Morava Moravanu

Määri, Mæhren, Mähren, Maravania, Markomannia, Merhern, Merchern, Mô-ra-vi, Morava, Morauia, Moravi, Moravia, Moravie, Moravië, Moravija, Moraviya, Mòrawijô, Moravska, Morawa, Mòrawskô, Morawy, Morvaország; Maравїя, Моравa, Моравия, Моравскa

مورافا ;מרבה; モラビア; 모라비아; 摩拉维亚

Moravio

DOBRÁ ZPRÁVA:

české europoslanec Vladimír Železný a jeho hnuti NEZÁVISLI só PRO MORAVO!

Vladimír Železný

Jsme nezávislí. Jsme nezávislí na názorech, které tu dosud panovaly. Jeden z nich byl, že Morava nepotřebuje svoji vlastní identitu. Myslíme si, že ji má. Myslíme si, že má svoje historické zázemí a že touží po tom, aby bylo vyjádřeno. A tak jsme přišli s jedním nápadem. Proč vlastně volíme lidi do senátu? Senát je trochu zbytečná instituce. Zkusme ho změnit. Zkusme ho změnit na horní komoru, ve které nebudou stranické kluby, ale ve které budou kluby regionální. A pak už je další krůček logický. Udělejme ho. Ty regionální kluby se sdruží a je z toho co? Je z toho moravská komora. A bezbolestně. Bez dalších nákladů ze státního rozpočtu. Vytvoříme reprezentaci Moravě, která po ní touží a která si ji zaslouží. A má na ni nárok. ... Jsme nezávislí. Chceme vyhrát. Spolu s Vámi.

Volbe do kraju

zájme Morave xcó hájit:

Moravskoslezské kré:

51 Morava

19 Nezávisli

15 Republikáni Miroslava Sládka

21 Strana zelenéx

30 Svobodní

32 Helaks – Ostrava se bavi

33 Korona česká (monarxistická strana Čex, Morave a Slezska)

45 Strana zdravyho rozomo

Jihomoravské kré:

5 Moravská demokratická strana

19 Nezávisli

15 Republikáni Miroslava Sládka

16 Zelená pro Moravo

33 Korona česká (monarxistická strana Čex, Morave a Slezska)

37 Koalica Jižni Morava

50 Konzervativni strana

Olomócké kré

5 Moravská demokratická strana

19 Nezávisli

15 Republikáni Miroslava Sládka

21 Strana zelenéx

33 Korona česká (monarxistická strana Čex, Morave a Slezska)

42 Strana za ževotni istote

kré Vesočina:

5 Moravská demokratická strana www.volbyondracek.wo.cz

19 Nezávisli

15 Republikáni Miroslava Sládka

42 Strana za ževotni istote

47 Dělnická strana

Zlínské kré:

11 Za prosperito a istote véxodni Morave www.moravia.euweb.cz

19 Nezávisli

21 Strana zelenéx

33 Korona česká (monarxistická strana Čex, Morave a Slezska)

47 Dělnická strana

Jihočeské kré:

19 Nezávisli

15 Republikáni Miroslava Sládka

33 Korona česká (monarxistická strana Čex, Morave a Slezska)

27 Volba pro město

42 Strana za ževotni istote

Pardubické kré

19 Nezávisli

47 Dělnická strana

21 Strana zelenéx

42 Strana za ževotni istote

Volbe do senáto

zájme Morave xcó hájit:

Vladimír Ondráček bez politicky příslušnostě za MoDS

Mgr. Antonín Žiška HSMS

19 Nezávisli

krajské volby:

Holomócké kré

Česká strana sociálně demokratická

Evropští demokraté

Komunistická strana Čech a Moravy

Koruna česká (monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska)

Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová

Moravská demokratická strana

NEZÁVISLÍ

Občanská demokratická strana

Pravý Blok – strana za ODVOLATELNOST politiků, REFERENDA a PŘÍMOU demokracii WWW.CIBULKA.NET

Republikáni Miroslava Sládka

SNK sdružení nezávislých

Strana pro otevřenou společnost

Strana za životní jistoty

Strana zelených

Unie Svobody – Demokratická Unie

Jihomoravské kré

Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM)
Pravý blok - strana za odvolatelnost politiků, referenda a přímou demokracii www.cibulka.net
Sdružení nezávislých kandidátů (SNK)
Zelená pro Moravu
Koruna česká (monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska)
Česká strana sociálně demokratická (ČSSD)
Křesťansko demokratická unie - Česká strana lidová (KDU-ČSL)
NEZÁVISLÍ

České hnutí za národní jednotu
Občanská demokratická strana (ODS)
Koalice Jižní Morava (HSMS,)

Evropští demokraté (ED)
Moravská demokratická strana (MoDS)
Národní sjednocení (NS)
Unie svobody - Demokratická unie (US-DEU)
Konzervativní strana (KS)

kré Vesočina

KDU-ČSL

Strana za životní jistoty

Občanská demokratická strana

Pravý blok

Komunistická strana Čech a Moravy

Moravská demokratická strana

Dělnická strana

NEZÁVISLÍ

SNK sdružení nezávislých

Česká strana sociálně demokratická

koalice Strana zelených a US-DEU

Republikáni Miroslava Sládka

Moravskoslezské kré

Občanská demokratická strana
Strana zdravého rozumu
Pravý Blok – strana za ODVOLATELNOST politiků, REFERENDA a PŘÍMOU demokracii WWW.CIBULKA.NET
Komunistická strana Čech a Moravy
NEZÁVISLÍ

Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová
Koruna Česká (monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska)
Česká strana sociálně demokratická
Národní sjednocení
Strana zelených
SNK sdružení nezávislých
Strana pro otevřenou společnost
SVOBODNÍ
Evropští demokraté
Republikáni Miroslava Sládka
Helax – Ostrava se baví
Občanská demokratická aliance
České hnutí za národní jednotu
Strana práce
Unie svobody – Demokratická unie
Morava (MoDS, HSMS)

Zlínské kré

Pravý Blok - strana za ODVOLATELNOST politiků, REFERENDA a PŘÍMOU demokracii WWW.CIBULKA.NET

Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová

Unie svobody - Demokratická unie

Dělnická strana

Koruna Česká (monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska)

koalice "Zlínské hnutí nezávislých a SNK sdružení nezávislých společně"

Komunistická stran Čech a Moravy

Česká strana sociálně demokratická

koalice "Za prosperitu a jistoty východní Moravy" (HSMS, MoDS, SŽJ)

Strana zelených

NEZÁVISLÍ

Občanská demokratická strana

koalice "Evropští demokraté a Nezávislí starostové pro kraj"

Správný směr

Jihočeské kré

Česká strana sociálně demokratická

Evropští demokraté

Komunistická strana Čech a Moravy

Koruna Česká (monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska)

Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová

NEZÁVISLÍ

Občanská demokratická strana

Pravý blok – strana za ODVOLATELNOST politiků, REFERENDA a PŘÍMOU demokracii WWW.CIBULKA.NET

Republikáni Miroslava Sládka
SNK sdružení nezávislých

Strana za životní jistoty

Unie svobody - Demokratická unie

Volba pro město

Zelení a otevřená společnost (SZ,SOS, Tábor 2002)

Pardubické kré

Koalice pro Pardubický kraj (KDU-ČSL, US-DEU)

Komunistická strana Čech a Moravy

Občanská demokratická strana

Česká strana sociálně demokratická

Strana za životní jistoty

Pravý blok – strana za ODVOLATELNOST politiků, REFERENDA a PŘÍMOU demokracii WWW.CIBULKA.NET

Dělnická strana

Strana zelených

Naděje

SNK sdružení nezávislých

NEZÁVISLÍ

Jan Trojan, Právo

2003-12-22 Jan Trojan Právo Jak se díváte na vstup do EU v souvislosti s postavením a významem Jihomoravského kraje?

2003-12-23 Václav Božek ČSSD Další stránka vstupu do EU, kterou chci zmínit, je obecnější a netýká se pouze Jihomoravského kraje. Jsem přesvědčen, že začlenění ČR do EU s sebou přináší novou naději pro Moravu, jako svébytný evropský region. Doufám, že jednotlivé moravské kraje a jejich samosprávné reprezentace tuto šanci uchopí a vzájemnou spoluprací naplní. Jihomoravský kraj by v této věci mohl nepochybně hrát roli iniciátora. V souvislosti s tím také věřím ve znovuobnovení a posílení našich dřívějších vazeb a vztahů se Slovenskem..

Volbe do Evropskyho parlamento

zájme Morave xcó hájit:

Za zájme Morave ve sjednoceny Evropě

Hnoti samosprávné Morave a Slezska

Moravská demokratická strana

Dělnická strana

„Viktor Kožený – Občanská federální demokracia“

Republikáni Miroslava Sládka

kandidátka č.	koalica	hnoti, strana	hnoti=h strana=s	sídlo	názore z pohledo Morava.nu
1	SNK sdroženi nezávisléx a Evropšti demokrati	Evropšti demokrati	s	ČEXE, Praha	spíše proti?
		SNK sdroženi nezávisléx	h	Třebič	PROTI
2		Korona Česká (monarxistická strana Čex, Morave a Slezska)	s	ČEXE, Praha	spíše pro
3		Helaks-Ostrava se bavi	s	Ostrava, Moravská Ostrava a Přívoz	spíše pro
4		Česká strana sociálně demokratická	s	ČEXE, Praha	občas pro
5	Národní koalice	Národni strana	s	ČEXE, Praha	PROTI
		Česká strana národně sociálni	s	ČEXE, Praha	spíše pro
6		Občanská demokratická strana	s	ČEXE, Praha	PROTI
7		Strana pro otevřenó společnosť	s	Olomóc	PROTI
8		Strana demokratickyho socialismo	s	ČEXE, Praha	spíše pro
9		Strana zelenéx	s	ČEXE, Praha	spíše pro
10		Humanistická alianca	h	ČEXE, Praha	spíše proti
11		Konzervativni strana	s	ČEXE, Praha	spíše pro
12		„Sdroženi nestraniku“	h	Brno, Bystrc	spíše pro
13		Strana občanu republike České	s	ČEXE, Náchod	spíše proti?
14		Masarykova demokratická strana	s	ČEXE, Praha	spíše pro
15		Všeobecná občanská strana	s	Havířov, Životice	PRO
16		Dělnická strana	s	ČEXE, Praha	PRO
17		Strana práce	s	Ostrava	PROTI
18		Balbínova poetická strana	s	ČEXE, Praha	PROTI
19	Za zájme Morave ve sjednocené Evropě	Hnoti samosprávné Morave a Slezska	h	Brno	PRO
		Moravská demokratická strana	s	Brno	PRO
20		Křesťanská a demokratická unia – Československá strana ledová	s	ČEXE, Praha	PROTI
21		PRAVÉ BLOK – strana za ODVOLATELNOSŤ politiku, REFERENDA a PŘÍMÓ demokracio WWW.CIBULKA.NET	s	ČEXE, Praha	občas pro
22		Strana zdravyho rozomo	s	ČEXE, Praha	spíše pro
23	Unia liberálnix demokratu	Unia svobode – Demokratická unia	s	ČEXE, Praha	PROTI
		Občanská demokratická alianca	s	ČEXE, Praha	PROTI
		Cesta změne	s	ČEXE, Praha	spíše pro
		Liberálni reformni strana	s	Brno, Řečkovice a Mokrá Hora	?
24		Komunistická strana Čex a Morave	s	ČEXE, Praha	PROTI
25		Strana venkova – spojeny občansky síle	s	ČEXE, Praha	spíše proti?
26		Strana za ževotni jistote	s	ČEXE, Praha	pro?
27		-	-	-	-
28		Nezávislá iniciativa	s	ČEXE, Praha	PROTI
29		SVOBODNI	s	ČEXE, Praha	spíše pro
30		„Viktor Kožený – Občanská federálni demokracia“	s	ČEXE, Praha	PRO
31		Republikáni Miroslava Sládka	s	Brno, Kohótke	PRO
32		NEZÁVISLI	h	ČEXE, Plzeň	PRO

Strana pro otevřenou společnost

Problém moravské identity, který řada Moravanů cítí, navrhujeme vyřešit dobrovolným sdružením regionů do zemských svazů. Dokáží-li se moravské regiony dohodnout na řešení společných věcí, zákon by jim pro to měl vytvořit prostor.

http://www.stranaos.cz/oldweb/program5.htm

V některých věcech se asi neshodneme, z čehož pramení náš rozdílný názor na moravskou otázku a na pana Dohnala. Strana zelených přitom chce obnovit zemské zřízení (viz program na www.zeleni.cz. K Vaší otázce: romská menšina, na rozdíl od Moravanů, trpí útiskem v každodenním životě.

Strana zelených, Jan Beránek, 2004-06-11

subsidiarita
Stěžejním principem pro politickou koncepci nové, živé demokracie je princip subsidiarity. Ten znamená, že rozhodnutí se přijímají vždy na nejnižší možné úrovni a v co nejkratším čase, aniž by se tím stát zříkal odpovědnosti za práva občanů a za ochranu veřejných zájmů. Strana zelených bude podporovat udržení samosprávy malých obcí i právo občanů reformovat územní samosprávu a strukturu státní správy iniciativami zdola. Občanům shora vnucený systém čtrnácti krajů považujeme za nešťastný a budeme podporovat jeho změny s respektem k historickým hranicím a přirozené spádovosti. Budeme podporovat důslednější oddělení a vzájemnou nezávislost státní správy a samosprávy.

http://www.zeleni.cz/page-type1c.php?kategorie=3.1

Volby do Evropského parlamentu 11. – 12. 6. 2004

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Česká strana sociálně demokratická

Vážení spoluobčané,

naše země se stává znovu po více než půl století součástí vyspělé Evropy. Vstupujeme do Evropské unie patnáct let po tzv. sametové revoluci. Dostává se nám historická příležitost k posilování naší životní úrovně, otevírají se nám možnosti k posílení ekonomického a scoiálního rozvoje Moravy. Mou samozřejmou povinností lékaře je pomáhat těm, kteří pomoc potřebují. Proto chci v Evropském parlamentu důsledně prosazovat rozvoj Moravy a budu usilovat o příliv evropských prostředků na Moravu. Morava si zaslouží svého zástupce i v Evropském parlamentu, aby byl její hlas slyšet. Věřím, že právě Váš preferenční kroužek u čísla 5 na kandidátní listině ČSSD pro moravského kandidáta pomůže Moravě.

Přijměte mé srdečné pozvání k volbám do Evropského parlamentu.

prof. MUDr. Bohumil Fišer, CSc.

Bohumil Fišer Evropa je naše historická šance. … Pomohu Brnu, Moravě i celé republice.

Děkojeme, pane profesore, enem škoda, že ste si na tu našu Moravu nespomněl jož dřiv – napřiklad v době, gde ste bel ministrem zdravotnictvi ČR, a hlas Morave tak mohl bét slešet v česky vládě e v českym parlamentě. Na drohé straně – po roce 1989 se politici z OF, KDU-ČSL a z inéx stran předháněle slibama pro Moravo – dneska jim Morava nestoji ani za te plany slibe.

Jaký je Váš názor na občany České republiky, hlásící se k moravské národnosti?

kandidátka č. 2, Koruna Česká (monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska), Petr Nohel Koruna Česká se nijak neprofiluje nacionálně.

kandidátka č. 5, Národní strana (NS: „hájíme české národní zájmy“), Dominika Chocová, sekretariát předsedkyně Bohužel, ale nemáme informace o tom, že by se moravané hlásili k moravské národnosti.

kandidátka č. 7, Strana pro otevřenou společnost, Miloš Navrátil Dovolte mi zahrnout do jedné odpovědi všechny Vaše dotazy. Jsem ze zásady proti nacionalistickému se vymezování a vyvolávání něčeho, co neexistuje. A hlavně. Narozdíl od Vás (usuzuji z položených otázek) si nemyslím, že by obyvatelé Moravy byli menšinou. Vy opravdu ano? Zdravím všechny své spoluobčany a přeji jim, aby se v nové a svobodné Evropě dařilo nejen celé České republice, ale i Slovensku a všem dalším zemím. Odpovědnost za Evropu je v našich rukou. 

kandidátka č. 7, Strana pro otevřenou společnost, Marian Böhm Já nevím já teda jako Moravská národnost? Pokuď vím, tak nic takového neexistuje, já samozřejmě chápu, že někdo se soucítí jako přináležet k nějakému dalšímu celku, jesi to je část Čech, já beru Čechy jako jeden konzistentní celek, a každej jsme určitě hrdej na svůj region, ale nemyslím si, že by bylo potřeba nějak vyzdvihávat a zbytečně jitřit vášně mezi Čechami a Moravou.

kandidátka č. 7, Strana pro otevřenou společnost, Boris Vystavěl Podlehli omylu, zanesenému do kteréhosi sčítání lidu. Ale je to jejich věc. Každý může uvést národnost jakou chce.

kandidátka č. 8, Strana demokratického socialismu, Milan Neubert, 2002 Považuji to za normální, když se někdo hlásí k moravské národnosti. Já osobně to vnímám jako svobodné rozhodnutí každého člověka. Při posledním sčítání lidu jsem se třeba já přihlásil k české národnosti, moje žena k moravské. Našim dětem jsme napsali národnost českomoravskou, protože jsme to tak cítili.

kandidátka č. 9, Strana zelených, Václav Kolář, 2002 Stejný jako na občany ČR hlásící se k české, slovenské, německé či jiné národnosti.

kandidátka č. 13, Strana občanů republiky České, Josef Novotný Kladný. Jako já neberu rozdíl mezi Moravákama a našima, že jo.

kandidátka č. 14, Masarykova demokratická strana, Michal Chromec No, já to za národnost nepovažuji.

kandidátka č. 15, Všeobecná občanská strana, Vladislav Novara Bylo by to v souladu s historií Velkomoravské říše.

kandidátka č. 16, Dělnická strana, Jan Blaško Zemské zřízení.

kandidátka č. 17, Strana práce, Pavla Netušilová No, já ten jejich názor toleruji, tolerantní, to je jejich jaksi jejich věc, bych řekla, pokud se hlásí k moravské národnosti.

kandidátka č. 18, Balbínova poetická strana, Jiří Hrdina No tak hlásící se – prosím Vás, já jsem například narozenej v Olomouci, ale nikdy mě nenapadlo, jako esi se mám nějak konkrétně hlásit, samozřejmě, že jsem se narodil, nikomu to neberu, ale já prostě jsem Čech, jo, a vždycky mě vadilo, když jsem svého času po revoluci slyšel řvoucí dav na brněnském náměstí, kde řvali „My nejsme Češi“, tak mě to uráželo. Já myslím, že jsme Češi. A jestli jsme z jižních Čech, z Moravy, nebo ze západních Čech, nebo to by jsme se protoulali, myslím, že to není tak důležitý, no. Hlavně, že jsme lidi, no.

kandidátka č. 28, Nezávislá iniciativa Vzhledem k tomu, že se hlásíme k liberální části politického spektra, nebráníme komukoliv, aby se hlásil k čemukoliv, pokud tak není v rozporu se zákonem.

kandidátka č. 29, Svobodní Souhlasíme s nimi.

kandidátka č. 31, Republikáni Miroslava Sládka, Miroslav Sládek, 2002 My jsme byli jedinou politickou stranou, která vážně myslela svůj návrh na spolkové uspořádání tehdy ještě Československa, potom České republiky, to znamená spolkové země Česká, Moravskoslezská a Praha se zvláštním statutem jako má třeba Washington D. C., byli jsme tedy proti šachům s okresy a kraji, takže bychom samozřejmě tento návrh podpořili, jenom nás hrozně mrzí to, že se vlastně díky některým pseudomoravským ministraničkám rozptylují hlasy a že z toho nakonec mají největší prospěch právě pragocentristé. Samozřejmě náš názor na moravskou národnost s tím souvisí. Takže vlastně moravská národnost je věc legitimní a že je v pořádku, když se k ní lidé hlásí? Určitě.

Měli by být podle Vás Moravané uznáni druhým státotvorným národem ČR (podobně jako Slováci v Československu) - tj. jste pro federalizaci ČR?

kandidátka č. 2, Koruna Česká (monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska), Petr Nohel Jsme pro důsledné ctění zemských hranic a zemského principu. Uvítáme opět takové mapy, na kterých bude vyznačena jasné linie mezi Čechami a Moravou a mezi Moravou a Slezskem, ať již tuto současné kraje respektují či nikoliv. Ještě raději však přivítáme zemské uspořádání, které se bude zemských hranic důsledně držet. tady snad vyvstává jen otázka samostatné Slezské správy či návratu k zemi Moravskoslezské.

kandidátka č. 5, Národní strana, Dominika Chocová, sekretariát předsedkyně Jsme pro současné státoprávní zřízení.

kandidátka č. 7, Strana pro otevřenou společnost, Marian Böhm Já osobně ne, ale tady nemluvím za stranu, tady skutečně mluvím za sebe. My jsme teda takéto téma nenačínali nikdy, to si nejsem vědom.

kandidátka č. 7, Strana pro otevřenou společnost, Boris Vystavěl NE. Bohužel jsme prošvihli přeměnu Československa na trojfederaci, nebo trojspolek Čechy - Morava - Slovensko.

kandidátka č. 8, Strana demokratického socialismu, Milan Neubert, 2002 Co to je uznáni? Kým? Pokud občané ČR žijící na Moravě dokážou ve všech moravských krajích prosadit 51%-y přání, aby existovalo zemské uspořádání, a pokud se dokážou shodnout na tom, které město bude správním centrem takové země, budu pak pro takové zemské (federální) uspořádání rád v referendu hlasovat.

kandidátka č. 9, Strana zelených, Václav Kolář, 2002 Jsme pro ČR založenou na občanském principu, tzn. nejsme pro federalizaci ČR. Záleží na každém občanovi, zda bude či nebude uznávat Moravany jako druhý státotvorný národ ČR.

kandidátka č. 10, Humanistická aliance, Jan Tamáš, 2002 Jedním z hlavních bodů v programu Humanistické aliance je přímá demokracie, tedy chceme, aby o zásadních otázkách týkajících se budoucnosti této země rozhodovali sami občané. Pokud by se našel dostatečně velký počet lidí žádajících změnu uspořádání naší republiky, nechali bychom na toto téma vypsat referendum.

kandidátka č. 13, Strana občanů republiky České, Josef Novotný No, Slováci, ty, Slováci ty jsou zvlášť a Moraváci ať se hlásej k Čechům.

kandidátka č. 14, Masarykova demokratická strana, Michal Chromec Nejsu.

kandidátka č. 14, Masarykova demokratická strana, Milan Kozlík Osobně mi připadá, že rozdělování naší země na Čechy a Moravu je příliš násilné a umělé. Naše vláda by se měla snažit o pomoc slabým regionům a je úplně jedno jestli ten region leží na Moravě či v Čechách. Protože nezaměstnanost, kriminalita,chudoba, bezpráví trápí Moravana nebo Čecha úplně stejně.

kandidátka č. 15, Všeobecná občanská strana, Vladislav Novara Ano.

kandidátka č. 16, Dělnická strana, Jan Blaško Určitě. Jistě. No 100%. Taky.

kandidátka č. 17, Strana práce, Pavla Netušilová No, já bych řekla, že vlastně ty volby do Evropského parlamentu, kterých se zúčastním účastním, vlastně spíš spějí k tomu, aby se ty země dávaly dohromady, takže tady s tím bych asi nesouhlasila. Jako lidi by se měli sbližovat, a tady ta federalizace to mně připadá, že by spíš lidi jaksi separovalo od sebe. Jsem pro sbližování lidí, sbližování národů.

kandidátka č. 18, Balbínova poetická strana, Jiří Hrdina Rozhodně nejsem. Rozhodně nejsem, domnívám se, že my jsme všichni tak propojený, a tak - a tak jako vlastně ty rodiny a vztahy a lidi tak provětvený, že je to nesmysl, a že něco jinýho je dát jako regiony, jako ale ať žijou svým životem, že jo, a ať jsou klidně hrdý na to, že jsou tam, kde jsou, a - ale federalizovat eště tuhlectu malinkou republiku - myslím, že je naprosto nesmysl, právě v době, kdy se Evropa spojuje, tak vlastně to rozdělovat.

kandidátka č. 25, Strana venkov – spojené občanské síly, Veleba, 2002 Náš názor je, že je naprosto špatný uspořádání veřejný správy (mluvím o reformě) - mělo být zemský zřízení, země Čechy, Morava, Slezsko, Praha, to zkrátka mělo být, Morava měla mít jiný postavení ... mělo to být udělaný přes zemský zřízení, tím by se eliminoval pragocentrismus.

kandidátka č. 28, Nezávislá iniciativa Vzhledem k tomu, že se Evropa sjednocuje, nepovažujeme za nutné ji drobit.

kandidátka č. 29, Svobodní Ano.

kandidátka č. 31, Republikáni Miroslava Sládka, Miroslav Sládek, 2002 Ano.

Nebo by Moravané měli být uznáni největší národnostní menšinou - tj. jste proto, aby stát podporoval dotacemi a jinak kulturní a jiné projekty občanů moravské národnostní menšiny (podobně jako podporuje kulturní a jiné projekty Rómů, Slováků, Poláků, Němců aj.)?

kandidátka č. 2, Koruna Česká (monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska), Petr Nohel Proti Moravským kulturním akcím jistě nic nenamítáme - naopak, rádi se sami zúčastníme jakékoliv smysluplné ať již kulturní či historické akce jakýchkoliv obyvatel našich zemí, ať se již svobodně hlásí k jakékoliv národnosti.

kandidátka č. 5, Národní strana, Dominika Chocová, sekretariát předsedkyně Je k diskusi, zda by prospělo uznání moravanů za "menšinu"... Z naší politiky je patrné, že jsme proti jakémukoli zvýhodňování kohokoli.

kandidátka č. 7, Strana pro otevřenou společnost, Marian Böhm Já teda nevnímám Moravany jako národnostní menšinu, takže z toho asi plyne moje odpověď.

kandidátka č. 7, Strana pro otevřenou společnost, Boris Vystavěl Myslím si, že tudy cesta nevede.

kandidátka č. 8, Strana demokratického socialismu, Milan Neubert, 2002 Jakkoliv bych byl pro federalizaci, nepodporoval bych cestu oddělení národů, ale spíše naopak. Snad to plyne z toho, že jsme v rodině našim dětem "přidělili" českomoravskou národnost. Myšlenka národnostní menšiny je zcestná. Bavit bychom se o ní mohli po vzniku Moravsko-slezské země. Určitě by v ní žilo velké množství Čechů, kterým by na takovou podporu ze strany Země vznikl nárok (a podobně Moravákům v České zemi).

kandidátka č. 9, Strana zelených, Václav Kolář, 2002 Jsme pro podporu všech smysluplných kulturních a jiných projektů.

kandidátka č. 10, Humanistická aliance, Jan Tamáš, 2002 Viz odpověď na předchozí otázku.

kandidátka č. 13, Strana občanů republiky České, Josef Novotný Ano.

kandidátka č. 14, Masarykova demokratická strana, Michal Chromec Ne.

kandidátka č. 15, Všeobecná občanská strana, Vladislav Novara Ano.

kandidátka č. 16, Dělnická strana, Jan Blaško Žádnou národnostní menšinou, státotvorným národem.

kandidátka č. 17, Strana práce, Pavla Netušilová … Mně připadá, že se to nějak vůbec netýká Evropské unie, ty Vaše otázky. Prosím Vás, … řekněte mně, odkuď jste a jako proč vůbec tyto informace chcete používat … Mně se ty otázky moc nelíbijou … Je to jednak příliš složité … takže se nezlobte, ale já na ně nebudu odpovídat.

kandidátka č. 18, Balbínova poetická strana, Jiří Hrdina Nemyslím si to, protože vzhledem k tomu, že jsou nějak zasažený, a jak říkám, pokuď bydlí v některým regionu, ať je to kdekoliv uvnitř tý Český republiky něco potřeba je, tak přece ta vláda nebo ten region s tím má něco dělat, ale ne na základě nějakého národnostního principu.

kandidátka č. 28, Nezávislá iniciativa Jsme proto, aby stát podporoval dotacemi jakékoliv projekty občanů, které mají reálný smysl. Hodnotící kritérium z hlediska národnosti se nám nezdá býti správné.

kandidátka č. 29, Svobodní Ne.

Uděláte něco pro zastavení odnárodňování Moravanů v ČR? V době od roku 1991 každoročně ubylo asi 100000 národnostních Moravanů.

kandidátka č. 2, Koruna Česká (monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska), Petr Nohel Samozřejmě nikomu nebráníme, aby se hlásil k národnosti moravské nebo slezské, ale je třeba poznamenat, že ono "odnárodňování" Moravanů není dáno ani tak tím, že by se přestali cítit obyvateli Moravy, jako spíš, že se začali cítit obyvateli Česka (tedy Čech, Moravy a Slezska).

kandidátka č. 5, Národní strana, Dominika Chocová, sekretariát předsedkyně Je zapotřebí brojit proti odnárodňování, to ano. V ČR máme pouze jeden národ. Národ Čechů, Moravanů a Slezanů.

kandidátka č. 7, Strana pro otevřenou společnost, Marian Böhm Jak to myslíte, jako ubylo, že tedy ubývá? Aha, no tak to si myslím, to je věc Moravanů, pokavaď se teda cítí, že potřebují se hlásit k národnosti moravské a někteří teda se hlásí k národnosti české, a myslím, že nevím, jaké další kroky by se daly dělat, jako jestli propagovat Moravu, nebo nevidím nějaký – nějakou možnost, jo, každý snad ve svobodné vůli jeho, ke komu se přihlásí.

kandidátka č. 7, Strana pro otevřenou společnost, Boris Vystavěl Odkud ta čísla berete?

kandidátka č. 8, Strana demokratického socialismu, Milan Neubert, 2002 Proč? O tom přece rozhodují lidé sami, k jaké národnosti se přihlásí. Myslíte si snad, že by měl stát zakázat komukoliv změnit kdykoliv svou národnost?

kandidátka č. 10, Humanistická aliance, Jan Tamáš, 2002 Jistě. Pokud ucítíme, že Moravané skutečně cítí tuto skutečnost jako problém, budeme se s nimi snažit najít řešení tohoto problému.

kandidátka č. 13, Strana občanů republiky České, Josef Novotný No, budem se snažit, tedy.

kandidátka č. 14, Masarykova demokratická strana, Michal Chromec Já mám názor, že existuje jednotný národ český.

kandidátka č. 15, Všeobecná občanská strana, Vladislav Novara Bude-li přiležitost tak ano.

kandidátka č. 16, Dělnická strana, Jan Blaško Ano.

kandidátka č. 18, Balbínova poetická strana, Jiří Hrdina Já myslím, že se odnároďňujou sami, tím, že se třeba stěhujou do Prahy, nebo do jinejch míst Český republiky, a ale já to vopravdu nevidím jako nějakej problém.

kandidátka č. 28, Nezávislá iniciativa Není možné zasahovat do práv občanů, a tak pokud se od roku 1991 k moravské národnosti hlásí o 100 000 lidí méně, je to jen a jen jejich věc.Hlavně nikoho k ničemu nenutit!

kandidátka č. 29, Svobodní Ne, to by měli Moravané sami.

Uděláte něco pro školství na Moravě, aby se lidé na Moravě mohli o Moravě učit ve školách, aby věděli, že do 60. let 19. století se k české národnosti na Moravě téměř nikdo nehlásil?

kandidátka č. 2, Koruna Česká (monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska), Petr Nohel –

kandidátka č. 5, Národní koalice, Národní strana, Dominika Chocová, sekretariát předsedkyně Historická paměť se vytrácí. Jsme proto, aby se ve školách, nejenom na Moravě, učilo to, co je historickou pravdou.

kandidátka č. 7, Strana pro otevřenou společnost, Marian Böhm Já si myslím, že to je opět v rukou Moravanů, nebo lidí, kteří žijí na Moravě, tak jako tady v Liberci se v dějepise nebo kdykoli učí nebo se dává třeba větší akcent na nějaký regionální události, tak to samý si myslím, že mají možnost lidé na Moravě, to vůbec asi se nedá nějak z centra nebo jakýmkoli způsobem řídit, pakliže má někdo potřebu a chce se něco o svém regionu dozvědět a tak v dnešní době to všechno je možné, nikdo tomu žádné klacky pod nohy nehází, takže si myslím, že to není problém. Jako školství si myslím v tomto funguje, a skutečně je to asi jenom na pedagozích a na tom, jak si celá ta veřejnost, která o to bude požadovat.

kandidátka č. 7, Strana pro otevřenou společnost, Boris Vystavěl A k jaké se kdo hlásil?

kandidátka č. 8, Strana demokratického socialismu, Milan Neubert, 2002 Tady máte pravdu, školství jsou v tomto směru ledasčemu dlužno, to není jen problém moravanství. 

kandidátka č. 9, Strana zelených, Václav Kolář, 2002 Neporozuměl jsem otázce.

kandidátka č. 10, Humanistická aliance, Jan Tamáš, 2002 Naše školství je bohužel v neutěšujícím stavu. Budeme se snažit zlepšit jeho úroveň a to nejenom v otázce výuky moravských dějin, ale všeobecně.

kandidátka č. 13, Strana občanů republiky České, Josef Novotný No, tak čekali by – nevodsuzujeme přeci Moravu.

kandidátka č. 14, Masarykova demokratická strana, Michal Chromec No, měli by to vědět.

kandidátka č. 15, Všeobecná občanská strana, Vladislav Novara Budu-li zvolen, ano.

kandidátka č. 16, Dělnická strana, Jan Blaško Ano.

kandidátka č. 18, Jiří Hrdina, Balbínova poetická strana Já myslím, že proto by měli hlavně dělat ty, co, ty lidi, kteří na Moravě žijí, který tam vyučují, kteří tam jako pracujou s lidma, a ty - na těch je to - já co já můžu proto udělat a nebo my tady.

kandidátka č. 28, Nezávislá iniciativa Pokud tuto informaci obsahují učebnice dějepisu, nehodláme na nich nic měnit.

kandidátka č. 20, KDU-ČSL (Koalice), Cyril Svoboda, 2002 Ano.

kandidátka č. 29, Svobodní Jednoduchou vyhláškou ve smyslu doplnění učebních osnov.

Nebo podle Vašeho názoru moravský národ ani moravská národnost neexistují?

kandidátka č. 2, Koruna Česká (monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska), Petr Nohel Dnešní Moravan je tedy Čech žijící na Moravě, podobně jako Sas je Němec žijící v Sasku. Jinak je tomu u Slezanů, neboť slezské etnikum přežilo až dodnes, ale díky výrazné asimilaci s Germány, nejedná se tedy v jejich případě o čistě  slovanský původ, ale to již dnes u Čechů a Moravanů také ne. Já kupříkladu pocházím ze Slezska, ale národnost si píši českou, jelikož v tomto případě přídavné jméno "český" nevnímám jako odvozeninu od slova Čechy, ale Česko (tedy celý stát). Podobně jako za Rakouska taky nebylo patrné, zda-li člověk považující se za "Rakušana" byl obyvatel přímo Rakouských zemí nebo jakýkoliv občan v rámci celého císařství.

kandidátka č. 5, Národní strana, Dominika Chocová, sekretariát předsedkyně Viz výše.

kandidátka č. 7, Strana pro otevřenou společnost, Marian Böhm Já nechci říkat neexistují, mně to přijde zbytečné, takhle ještě tříštit Čechy, já si myslím, že já bych spíš teda dával akcent na nějaké regiony, skutečně kde ty lidi mají k sobě blízko, já nevím, ať už geograficky, nebo nějakými dalšími způsoby, ale osobně teda nevidím důvod, proč bychom se měli ještě dělit na Čechy a na Moravany.

kandidátka č. 7, Strana pro otevřenou společnost, Boris Vystavěl Neexistují. Jsme Češi rodu moravského (viz Palacký).

kandidátka č. 8, Strana demokratického socialismu, Milan Neubert, 2002 Čeština nedostatečně jemně odráží některé nuance v této oblasti. Jiné jazyky jsou na tom ostatně ještě hůř. Uznávám moravskou národnost, ale není to pro mne to samé jako romská nebo německá. Mimochodem - píšete a mluvíte moravsky?

kandidátka č. 9, Strana zelených, Václav Kolář, 2002 Každý občan má právo hlásit se k národnosti, k jaké chce.

kandidátka č. 10, Humanistická aliance, Jan Tamáš, 2002 Moravský národ i moravská národnost samozřejmě existuje.

kandidátka č. 13, Strana občanů republiky České, Josef Novotný No, tak voni mluvěj tou jinou řečí, že jo, ale jinak mně to nemůže vadit, teda.

kandidátka č. 14, Masarykova demokratická strana, Michal Chromec No, já odvíjím Čechy od Velké Moravy, takže já považuju Čechy, Moraváky za původně jednotný národ, takže prostě nečiním v tom rozdíl. Když jdete ještě dál, tak zjistíte, že to je jeden národ.

kandidátka č. 15, Všeobecná občanská strana, Vladislav Novara Skrytě existuje.

kandidátka č. 16, Dělnická strana, Jan Blaško Existuje, určitě, existuje.

kandidátka č. 18, Balbínova poetická strana, Jiří Hrdina Tak jako jsem - Morava je Morava, a já nevím, jestli existuje moravský národ, a vopravdu s někým, třeba existoval, co já vím, že jo Velká Morava nebo takhle, ale já se domnívám prostě, že že jsme jednoho rodu, že jsme Češi žijící tam či tam.

kandidátka č. 25, Strana venkov – spojené občanské síly, Veleba, 2002 Moravskou národnost neuznáváme. Její prosazování vnímáme jako idealistickou politiku, která je neprůchodná.

kandidátka č. 28, Nezávislá iniciativa Za důležitější, než diskuse o národnostních otázkách, považujeme, aby se každý občan České republiky měl v Evropě co nejlépe!

kandidátka č. 29, Svobodní Národ ne, národnost ano.

Jste pro takovou změnu hranic krajů, aby moravská území v českých krajích (části okresů Jindřichův Hradec, Svitavy, Ústí nad Orlicí) byla převedena do krajů moravských?

kandidátka č. 2, Koruna Česká (monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska), Petr Nohel Stejně jako Vás i nás trápí problém zemských hranic. Problém se netýká jen regionů o nichž píšete, ale celého uspořádání krajů, jejichž územní rozložení je dle mého názoru záměrně vytvořeno tak, aby zemskou hranici zcela vymazalo z paměti lidí. Máme dva kraje na hranici Moravy a Slezska a samozřejmě stejný problém na Česko-Moravské hranici. Zdůrazňuji však, že se jedná o hranici zemskou, nikoliv národní.

kandidátka č. 5, Národní koalice, Národní strana, Dominika Chocová, sekretariát předsedkyně V případě jiného státoprávního uspořádání by to jistě smysl mělo.

kandidátka č. 5, Národní koalice, Česká strana národně sociální, 2002 Určitě.

kandidátka č. 7, Strana pro otevřenou společnost, Marian Böhm Pakliže teda někteří občané v těch obcích nebo toho mají potřebu, nebo chtějí, je to pro ně výhodnější patřit k nějakýmu jinýmu územně správnímu celku, tak si myslím, že tady není problém, aby to těmi zákonnými cestami to normálně požadovali po svých zastupitelstvech, a teda potom tlačili na změnu zákona, to si myslím, že že není problém, protože vím, že někdy nejsou ty okresy úplně šťastný, třeba geograficky rozdělený, takže tam pakliže je někde nějaký problém a někdo by byl radši, patřil někam jinam, tak si myslím, že cesty na to jsou a není důvod tomu nějak bránit.

kandidátka č. 7, Strana pro otevřenou společnost, Boris Vystavěl To rozhodně ano, ale co s krajem Vysočina?

kandidátka č. 8, Strana demokratického socialismu, Milan Neubert, 2002 Hranice krajů se mi z hlediska Evropy zdají naprosto nepodstatné. Okresy by měly mít právo samy si rozhodnout, do kterého kraje (a tím pádem i případně Země budou patřit).

kandidátka č. 9, Strana zelených, Václav Kolář, 2002 Jsme pro to, aby hranice krajů byly totožnés přirozenými hranicemi regionů. Vaše otázka je určena především zmiňovaným krajům a lidem, kteří v těchto místech žijí.

kandidátka č. 10, Humanistická aliance, Jan Tamáš, 2002 Nechceme rozhodovat za občany této republiky. Pokud se pro změnu územního uspořádání vysloví dostatečný počet lidí žijících v daném regionu, necháme v tomto regionu na tuto otázku vypsat referendum.

kandidátka č. 13, Strana občanů republiky České, Josef Novotný Když si to budou přát, tak ať si to udělaj.

kandidátka č. 14, Masarykova demokratická strana, Michal Chromec Ne, vždycky jsem byl pro zemské uspořádání. No, zemské hranice by se měly světit, z historického hlediska.

kandidátka č. 14, Masarykova demokratická strana, Milan Kozlík Osobně se domnívám, že to jestli je ten či onen okres zařazen do Moravského či Českého zemského uspořádání je mě osobně jedno. Záleží totiž výhradně na lidech z těchto "hraničních" okresů jestli se citově cítí Moravany či Čechy. Měli by v referendu rozhodnout, do kterého kraje budou patřit. A ne, aby jim to direktivně někdo nařídil z Prahy.

kandidátka č. 15, Všeobecná občanská strana, Vladislav Novara Historická územi by měla patřit k sobě.

kandidátka č. 16, Dělnická strana, Jan Blaško Ano.

kandidátka č. 18, Balbínova poetická strana, Jiří Hrdina Toto je velice podivná otázka – já například v kraji Ústí nad Orlicí, jako mám spoustu příbuznejch a tak dále – takhle - tahle vůbec otázka se mi zdá naprosto nesmyslná.

kandidátka č. 20 KDU-ČSL (Koalice), Cyril Svoboda, 2002 Změna hranic krajů je velmi zásadní věc a nelze k ní přistupovat jednorázově. Je nutné, aby byla dokončena reforma veřejné správy, kraje prošly zkušeností výkonu veřejné správy a v budoucnu nevylučuji možnost debaty nad změnou hranic krajů, ale musí jít o politickou úvahu směřovanou výrazně do budoucna.

kandidátka č. 22, Strana zdravého rozumu, Petr Hannig, 2002 Strana zdravého rozumu se domnívá, ze by mělo být obnoveno zemské zřízení a zachovány historické zemské hranice.

kandidátka č. 25, Strana venkov – spojené občanské síly, Veleba, 2002 Strana se touto otázkou nezabývala, já osobně bych byl pro.

kandidátka č. 28, Nezávislá iniciativa Nepřipadá nám vhodné rozdělovat okresy. Výdaje za státní správu byly natolik vysoké, že další reformy územního uspořádání by vedly jen k dalšímu zadlužování země.

kandidátka č. 29, Svobodní Ne.

kandidátka č. 31, Republikáni Miroslava Sládka, Miroslav Sládek, 2002 Určitě. Samozřejmě to je Morava, jde prostě o záměrné trhání území do pseudokrajů, aby se Morava a Čechy - i Čechy! – vymazaly, protože se tím připravuje stadium, kdy se z nich stanou jakési bezpohlavní regiony, které potom budou moci být bez problémů přiděleny ke Spolkové republice Německo. Je to trhání historických hranic, vždyť přece existuje do teďka zemská brána, a tak dále, trhání přirozených hranic, které vznikaly historicky - a má to za cíl vymazat tradiční dělení.

Jste pro změnu názvu České republiky na Českomoravskou republiku (ev. pro jiný název státu)?

kandidátka č. 1, SNK sdružení nezávislých a Evropští demokraté (NS: „za český úspěch v Evropě“, „věřím, že český národ má na to, aby uspěl v Evropě“), Sdružení nezávislých, Milan Marko, 2002 Myslím, že ke všem národnostním menšinám je nutno přistupovat stejně. K moravské stejně jako třeba k chodské. Ve všech obcích, kde žije více než 10 % Moravanů, je nutno zavést dvojjazyčné nápisy a tam, kde je dost dětí, zřídit menšinové školy s moravským vyučovacím jazykem. Jinak Moravané vymřou !!!

kandidátka č. 2, Koruna Česká (monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska), Petr Nohel Nebudeme prosazovat změnu názvu na Českomoravskou republiku, jak navrhujete, jelikož tento název jednak diskriminuje obyvatele Slezska a jednak neřeší problém republiky. Myslím, že vhodných názvem by bylo "České království" (české opět od Česka, nikoliv od názvu Čechy - všimněte si, že v zahraničí tento problém nemají. Např. v Angličtině i Němčině a jistě i v jiných jazycích se důsledně rozlišuje mezi Bohemia a Czechia, takže anglický název "Czech kingdom" opravdu vystihuje celé území i s Moravou a Slezskem) nebo přesněji "Země koruny České". To je ale zase poměrně víceslovný název na překlad, ačkoliv myslím, že například anglické "Czechlands" odpovídá našemu státu asi nejvíce.

kandidátka č. 5, Národní strana, Dominika Chocová, sekretariát předsedkyně Česká republika je naší vlastí. A je jedno, jsme-li z Chebu či Znojma.

kandidátka č. 7, Strana pro otevřenou společnost, Marian Böhm Já teda určitě ne.

kandidátka č. 7, Strana pro otevřenou společnost, Boris Vystavěl Ne, ale jsem pro to, aby se prosazovalo jméno Česko (angl. Czechia).

kandidátka č. 8, Strana demokratického socialismu, Milan Neubert, 2002 Vždyť je to přece skoro jedno. Snad ale přece jen bych nešel na Böhmen und Mähren. A co Vy, byl byste pro Českomoravskoslezskoromskoněmeckou republiku? To už bych byl možná radši pro název "Srdce Evropy".

kandidátka č. 9, Strana zelených, Václav Kolář, 2002 Nejsme pro změnu názvu ČR.

kandidátka č. 10, Humanistická aliance, Jan Tamáš, 2002 I o této otázce bychom v případě dostatečně velkého zájmu obyvatel ČR nechali rozhodnout právě je.

kandidátka č. 13, Strana občanů republiky České, Josef Novotný Né, Česko.

kandidátka č. 14, Masarykova demokratická strana, Michal Chromec Byl bych pro znovuzavedení státu jménem Československo.

kandidátka č. 15, Všeobecná občanská strana, Vladislav Novara Ano.

kandidátka č. 16, Dělnická strana, Jan Blaško Taky bych byl. Já osobně teda.

kandidátka č. 18, Balbínova poetická strana, Jiří Hrdina Jak jsem již řekl, rozhodně nejsem, domnívám se, že jsme všichni Češi a že Česká republika je odpovídající název, ke kerýmu bysme se měli hlásit. naší vlastí. A je jedno, jsme-li z Chebu či Znojma.

kandidátka č. 20, KDU-ČSL (Koalice), Cyril Svoboda, 2002 Jako konzervativní člověk si myslím, že Česká republika je správný název.

kandidátka č. 25, Strana venkov – spojené občanské síly, Veleba, 2002 Názvy států se mění v revoluční době. Dnes pro nás změna názvu státu není aktuální.

kandidátka č. 28, Nezávislá iniciativa Ne. Vycházet vstříct každému by mohlo vést k názvu Česko-moravsko-valašsko-chodsko-německá atd. republika,což nám připadá jako absolutní blbost.

kandidátka č. 29, Svobodní Ne.

Budete v případě volebního úspěchu prosazovat, aby občané moravské národnosti měli podobně jako Rómové svoje vlastní pořady v ČT a vlastní tisk?

kandidátka č. 2, Koruna Česká (monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska) Samozřejmě.

kandidátka č. 7, Strana pro otevřenou společnost, Marian Böhm Tak todleto by určitě bylo téma…

kandidátka č. 8, Strana demokratického socialismu, Milan Neubert, 2002 Já osobně bych tím nechtěl moravanům ublížit. Pokud se pro svou degradaci sami rozhodnou, nebudu jim v tom bránit. Asi bych se v takovém případě zdržel hlasování.

kandidátka č. 9, Strana zelených, Václav Kolář, 2002 Jako Strana zelených to nebudeme prosazovat, je možné, že to budou prosazovat někteří naši členové, kteří budou tuto potřebu cítit. Jako Strana zelených to nebudeme prosazovat, je možné, že to budou prosazovat někteří naši členové, kteří budou tuto potřebu cítit.

kandidátka č. 14, Masarykova demokratická strana, Michal Chromec Já se nepovažuju za menšinu. (Ale někteří jiní občané ano.) Pak jim to nelze toto právo upřít.

kandidátka č. 16, Dělnická strana, Jan Blaško Ano.

Pozvánke:

rok-měsíc-deň-hodina-minota

akca

ponděli 15-00

ótery 16-00

štvrtek 15-00

Brno, Jana Uhra 12

Německy kulturni sdroženi, region Brno

konverzaca (a další aktivite v iny době)

ótery 17-30

Brno, Solnični 8

HSMS

setkáni členu a přátel Morave

středa 17-30

sobota 18-30

pátek odpoledne

Brno, Královo Pole, Srbská 17, vinárna Ropotamo

Bulharské osvětové klub

setkáni

1. středa v měsico 16-00 – 18-00

(do srpna 2004 2. středa v měsico 16-00 – 18-00)

Brno, Křenová 67, 1. patro, dveře 206

Obec Slovákov

setkáni

2. středa v měsico 14-30 – 17-00

Brno, Křenová 20

Kulturni sdroženi občanu německé národnostě v ČR

setkáni a zpiváni

středa 15-00

Brno, Jana Uhra 12

Německy kulturni sdroženi, region Brno

setkáni a přednáška

středa 16 – 18

Brno, Starobrněnská 20

Řecká obec Brno

setkáni

středa 17 – 18

Brno, Gorkého 12

Svaz Maďaru v Čexáx a na Moravě

čtvrtek 17-30

Brno, Anenská 10

Polské klub v Brně/Polonus-Klub Polski

2005-02

Brno

Klub přátel znojemské rotunde

Dvořáková

2005-02

Brno, Kohótke, Libušina třída 27 (konečná trolejbuso, objekt knihovne a posilovne, sál v 1. patře)

VpNM

Z dějin Moravského království (a arxeoložkó)

2005-01/02

Brno, Kohótke, Libušina třída 27 (konečná trolejbuso, objekt knihovne a posilovne, sál v 1. patře)

VpNM

Martin Hotárek Z dějin Moravského království

2004-12-28-18

Brno, Medlánke, Hudcova 7, Óřad městské části, přízemi, zasedačka

Moravské národni kongres, pobočka Brno - Medlánke

setkáni

2004-12-28-(14-17)

Brno, Štýřice, Vídeňská 78

Německy jazekovy a kulturni sdroženi/Deutsche Sprachkulturverein

společné silvestr

2004-12-27-16-30

Brno, Zelné rynk 6

Moravskoslezská akademia pro vzdělání, vědo a oměni

sxúza

2004-12-14-(12-17)

Brno, Štýřice, Vídeňská 78

Německy jazekovy a kulturni sdroženi/Deutsche Sprachkulturverein

společny vánoce

2004-12-13-18

Brno, Kohótke, Libušina třída 27 (konečná trolejbuso, objekt knihovne a posilovne, sál v 1. patře)

VpNM

Amadeus Sobotka, … Křesťansky tradice v Kohótkáx

2004-12-13-16-30

Brno, Zelné rynk 6

Moravskoslezská akademia pro vzdělání, vědo a oměni

sxúza

2004-12-09-19

Brno, Jakubsky náměsti, Divadlo Bolka Polívke

Žejeme v jednom městě

2004-12-07-(14-17)

Brno, Štýřice, Vídeňská 78

Německy jazekovy a kulturni sdroženi/Deutsche Sprachkulturverein

setkáni

2004-12-06-18

Brno Bohonice, Dlóhá 3, radnica, 1. patro

Morava

ve spolopráci s VpNM

Jiří Kachlík Z dějin Moravkého království

2004-11-30-18

Brno, Medlánke, Hudcova 7, Óřad městské části, přízemi, zasedačka

Moravské národni kongres, pobočka Brno - Medlánke

setkáni

2004-11-30-(14-16)

Brno, Štýřice, Vídeňská 78

Německy jazekovy a kulturni sdroženi/Deutsche Sprachkulturverein

zpiváni

2004-11-29-18

Brno, Kohótke, Libušina třída 27 (konečná trolejbuso, objekt knihovne a posilovne, sál v 1. patře)

VpNM

Martin Hotárek Z dějin Moravského království

Stanislav Tetur Pracovni vztahe v Evropsky unii

Moravšti tajni katoličti biskupi a jejix univerzita

2004-11-29-16-30

Brno, Zelné rynk 6

Moravskoslezská akademia pro vzdělání, vědo a oměni

sxúza

2004-11-27

Brno

Obec Slovákov

Slovenské večír

haluške, tanec, véstava fotek

2004-11-25-(09-00 – 18-00)

Brno, Ódolni 39, Óřad ombudsmana

Moravskoslezská akademia pro vzdělání, vědo a oměni

Moravskoslezská křesťanská akademia Jiřina Šťouračová 549251706 Danuše Meluzínová

Deň pro Moravo

2004-11-25

Brno

Muzejni a vlastivědná společnosť

Zdeněk Měřínský

Morava v době Velkomoravské říše a véznam byzantské mise pro xristianizaco a vévoj společnostě

2004-11-23-17

Brno Bystrc, Odbojářská 2, Společensky centrum

Jaroslava Vrbická Tólke Brnem

2004-11-23-(14-17)

Brno, Štýřice, Vídeňská 78

Německy jazekovy a kulturni sdroženi/Deutsche Sprachkulturverein

setkáni

2004-11-20-10

Brno, Solnični 5, HSMS

Moravské národni kongres

zasedáni véboro

2004-11-16-(14-16)

Brno, Štýřice, Vídeňská 78

Německy jazekovy a kulturni sdroženi/Deutsche Sprachkulturverein

zpiváni

2004-11-15-16-30

Brno, Zelné rynk 6

Moravskoslezská akademia pro vzdělání, vědo a oměni

sxúza

2004-11-13-15

Brno, Dominikánská 9, Dům pánu z Kunštáto

Sdroženi pro Bulharsko

Georgi Gospodinov Gaustin neboli Člověk s mnoha minama

setkáni se spisovatelem a oxotnávka vín

2004-11-11

Brno

Muzejni a vlastivědná společnosť

Zdeněk Měřínský

Počátke slovanskyho osídleni a Morava v době Sámovy říše

2004-11-11-17/18

Brno Starobrněnská, Stary čase

Moravská národni obec

2004-11-11-17

Brno, Botanická 13, O tří kohótu

Jiří Vaněk 100. véroči založeni Muzea města Brna

2004-11-10-17

Brno, Zelné rynk 6, Dietrichsteinské palác, 1. patro

Moravsky zemsky muzeum

RNDr. Marta Dočkalová, Ph.D. Konec ceste? Nález hromadnyho hrobo o Mušova

2004-11-09-18

Brno, Žabovřeske, Kameníčkova 2, Altego

Robert Nový Jantar – drahokam slonečnix géniu

Kulte slonečnix géniu za dobe bronzovy na Moravě; onikátni novy objeve a sóvislostě

2004-11-09-(14-17)

Brno, Štýřice, Vídeňská 78

Německy jazekovy a kulturni sdroženi/Deutsche Sprachkulturverein

setkáni

2004-11-06-09

Brno, Petrov, před kostelem

Aleš Flídr Skrytá tvář gotickyho Brna

vexázka

2004-11-04-17

Brno, Botanická 13, O tří kohótu

Petr Czajkowski Brno 20. stoleti

2004-11-04-16

Brno Poříčí 9/11 Masarykova univerzita Pedagogická fakulta posloxárna

Klub přátel znojemské rotunde

Klobušický Šíření kultu sv. Kateřine v Evropě

2004-11-02-(14-16)

Brno, Štýřice, Vídeňská 78

Německy jazekovy a kulturni sdroženi/Deutsche Sprachkulturverein

zpiváni

2004-11-0108-18

Brno Bohonice, Dlóhá 3, radnica, 1. patro

Morava

ve spolopráci s VpNM

Večír s Janem Jegló

Večír s Daliborem Štamberó

2004-11-01-16-30

Brno

Moravskoslezská akademia pro vzdělání, vědo a oměni

sxúza

2004-11??12?

Řečkovice, zámek=radnica

VpNM

přednáška s besedó o osvobozováni Brna rumunskó armádó

2004-10-29

Rovnost, s. 16

Koalice Jižní Morava 37

Koalice:

SŽJ

Strana za životní jistoty

Strana venkova spojené občanské síly

Strana venkova spojené občanské síly

HSMS

Hnutí samosprávné Moravsy a Slezska

Zabráníme rozkrádání Moravy

2004-10-26-18

Brno, Medlánke, Hudcova 7, Óřad městské části, přízemi, zasedačka

Moravské národni kongres, pobočka Brno - Medlánke

setkáni

2004-10-26-(14-17)

Brno, Štýřice, Vídeňská 78

Německy jazekovy a kulturni sdroženi/Deutsche Sprachkulturverein

setkáni

2004-10-25-18

Brno, Kohótke, Libušina třída 27 (konečná trolejbuso, objekt knihovne a posilovne, sál v 1. patře)

VpNM

Rezijani a Moravani Norové a Moravani

Ratnesh Mathur s přáteli Indové a Moravani

2004-10-23

Rovnost, s. 18

Česká strana sociálně demokratická

… Budeme podporovat výstavbu Moravského zemského stadionu …

www.znamespravnoucestu.cz

2004-10-21

Rovnost, s. 11

Moravská demokratická strana

Volební číslo: 5

Lídr: Ivan Dřímal

Je mu 68 let.

Vystudoval Strojní fakultu VUT.

Od roku 1989 je v politice, nejdříve vedl Moravskou národní stranu.

Je předsedou Moravské demokratické strany.

Další kandidáti:
2. Petr Sehnal, 34 let, ředitel společnosti, Brno, člen MDS.

3. Ivo Filouš, 43 let, lékař, Blansko, člen MDS.

4. Jana Pavlíčková, 34 let, učitelka, Moravský Krumlov, nestraník.

5. Dušan Přidal, 67 let, ekonomický poradce, Brno, člen MDS.

6. Tomáš Ingr, 25 let, řidič, Pasohlávky, člen MDS.

7. Robert Keprt, 36 let, historik, Brno, člen MDS.

8. Vít Hodes, 43 let, správce telekomunikací, Hodonín, člen MDS.

9. Ludmila Schusterová, 55 let, VŠ učitelka, Brno, členka MDS.

10. Richard Němeček, 40 let, podnikatel, Brno, člen MDS.

Celkem MDS nabízí 66 kandidátů, z toho 21 žen.

Věkový průměr kandidátů je 47 let, nejstaršímu je 81 let, nejmladšímu je 25 let.

Zastupení jednotlivých okresů dle bydliště kandidátů: Brno-město 65 %, Brno-venkov 9 %, Břeclav 6 %, Blansko 5 %, Hodonín 7 %, Vyškov 3 %, Znojmo 5 %.

Dřímal: Podpoříme sloučení krajů

Jan Tomandl

Moravskou demokratickou stranu vede do krajských voleb její předseda Ivan Dřímal.

Proč Moravská demokratická strana kandiduje v krajských volbách, když je proti krajskému uspořádání?

My skutečně preferujeme uspořádání federativní, zemské. Chceme, aby Morava byla jednou ze spolkových zemí naší republiky. Jsme ovšem federalisté, nikoli separatisté, jak nám bylo občas podsouváno. Nemáme ale takovou politickou moc, abychom zabránili existenci současných krajů. Nicméně kraje mají ze zákona zákonodárnou iniciativu. Myslíme, že kdybychom na krajské úrovni působili, mohli bychom iniciovat postupné slučování moravských krajů, obnovení moravské hranice a dosažení stavu, po kterém voláme. Tedy stavu, kdy si kraje na Moravě nekonkurují, nepodbízejí se cenru, nesoutěží o prebendy, ale táhnou za jeden provaz.

Slovo Morava má nyní v názvu řada politických uskupení. Jak se na to díváte?

Jedinou autentickou promoravskou politickou silou je naše strana, kteerá svou myšlenku přes všechny neúspěchy nese dál. Co se týká všech těch uskupení, která si tendenčně, kvůli volbám dávají Moravu do názvu, ti nemají s Moravou jako takovou nic společného. My nejsme žádní radikálové, ale jsme důslední. Bohužel za stávající politické situace s touto myšlenkou nesklízíme příliš mnoho úspěchů, to uznávám. Ale aspoň máme vnitřně sami před sebou a Moravany čisté svědomí. Nepochopení občanů nemůžet trvat věčně. Moravská myšlenka je nosná a určitě se prosadí.

Vzhledem ktomu, že úspěchy se vám v poslední době skutečně vyhýbaly, jaké cíle si před volbami dáváte?

Nedá se říci, že naše strana by byla úplně mimo politickou scénu. Nejsme sice stranou parlamentní, ale máme dosti početnou členskou základnu, dost starostů, místostarostů i radních. Nově nám vznikají místní oranizace složené převážně z mladších lidí. Doba Moravské demokratické strany jistě ještě přijde. Po mně přijdou noví lidé. Svou nynější kandidaturou chceme především signalizovat, že jsme stranou živoucí, že dovedeme překlenout i období, kdy se nám moc nedaří. A strana bude existovat i nadáíle, protože Morava se svými čtzyřmi a půl milionem obyvatel svou vlastní, autentickou reprezentaci bude potřebovat, i když to tak teď necítí.

Nabízíte v prgramu pro krajské volby ještě něco jiného než otázku Moravy?

Programových bodů je řada, uvedu alespoň jeden příklad. Zajímá nás bezpečnost, nad ruhém místě kandidátky máme prezidenta bezpečnostních agentur Moravě. Jsme pro výrazné snížení hranice trestní zodpovědnosti a tomu se dá pomoci i z krajské úrovně. Chtěli bychom celkově zvýšit bezpečnost občanů, to je v dnešní době velká otázka.

Ivan Dřímal. Foto Jan Tomandl

Moravská demokratická strana vznikla v roce 1997 na slučovacím sjezdu Moravské národní strany a Českomoravské unie středu. Jejím předsedou byl zvolen Ivan Dřímal, který byl předtím od roku 1990 předsedou Moravské národní strany. Ta měla své poslance v České národní radě a řadu starostů po celé Moravě.

Nynější Moravská demokratická strana má přibližně dva tisíce členů, na Moravě, ale i v Čechách má asi dvacet starostů obcí. Na výraznější volební úspěch jiř řadu let jen čeká a většina vole pro ni v poslední době končila zklamáním. Moravská demokratická strana je členem Evropské svobodné aliance (EFA), která v Evropském parlamentu sdružuje strany bojující za práva historických nestátních zemí a národů, například z Vlámska či Katalánska.

Před několika lety stranu poznamenalo podmínečné odsouzení Ivana Dřímala za podvod, kterého se měl opustit, když nezaplatil firmě za vytištění propagačních materiálů.

Program MDS je postaven na boji za obnovení historických práv Moravy a Slezska. MDS volá po obnovení zemského zřízení, v němž by Morava opět byla samosprávnou zemí v rámci federativní České republiky.

2004-10-20 –

2004-10-24

Brno

ESAM=EFAY

Mladi Moravani

2004-10-19-(14-16)

Brno, Štýřice, Vídeňská 78

Německy jazekovy a kulturni sdroženi/Deutsche Sprachkulturverein

zpiváni

2004-10-18-16-30

Brno, Zelné rynk 6

Moravskoslezská akademia pro vzdělání, vědo a oměni

sxúza

2004-10-14-17/18

Brno Starobrněnská, Stary čase

Moravská národni obec

2004-10-14-15-30?

Brno Preslova 25?

Klub přátel znojemské rotunde

vébor

2004-10-12-(14-17)

Brno, Štýřice, Vídeňská 78

Německy jazekovy a kulturni sdroženi/Deutsche Sprachkulturverein

setkáni

2004-10-11

Olomóc

České rozhlas MoDS

2004-10-11

Rovnost, s. 6

Lidem se nelíbí název Česko

Brno. „Název Česko vadí tisícům lidí,“ tvrdí členové Moravského národního kongresu, kteří se společně s občany sešli v sobotu v Moravském zemském muzeu. „S tímto označením nemůžeme souhlasit, protože Česko znamená Čechy a zcela opomíjí Moravu a moravská města. Brno se tak tímto označením stává jihočeským městem, stejně třeba jako Vsetín východočeským. A to přece není pravda, uvedl předseda (správně prezident, pozn. morava.nu) Moravského národního kongresu Pavel Dohnal.

Někteří obyvatelé moravské metropole s názorem, že Česko není zrovna šťastné označení, souhlasí. „Já bych Česko nikdy neřekl. Nezní mi to příjemně a navíc se cítím být Moravákem a žiji na Moravě, ne v Česku,“ říká nejen Martin Klecánek, ale i řada dalších oslovených. Jsou však i jiní, kterým označení Česko nevadí, jako třeba Zdenka Králová: „Označením m Česko nejsem pohoršena. Stejně všichni směřujeme do Evropy a jednou budeme bráni jako Evropané, takže bych to tak nedramatizovala.“

Moravský národní kongres je kulturní a osvětovou organizací, která sdružuje občany Moravy, Slezska i Čech, hlásící se k moravské národnosti anebo s ní sympatizujícící. „Čas od času posíláme své protesty formou petice do Parlamentu, le bez oplitické podpory nemůžeme uspět,“ říká Dohnal. (job)

2004-10-09-10

Brno, Zelné rynk 6, Dietrichsteinské palác

Moravské národni kongres

Stanoviska Moravanu k vnucovanymo názvo „Česko“ pro Českó republiko

zasedáni

Organizace odmítá jednoslovný název státu

Kongres Moravanů odmítl říkat Česko

09.10.2004 18:08 - Představitelé osvětové organizace Moravský národní kongres odmítají používání jednoslovného názvu Česko. Tvrdí, že z historického a lingvistického hlediska se vztahuje jen k území Čech a opomíjí Moravu a Slezsko. Po veřejném zasedání kongresu to řekl jeho prezident Pavel Dohnal.

Moravané doporučují víceslovný název, a to Republika Čechy a Morava.

Dohnal uvedl, že v historii se používalo pro obě území vždy odlišné pojmenování - Čechy a Morava. Z jazykového hlediska by zase používáním názvu Česko mohlo vzniknout například spojení, že Brno je jihočeské město, poznamenal.

"To je právě ta záležitost, která nás, kteří ctíme moravské tradice, tíží. Protože poté, co se vymazal z povědomí státoprávní útvar Moravy, tak také postupně tímto způsobem mizí geografický útvar Moravy," zdůraznil Dohnal.

Moravisté diskutovali o jednoslovném názvu republiky v reakci na květnové veřejné slyšení v Senátu. Ze senátní debaty totiž vzešlo memorandum, které vyzývá ministerstva, aby se o užívání názvu Česko postarala.

Česko je totiž, jak vyplynulo z debaty horní komory parlamentu, správným a oficiálním jednoslovným názvem a neexistuje žádný rozumný ho neužívat i v oficiálních dokumentech a v cizojazyčných variantách.

Česká republika je podle odborníků proměnlivým politickým názvem země, kdežto Česko jako název zeměpisný je trvalý.

ČTK

http://zpravy.idnes.cz/domaci.asp?r=domaci&c=A041009_180859_domaci_jan

reagovat Mým oponentům (Dan 1, 09.10.2004 22:00)  Během 19. století se Česko objevovalo sice poměrně řídce, ale již také jako název pro celé české země, i když z dokladů, které jsou k dispozici v lexikálním archivu Ústavu pro jazyk český, nelze vždy spolehlivě rozpoznat, kdy šlo o význam užší, Čechy, a kdy o význam širší, české země. V obou významech uvádí Česko také SSJČ v prvním vydání (1960), a to jako výraz zastaralý (tj. takový, který už vyšel z užívání) právě s odkazy na autory z doby národního obrození, např. na J. Kollára. Česko je tedy výraz podstatně starší než název Československo, resp. Československá republika . Nevznikl až mechanickým odtržením první části názvu. Z hlediska slovotvorného jde o slovo správně utvořené. Základem je slovo Čech . Měli bychom tedy očekávat podobu češský a Češsko, podobně jako máme například valašský a Valašsko od Valach . Podoba češský skutečně původně existovala, ale už ve staré době došlo ke zjednodušení a ujalo se český . Podobu český uvádí i základní lexikografické dílo doby obrození, Jungmannův Slovník česko-německý (1835–39). Slovo češství je novější než český . Bouřlivou diskusi k názvu Česko otevřel jazykovědec František Trávníček už v r. 1938. Česko se postupně prosazuje jako jednoslovný geografický název republiky vedle politického dvojslovného názvu Česká republika , a to nejen v běžné komunikaci, například ve sportovních přenosech; je doporučeno také názvoslovnou normou ČSN EN SO 3166-1 z února 1999 (vydal Český normalizační institut v Praze). Také SSČ uvádí oba názvy.  Zdroj: Ústav pro jazyk český AV ČR. Vím, že stačil link, ale vzhledem k duševní lenosti Sudajeva a spol. to vkládám do diskuse.

reagovat ?????????????? (Rommik, 09.10.2004 21:58) Jsem z moravy a říkám "česko" několikrát denně.Nějak mi to nevadí,větší problém je,kdo tomu Česku vládne!Není to větší problém?

reagovat Hele, (Johny_S, 09.10.2004 21:49) všimli jste si, že se ještě pořád vlevo ukazuje ksichtík toho Vávry? Docela škodolibé, že?

reagovat Re: Hele, (borisov1, 09.10.2004 21:52) No, právě mi leží na stole pytlík s kafem a na něm (ne na kafi, ale na pytlíku) je napsáno: www.janvavra.cz - radši na to ani neklikejte nebo se vám udělá šoufl.

reagovat Re: Hele, (Kaimanolok, 09.10.2004 21:54) Já tam žádnýho Vávru nemám.....!?

reagovat Re: Re: Hele, (borisov1, 09.10.2004 21:56) Musíš mít kafe Maryša....jó ono se to dávalo jen v Praze4 (jak čtu na druhý straně).

reagovat Večerka (Modráček, 09.10.2004 21:48) Milé děti: Jelikož jsem již znaven celodenním sezením u počítače a usilovným ventilováním svých jedinečných moudrostí, učinil jsem po zralé úvaze a důkladném protažení ztuhlé kostry, že je již načase jít do pelechu a oddat se spánku spravedlivých. Přeji všem zbylým účastníkům DF klidnou a pohodovou noc. Spakojnou nóčju, labos nakties, head ööd, buon riposo.

reagovat Re: Večerka (Isabelle, 09.10.2004 21:51) Odpopvez mi zbabelce!!

reagovat Re: Re: Večerka (Pistolet Pulemjot Sudajeva, 09.10.2004 21:54) Zmiz huso pomlouvačská.

reagovat Re: Re: Re: Večerka (Dan 1, 09.10.2004 22:01) Nech ji laskavě na pokoji, nic ti neudělala a pomlouváš ji ty.

reagovat Re: Re: Re: Re: Večerka (Isabelle, 09.10.2004 22:05) Ahoj Danecku, nedoufam, ze sud vi neco o laskavosti...

reagovat Re: Re: Re: Re: Re: Večerka (Dan 1, 09.10.2004 22:06) Ahoj Isabellko, nenech si kazit náladu

reagovat Re: Re: Re: Re: Re: Re: Večerka (Isabelle, 09.10.2004 22:09) Uz jsem se naucila urcite "#$%$#" prehlizet

reagovat Re: Re: Re: Re: Re: Večerka (Pistolet Pulemjot Sudajeva, 09.10.2004 22:07) Sklapni, huso.

reagovat Re: Re: Re: Re: Večerka (Pistolet Pulemjot Sudajeva, 09.10.2004 22:06) že zrovna ty se zastáváš ženský, no fuuj Danečku srnečku Ale máš pravdu, až přestane brát můj nick do svý huby dám ji pokoj.

reagovat Re: Re: Re: Re: Re: Večerka (Dan 1, 09.10.2004 22:08) Je tady z nás jediná normální, protože umí brát věci s nadhledem a na rozdíl od tebe je slušná a milá na toho, kdo je slušný k ní.

reagovat Re: Večerka (Dan 1, 09.10.2004 22:04) Ať se ti zdá o Židech a Romech.

reagovat Kongres Moravanů??? (Kaimanolok, 09.10.2004 21:43) Proč se chlastačka bandy tučhubů jmenuje Kongres Moravanů?

reagovat Žádné rozbroje (borisov1, 09.10.2004 21:38) Tak si to ujasníme. Národnost nám udává  příslušnost k určitému národu. Národ se vyznačuje nějakým znakem, který je společný všem jeho příslušníkům. Takovýmto společným znakem je jazyk. Vzhledem k tomu, že neexistuje oficiální moravská řeč, neexistuje ani moravský národ. A je to! I ta banda uzenáčů má cikánštinu. Takže chachaři z polopolska máte smůlu.

reagovat Re: Žádné rozbroje (j@ck, 09.10.2004 21:41) jakto, ze usa, anglie a kanada nejsou jeden stat?

reagovat Re: Re: Žádné rozbroje (borisov1, 09.10.2004 21:44) Ty angláni jsou prostě divný. A pak Kanada i Austrálie patřej do toho Komonvelsu (nevim jak se to píše) takže jsou formálně pod  VB.

reagovat Re: Re: Re: Žádné rozbroje (Johny_S, 09.10.2004 21:52) Ono je to dáno historicky. Problém je, že neexistuje přesná definice národa, "skupina lidí se společnou historií, jazykem a kulturou" moc exaktní vymezení není. Musíš to všechno posuzovat z hlediska historie, případ od případu. A pro mě, jednoduše mluvíme stejným jazykem a jsme tisíc let ve společném státě, a to až doposud, takže není co řešit. Velká Británie s USA nesousedí, Kanada sice ano, ale má úplně jinou historii (byla součástí britského impéria daleko déle, je tam velká francouzská a indiánská menšina, měla jiný vývoj, takže to není teď supervelmoc). Prostě se to dá odlišit. Čecha od Moravana neodlišíš. Slováka od Moravana ano, Poláka od Moravana ano. Čecha ne.

reagovat Re: Re: Žádné rozbroje (Johny_S, 09.10.2004 21:45) Někdy to patrně neplatí. Každopádně Moravana nepoznáš nijak. Zatímco příslušníci nějaké národnosti se vyznačují tím, že se sdružují s ostatními příslušníky své národnosti, Moravana bys takto neodlišil, zatímco Skota, ačkoli mluví taky anglicky, bys za Angličana nepovažoval. V českých městech neexistují moravské čtvrtě a už vůbec ne moravský folklór. A v zahraničních městech se jedná vždy o jeden společný folklór, ať hraje moravská nebo česká dechovka. Češi a Moravané jeden národ jsou. Historicky, jazykově. Tisíc let žijeme v jednom státě, tisíc let jsme spolu a jsme stejní. Češi, Moravané, Slezané, Východočeši, Pražané, atd.

reagovat Re: Re: Re: Žádné rozbroje (celtic, 09.10.2004 21:55) Hellou Džony, jak bys sis představoval jednoslovný název naší republiky

reagovat Re: Re: Re: Re: Žádné rozbroje (Johny_S, 09.10.2004 21:58) Nijak. Česko je hnusné, dávám přednost České republice. Když můžou existovat Spojené státy americké, Velká Británie, apod., tak proč ne Česká republika? Toto území nikdy nemělo jednotný název.

reagovat Re: Re: Re: Re: Re: Žádné rozbroje (borisov1, 09.10.2004 21:59) Souhlas

reagovat Re: Re: Re: Re: Re: Žádné rozbroje (celtic, 09.10.2004 22:01) To je alibismus!  Tak vymysli něco originálního. 99% zemí používá jednoslovní název, i když ten oficiální je víceslovný.

reagovat Re: Re: Re: Re: Re: Re: Žádné rozbroje (borisov1, 09.10.2004 22:05) No jo, ale já fakt nemám potřebu používat dvouslovnej název. Promiň, ale je to tak. Jsem v Čechách, nebo jedu na Moravu a v cizině řikám Czech Republic, Tschechische Republik, nebo čechija (azbuku tu nemám-tak a teď jsem moraváky naštval co?). Já s tim prostě nemám problém.

reagovat Re: Re: Re: Re: Re: Re: Žádné rozbroje (Johny_S, 09.10.2004 22:07) A proč? Proč bychom měli napodobovat ostatní, když jsme to tady nikdy neměli (souhlasí to i s Danovým tvrzením - část jazykovědců možná již před sto lety prosazovala Česko, ale nikdy se to neujalo)? Až bude 99% států propagovat kanibalismus, zavedeme si ho tu rovnou taky?

reagovat Re: Re: Re: Re: Re: Žádné rozbroje (celtic, 09.10.2004 22:05) Velká Británie se skládá ze 4 zemí, Spojené státy z 52 nebo kolika, my taky byli Československo, ale nyní? Přeci Česko, ať se ti to líbí nebo ne

reagovat Re: Re: Re: Re: Re: Re: Žádné rozbroje (Johny_S, 09.10.2004 22:08) To nemá vůbec žádnou logiku. Radši se zamysli ještě jednou. My se skládáme ze třech zemí, to jenom pro začátek, aby se ti snadněji přemýšlelo.

reagovat Re: Žádné rozbroje (CSKA Vigo, 09.10.2004 21:44) Narodnost naopak je jenom pocit nic vic, to cos tady vypotil je totalni kravina

reagovat Re: Re: Žádné rozbroje (borisov1, 09.10.2004 21:48) Klid, to chce nadhled. To byla trochu nadsázka. Ale musíš uznat, že si nikdo nemůže jen tak vymýšlet nějakej národ. Pokuď nejsou znaky určující národ pak si holt nic z prstu nevycucáš.

reagovat Re: Re: Re: Žádné rozbroje (CSKA Vigo, 09.10.2004 21:50) to si teda vycucat muzes, rikam: je to jen pocit nalezitosti k necemu, cemu je absolutne tvoje vec

reagovat Re: Re: Re: Žádné rozbroje (Pistolet Pulemjot Sudajeva, 09.10.2004 21:52) Ty osle ty znaky jsou tři, a to jazyk, historické území a psané dějiny a to Moraváci splňujeme.

reagovat Re: Re: Re: Re: Žádné rozbroje (borisov1, 09.10.2004 21:54) Hmm... No, tak dějiny by tu byly území...s přivřenym okem taky ale ten jazyk, ať hledám, jak hledám...moravština nikde

reagovat Re: Re: Re: Re: Žádné rozbroje (Johny_S, 09.10.2004 21:57) Ano? Jak přesně se moravština odlišuje od češtiny? A prosím, pomiň obecnou češtinu a moravská nářečí, protože obecná čeština je pouhým nářečím, zatímco na obou územích je úřední řečí spisovná čeština. To bys koukal, jak mluví, tedy spíš mluvilo, u nás ("na vobouch územích je ouřední řečej spisouná čeština"). Historické území je např. Chrudimský kraj. Má i svou historii. Přesto jej obývají stejní Češi jako Moravu.

reagovat Re: Žádné rozbroje (Moravus, 09.10.2004 21:57) Než takovou myšlenku vyslovíte, tak se nad tím nesmyslem zamyslete. Copak nejsou oficiálně uznáni za národ Rakušané, kteří hovoří německy ? Američané, kteří jsou nám  dáváni za vzor svou národní hrdostí jsou angličané, když hovoří anglicky? Drtivá většina národů na jihoamerickém kontinentě jsou Španělé, když hovoří Španělsky? Na druhou stranu ještě v roce 1918 vycházely vyhlášky zvlášť v českém zemském jazyce a zvlášť v moravském zemském jazyce.

reagovat Re: Re: Žádné rozbroje (Johny_S, 09.10.2004 22:04) Co je moravský zemský jazyk? Jak se odlišuje od spisovné češtiny? A když už jsme u toho výkladu historie, až do první poloviny 20. století se Rakušané považovali za Němce, ještě v průběhu 19. století poměrně vedla velkoněmecká myšlenka, sjednocení celé bývalé Svaté říše římské do jediného státu. Nakonec ovšem zvítězili vyspělejší Prusové, kteří z praktických důvodů Rakousko ze sjednocujícího procesu vyloučili (bylo příliš velké, a tedy představovalo vůči Prusku v rámci jednoho Německa nebezpečnou konkurenci). Přesto ještě Hitler mluvil při anšlusu Rakouska o milionech Němců trpících mimo Říši - a ti ho nadšeně přijímali. Rakouský národ se zformoval až v průběhu 20. století díky tomu, že Rakousko zůstalo samostatným státem. Morava není samostatným státem, je už tisíc let součástí českého státu, samostatná byla před tisíci lety. A ještě při odsunu Němců z pohraničí byla jich část odsunuta na území Rakouska.

reagovat MATE STESTI CECHACCI (cicvar, 09.10.2004 21:31) ze vas nedrzim pod krkrm bando lemplu a podvovniku a buhvi ceho jeste. Jak bude referendum o odtrzeni Moravanu od cechacku tak sem pro vsemi 20 prsty a klidne pudu postavit vysoky plot. Cicvar

reagovat Re: MATE STESTI CECHACCI (Johny_S, 09.10.2004 21:34) Jsi hlupák, protože jsi úplně stejný Čech jako my všichni ostatní. Tuneláři jsou tam u vás úplně stejní jako u nás.

reagovat Re: Re: MATE STESTI CECHACCI (Pistolet Pulemjot Sudajeva, 09.10.2004 21:37) Já nejsem čech a nikdy čech nebudu.

reagovat Re: Re: Re: MATE STESTI CECHACCI (Pucmeloud007, 09.10.2004 21:38) to je pravda....brnenskej vocas Cechem nebude

reagovat Re: Re: Re: Re: MATE STESTI CECHACCI (Pistolet Pulemjot Sudajeva, 09.10.2004 21:39) Lepší bejt brněnskej vocas, jak českej blbec.

reagovat Re: Re: Re: Re: Re: MATE STESTI CECHACCI (Johny_S, 09.10.2004 21:41) Zkraťme to. Lepší je být vocas než blbec. Klidně i český vocas než brněnský blbec.

reagovat Re: Re: Re: Re: Re: MATE STESTI CECHACCI (borisov1, 09.10.2004 21:41) No nevim, řek bych, že oboje zavání kreténismem.

reagovat Re: Re: Re: Re: Re: MATE STESTI CECHACCI (Pucmeloud007, 09.10.2004 21:41) to je otazka na ktere strane barikady stojis.......tenhle problem je neresitelny

reagovat Re: Re: Re: MATE STESTI CECHACCI (Johny_S, 09.10.2004 21:42) Ty ne. Ale 99% občanů této republiky ano.

reagovat Re: Re: Re: Re: MATE STESTI CECHACCI (celtic, 09.10.2004 21:52) Hellou Džony, jak bys sis představoval jednoslovný název naší republiky

reagovat Re: Re: MATE STESTI CECHACCI (Pucmeloud007, 09.10.2004 21:37) to je hazeni hrachu na zed...Hovadka jako je on si to nema sanci uvedomit.

reagovat Re: MATE STESTI CECHACCI (Pucmeloud007, 09.10.2004 21:35) komiku

reagovat Kongres Moravanů je nesmyslná akce samozvanců (Martin Vičar, 09.10.2004 21:30) Myslím, že Moravané prokázali svůj zdravý rozum tím, kolik dali v různých volbách hlasů nejrůznějším "moravským" stranám. Jsem od Brna a zkrácenka "Česko" mi nevadí. Všimli jste si, že přezdívky mají častěji lidé s delšími křestními jmény? A že jsou většinou krátké? Složité pojmenování se prostě neujme, ať jde o člověka či zemi.

reagovat Re: Kongres Moravanů je nesmyslná akce samozvanců (CSKA Vigo, 09.10.2004 21:37) ja mam dlouhe krestni jmeno (8 pismen) a vzivote sem prezdivku nemel - spatna teorie hochu

reagovat Re: Re: Kongres Moravanů je nesmyslná akce samozvanců (Pucmeloud007, 09.10.2004 21:39) a nebylo to treba tim, ze se si nikomu za prezdivku ani nestal?

reagovat Re: Re: Re: Kongres Moravanů je nesmyslná akce samozvanců (CSKA Vigo, 09.10.2004 21:45) ne to je blbost, stojim za tim ze tva teorie ma trhliny

reagovat ********** (Pistolet Pulemjot Sudajeva, 09.10.2004 21:15) Tak Johny_s a máš to, panenka Isabellka se urazila.

reagovat Re: ********** (Modráček, 09.10.2004 21:21) Přece se nebude bavit s nevzdělanou českou pakáží.

reagovat Re: Re: ********** (Pistolet Pulemjot Sudajeva, 09.10.2004 21:23) Ne ne, ona se urazila protože na mě Johny reaguje a nenadává mi jako ona

reagovat Re: Re: Re: ********** (Modráček, 09.10.2004 21:27) Zdá se, že dnes (a zítra) bude její starej zase posilovat pravý biceps.

reagovat Re: Re: Re: Re: ********** (Pucmeloud007, 09.10.2004 21:28) ta snad ani staryho nema...vzdyt ji je tamk mozna 15

reagovat Re: Re: Re: Re: Re: ********** (Modráček, 09.10.2004 21:31) Ne, ne, takových 20 jí už bude. Nezapomeň, že v jů es ej se dospělí chovají jako děti. Podle způsobu vyjadřování, volby a řazení slov bych ji odhadl na věk mezi 20 a 25. Mohu se ovšem mýliti.

reagovat Re: Re: Re: Re: Re: Re: ********** (Pistolet Pulemjot Sudajeva, 09.10.2004 21:38) No jo ty to bereš podle Lucky,ale Lucka je v améru, Bella je v canada a to je rozdíl.

reagovat Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: ********** (Modráček, 09.10.2004 21:41) Nekecej, jediný velký rozdíl v každodenním životě hamburgráčů a javorových listů je v tom, že javory mají metrický systém. Ale jinak je to Bushistán v bledě modrém.

reagovat Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: ********** (Pistolet Pulemjot Sudajeva, 09.10.2004 21:45) Ty mě vždycky dojmeš

reagovat Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: ********** (Isabelle, 09.10.2004 21:49) Uz jste si dost vynadavali na nekoho koho neznate? Jak lehke sedet u kompu a nadavat na vzdalenou holku ! Jak daleko jste byli od ceskych hranic??  Kdy mi napises jake "Vyblitky" jsem tady kdy napsala??

reagovat jedině čechy (borisov1, 09.10.2004 21:12) česko mi nějak nejde přes pusu, já říkám vždycky čechy. Dokonce bych šel tak daleko že bych zakázal moravskou národnost. Vždyť to vidíte moraváci pak blbnou. Je sice pravda, že tu kdysi byl národ moravanů, ale to je pryč. Nová moravská národnost se začala dávat do občanky až po revoluci (jestli se pletu tak mě to řekněte). Každopádně jsme už takhle malým národem, tak proč se ještě takhle dělit? Nakonec tu budou zase zličané, pšované atd.

reagovat Re: jedině čechy (Johny_S, 09.10.2004 21:15) Jen se neboj, k moravské národnosti se hlásí pár set tisíc lidí, zbytek jsou Češi. Ono to vyšumí samo o sobě. A já si od té doby všude píšu národnost: východočeská.

reagovat Re: Re: jedině čechy (borisov1, 09.10.2004 21:16) No jó, ale od kdy je tu teda skutečně ta možnost volby moravský národnosti?

reagovat Re: Re: Re: jedině čechy (Johny_S, 09.10.2004 21:22) Zavedlo se to někdy krátce po revoluci, ale už si přesně nevzpomínám, kdy. Při prvním porevolučním sčítání se každopádně k moravské národnosti hlásilo asi milion lidí, při tom v roce 2001 už jenom asi 200000, což je méně, než kolik u nás podle odhadů (nikoli podle sčítání, to by bylo asi 20000) žije Cikánů.

reagovat Re: Re: jedině čechy (Pistolet Pulemjot Sudajeva, 09.10.2004 21:18) Tak ty seš východočech? Hmm, to jsou věci.

reagovat Re: Re: Re: jedině čechy (Johny_S, 09.10.2004 21:20) Víš, já to vidím tak, že jsme stejně všichni Češi, ať Moravané, Východočeši, Pražáci, apod. Nebo snad například v hokeji radši fandíš Slovákům?

reagovat Re: Re: Re: Re: jedině čechy (Pistolet Pulemjot Sudajeva, 09.10.2004 21:24) Hmm, bude to blbý ale jo.

reagovat Re: Re: Re: Re: Re: jedině čechy (Johny_S, 09.10.2004 21:26) Tak to jseš jeden z mála. Taková výjimka potvrzující pravidlo.

reagovat Re: Re: Re: Re: Re: jedině čechy (Modráček, 09.10.2004 21:28) To jsi přehnal. Co takhle trochu sounáležitosti s vlastí?

reagovat Re: Re: Re: Re: Re: Re: jedině čechy (Pucmeloud007, 09.10.2004 21:30) Da se Brno ppovazovat za vlast?

reagovat Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: jedině čechy (borisov1, 09.10.2004 21:31) NE

reagovat Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: jedině čechy (Johny_S, 09.10.2004 21:36) Ale stejně, tak etymologie je tak zajímavá. Věděli jste, že Praha znamená vlastně "vyprahlá", tj. že tam bylo sucho, a Brno "brnné", neboli "bažinaté"? V opozici i podle jména. A nevím, jestli to mám říkat... Sudájeve, neurazíš se, když ti řeknu svůj názor na Brno? Dáš mi možnost svobody slova?

reagovat Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: jedině čechy (borisov1, 09.10.2004 21:39) A copak znamená Chrudim?

reagovat Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: jedině čechy (Pucmeloud007, 09.10.2004 21:40) neni Praha od slova "prah"? Alespon tak si to nejak pamatuju, ze to do nas hustili ve skole

reagovat Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: jedině čechy (Pistolet Pulemjot Sudajeva, 09.10.2004 21:46) Tak možná prach

reagovat Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: jedině čechy (Pistolet Pulemjot Sudajeva, 09.10.2004 21:42) Stejně si uděláš co budeš chtít. Jako správnej čech.

reagovat Re: jedině čechy (Modráček, 09.10.2004 21:17) Co to máš za občanku? Já v OP žádnou národnost nemám.

reagovat Re: Re: jedině čechy (Pistolet Pulemjot Sudajeva, 09.10.2004 21:18) A máš vůbec OP, nebo jsi právě slezl ze stromu?

reagovat Re: Re: Re: jedině čechy (Modráček, 09.10.2004 21:19) Ale mám, neboj. Ale je tam státní příslušnost, ne národnost.

reagovat Re: Re: Re: Re: jedině čechy (borisov1, 09.10.2004 21:22) Tos mě překvapil. Sem se musel podívat na občanku a fakt tam nic neni. A ani v pasu. Super! Tak to se můžem na celou moravskou národnost vys..t. He (promiň Sudajeve)

reagovat Re: Re: Re: Re: Re: jedině čechy (Pistolet Pulemjot Sudajeva, 09.10.2004 21:24) Héj brzdi východočechu

reagovat Re: Re: Re: Re: Re: Re: jedině čechy (borisov1, 09.10.2004 21:26) Ále, východočech Johny, Borisov musí bejt přece severočech! Si nepamatuješ-cikáni co kradou psi na českolipsku?

reagovat Re: Re: Re: Re: Re: Re: jedině čechy (Johny_S, 09.10.2004 21:27) Copak, Borisov je taky východočech? Vodkáď?

reagovat Re: jedině čechy (CSKA Vigo, 09.10.2004 21:32) panove, narodnost je pocit prislusnosti k necemu, muzete si zapsat kam chcete treba narodnost "fotbalova" nebo "venusina" to je vase vec, zakazovat muzete detem TV ne lidem pocit nalezitosti k necemu

reagovat hahaha (Pistolet Pulemjot Sudajeva, 09.10.2004 21:06) A sakra, tak jsme tu krůtu Isabellu přivolali, jo to je špiónka jak 007.

reagovat Re: hahaha (Modráček, 09.10.2004 21:10) Chtěl jsem ti udělat radost, když ti tak chyběla, tak jsem jí dal echo, ať sem přivalí.

reagovat Re: Re: hahaha (Pistolet Pulemjot Sudajeva, 09.10.2004 21:12) Dík, seš moc hodnej

reagovat Morava (Sumecek, 09.10.2004 21:05) Ať žije cenzura !!

reagovat Kongres Moravanů nemluví za Moravany... (aquaholic <aquaholic@centrum.cz> , 09.10.2004 20:57) ...je to banda bývalých krajských komunistických úředníků! Ti, i kdyby měli pravdu ( jako že ji nemají... ), tak jim to nepřiznám....

reagovat Re: Kongres Moravanů nemluví za Moravany... (Moravus, 09.10.2004 21:47) Nikdo z nás členů Moravského národního kongresu netvrdí, ani nikdy netvrdil, že mluví za všechny Moravany. Náš názor reprezentuje výhradně názor členů Moravského národního kongresu a takto své aktivity prezentujeme od vzniku naší osvětové organizace v roce 1991. Pokud jsem měl možnost poznat kolegy, žádný z nich krajským úředníkem za totalita nebyl. Pravdou je, že jsou mezi námi členové všech parlamentních ,i několika mimoparlamentních stran, i když většina je nás bezpartijních. Všechny nás však spojuje vlastenecký vztah k historické zemi Moravě.

reagovat Spravny nazev je České zeme (svobodny clovek, 09.10.2004 20:50) Uz tu zaznelo, ze jediny spravny nazev naseho statu je Ceske zeme. Nazev Cesko vsak povazuji za dobry kompromis. Cesky proste zahrnuje Cechy a Moravu. Mnohem horsi je, kdyz mnozi cechacci rikaji nasemu statu "Cechy". To je vrchiol arogance a drzosti Dalsim vrcholem drzosti a arogance je stanoveni hranic kraju tak, ze nerespektuje historicke hranice Moravy.

reagovat Oprava preklepu (svobodny clovek, 09.10.2004 20:53) Cesko proste zahrnuje Cechy a Moravu

reagovat Re: Oprava preklepu (Pistolet Pulemjot Sudajeva, 09.10.2004 20:54) A kde v názvu česko čteš Morava?

reagovat Re: Re: Oprava preklepu (Johny_S, 09.10.2004 20:58) Sudájeve, že ty bys naší zemi nejradši říkal Morče? Tam najdeš jak Moravu, tak Čechy. Holt se s tím smiř. Roku 906 jste to posrali a od té doby přes tisíc let, až na krátké intermezzo, jste vždy součástí českého státu. A nikdy jste v tom názvu žádnou Moravu zahrnutou neměli.

reagovat Re: Re: Re: Oprava preklepu (Pistolet Pulemjot Sudajeva, 09.10.2004 21:04) Kdybyste nebylo Moravy tak by žádný čechy neexistovaly. Odjakživa jste Moravu jen drancovali, cajzli jedni mizerní.A taky jste vždycky republiku zaprodali.

reagovat Re: Re: Re: Re: Oprava preklepu (Johny_S, 09.10.2004 21:09) Mýlíš se. Jádro českého státu v okolí Prahy existovalo již za Veké Moravy (Levý Hradec, Praha, Budeč, ...). Pouze krátký čas za knížete Bořivoje bylo podřízeno Velké Moravě. Od pádu Velké Moravy byly české země rozdrobeny a teprve za knížete Boleslava I., což byl český kníže, nikoli moravský, sjednoceny. Rozdrobena byl i Morava, a proto teprve kníže Boleslav I. byl v podstatě zakladatelem českého státu. A buďte rádi, že jste byli jeho součástí. Alternativou bylo Polsko nebo Uhry. Mohli jste na tom býti tak dobře jako Slováci. Takže to přestaň hrotit. Máme společný jazyk, společnou historii, jsme součástí jednoho národa, je jedno, jak mu říkáš. Když nebudeme držet pohromadě, bude nás obou případných národů tak málo, že zmizíme.

reagovat Re: Re: Re: Re: Re: Oprava preklepu (Pistolet Pulemjot Sudajeva, 09.10.2004 21:11) Já nic nehrotím, jen se chovám tak jak se češi chovají k nám, kromě východočechů, ty mám rád.

reagovat Re: Re: Re: Re: Re: Re: Oprava preklepu (Johny_S, 09.10.2004 21:16) Pokud myslíš Pražáky, tak to nejsou opravdoví Češi...

reagovat Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Oprava preklepu (Modráček, 09.10.2004 21:19) Tak to máš pravdu, já tedy rozhodně ne.

reagovat Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Oprava preklepu (Pistolet Pulemjot Sudajeva, 09.10.2004 21:22) Prážaky a dál na západ.

reagovat Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Oprava preklepu (Johny_S, 09.10.2004 21:38) Třeba Němce. Ano, to skutečně nejsou Češi.

reagovat Re: Re: Re: Oprava preklepu (Stilgar, 09.10.2004 21:12)

reagovat Re: Re: Re: Oprava preklepu (Stilgar, 09.10.2004 21:13) Trochu tě opravím, nevadí? Morava je součástí tohoto státu a jeho předchůdců až od jedenáctýho století, přesněji snad od let 1017 - 1029, nevíme to přesně. Každopádně léta roku 906 je fakt škoda

reagovat Re: Re: Re: Re: Oprava preklepu (Johny_S, 09.10.2004 21:19) Já myslím, že k němu patřila už za Boleslava I. Samozřejmě, pak tu byla taková vsuvka s Boleslavem Chrabrým a Konrádem Brněnským. Ale Boleslav Chrabrý Moravu vlastně dobyl (a buďte rádi, že mu nezůstala, jinak jsou z vás Poláci, tehdy se ještě polština od češtiny nikterak nelišila), přičemž se dokonce stal nakrátko i českým knížetem,  a Konrád Brněnský (či Ota, teď mi nějak splývají) byl Přemyslovec, tedy vlastně příslušník českého vládnoucího rodu, který se dokonce po krátkém rozštěpení stal českým knížetem. Jinak byla Morava vždycky součástí českého státu. Ale máš pravdu, na Boleslava Chrabrého jsem v tom původním výčtu trochu pozapomněl.

reagovat Re: Oprava preklepu (Johny_S, 09.10.2004 20:56) Česko nikdy nevyslovím. A máš pravdu, Čechy říkám docela často. Ale když projíždím Hatěmi, vjíždím na Moravu. Nemám s tím problém. Zato mě velice začalo vadit, že nyní naše město leží podle novinářů na "Pardubicku", neboť Chrudim odjakživa ležela na Chrudimsku.

reagovat Re: Re: Oprava preklepu (Modráček, 09.10.2004 20:58) Tak tedy Chrudimák, znáš údolí Doubravy?

reagovat Re: Re: Re: Oprava preklepu (Johny_S, 09.10.2004 21:00) Myslíš tu pěknou trasu z Bílku do Chotěboře? Tam se mi líbilo. Ale častěji se dostanu do údolí Chrudimky, to je něco podobného.

reagovat Re: Re: Re: Re: Oprava preklepu (Modráček, 09.10.2004 21:05) Přesně tu myslím, z Bílku do Chotěboře. Ale vždycky jsem to vzal podél Kamenného potoka, od jeho ústí do Doubravy až skoro k chotěbořskému nádru. Je tam klid a nemnoho lidí. Bezva relax.

reagovat Re: Re: Re: Re: Re: Oprava preklepu (Pistolet Pulemjot Sudajeva, 09.10.2004 21:08) A jezdí tam vlaky a parníky?

reagovat Re: Re: Re: Re: Re: Re: Oprava preklepu (Modráček, 09.10.2004 21:12) Parníky těžko. Vlakem se dostaneš buď do Bílku, nebo do Chotěboře, podle toho, kterým směrem se chceš vydat.

reagovat Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Oprava preklepu (Pistolet Pulemjot Sudajeva, 09.10.2004 21:13) A kéňa tam propluje?

reagovat Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Oprava preklepu (Modráček, 09.10.2004 21:23) I éto što takóje?

reagovat Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Oprava preklepu (Pistolet Pulemjot Sudajeva, 09.10.2004 21:27) Kajak, vole

reagovat Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Oprava preklepu (Modráček, 09.10.2004 21:34) To tedy nepropluje. Je tam málo vody. Je to klika, neumím si představit, že by tam vyřvávali vodáci. Ale je to ideální pro výlet se psem, takže až budeš mít volno, vezmi Ritu a go, Ježíšku, go.

reagovat Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Oprava preklepu (Pistolet Pulemjot Sudajeva, 09.10.2004 21:48) No uvidíme v létě.

reagovat Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Oprava preklepu (Johny_S, 09.10.2004 21:28) I Keňa, ale musíš dobře zaplatit. Slyšel jsem, že prý i Etiopie.

reagovat Re: Spravny nazev je České zeme (Modráček, 09.10.2004 20:59) Nekopíruj moje příspěvky, člověče. Nebo, že by jen názorová shoda?

reagovat Oprava preklepu (svobodny clovek, 09.10.2004 21:13) Cesko proste zahrnuje Cechy a Moravu

reagovat Re: Oprava preklepu (Modráček, 09.10.2004 21:26) Ještě Slezsko. Pamatuji si, jak nás v televizi učil Voloďa Eisenberg říkanku: Čechy, Morava a Slezsko, to je naše Česko. A hodní volové voliči ho za to zvolili do EP.

reagovat Proboha. (Johny_S, 09.10.2004 20:49) Ti tedy mají starosti . Mně se taky Česko nelíbí, ale že bych si myslel, jak někdo bude Brno označovat za jihočeské město, to už je snad měknutí mozku. Naší zemi říkám Česká republika, což celkem pěkně odráží původní název české země či země Koruny české. Jak je možné, že nikdo ani tehdy Brno nepovažoval za jihočeské město? Asi proto, že v jižních Čechách neleží......  Tupci z kongresu. Mimochodem, k moravské národnosti se hlásí pár set tisíc lidí, zbytek jsou beztak Češi.

reagovat Hmmm (cheos, 09.10.2004 20:37) Sudajevovi a Modráčkovi přeij dobrou noc a ať vás cikání žerou celou noc...

reagovat Re: Hmmm (Pistolet Pulemjot Sudajeva, 09.10.2004 20:41) Už zase valíš sbírat vajgly na torontské ulice ?

reagovat Re: Re: Hmmm (Modráček, 09.10.2004 20:44) A je v háji. Ta dnešní céčka nic nevydrží. Je mně to skoro líto, už není koho sestřelit.

reagovat Re: Re: Re: Hmmm (Pistolet Pulemjot Sudajeva, 09.10.2004 20:47) Hmm, Kdyby se tady objevila aspoň ta kača Isabelle.

reagovat Re: Re: Re: Re: Hmmm (Johny_S, 09.10.2004 20:50) Zdravím, Sudájeve. Její názor by mě tedy opravdu taky zajímal. Stejně jako Isbjodrbnin.... Ale držejí se nějak zkrátka.

reagovat Re: Re: Re: Re: Hmmm (Modráček, 09.10.2004 20:51) Jo, náš emigrantský spratek. Zase by nastal match - geniální emigranti versus omezení tuzemci. Ale že tam za čárou zametají ulice a nikdo se s nimi nebaví, to už nepřiznají.

reagovat Re: Re: Re: Re: Re: Hmmm (Johny_S, 09.10.2004 20:53) Neříkej, tys ještě nezřel čarukrásné "Canadske" lesy? Ani tajuplnou Venus nad obzorem? Mimochodem, o Venus jsem se doposud, než jsem poznal Izabelku, domníval, že se jedná o jakýsi kosmetický přípravek, v našich končinách rozhodně se na obloze nevyskytující.

reagovat Re: Re: Re: Re: Re: Re: Hmmm (Pistolet Pulemjot Sudajeva, 09.10.2004 20:56) Jestli vona holka nemyslí venušin pahorek, třeba je narcistka a stále se vzhlíží v zrcadle.

reagovat Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Hmmm (Johny_S, 09.10.2004 20:59) Já myslím, že je to silvofilka. Jak uvidí kanadský les, dostane orgazmus.

reagovat Re: Re: Re: Re: Re: Re: Hmmm (Modráček, 09.10.2004 20:57) Mám dojem, že emigrace leze našim nánám pěkně na mozek. Když srovnám rozumné příspěvky Rady 8, nebo mé tajné lásky Herulinky se zmatenými zvratky, které sem hází Lucy a Isabelle, je to věru rozdíl.

reagovat Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Hmmm (Johny_S, 09.10.2004 21:02) A což teprv potomci emigrantů. Copak říkáš na Isbjodrbnu?

reagovat Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Hmmm (Modráček, 09.10.2004 21:09) Lední medvědice má svůj názor. Možná částečně ujetý, ale z něčeho vychází. Ostatní emigranti(ky) jen blbě plkají, bez jakýchkoliv podkladů, nebo důkazů. Hlavně se tvářit jako ti chytřejší, aniž by měli o podstatě problému sebemenší Ahnung. Prostě - jako Bush.

reagovat Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Hmmm (Johny_S, 09.10.2004 21:33) Na Lední Medvědici se mi nelíbí, že často hodně zkresluje, a když je zahnána do úzkých, začne se chytat každé ne úplně přesné formulace, čímž se jí zpravidla podaří diskuzi odvést úplně jinam. A jednou jsem ji přistihl přímo při lži.

reagovat Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Hmmm (Modráček, 09.10.2004 21:39) Každý občas lže, ale mám dojem, že Icebearka to v podstatě myslí dobře, jen si neuvědomuje, že tím svým přehnaným humanismem nudí a unavuje. Snadno se nechá vtáhnout do konfliktní diskuze, kterou pochopitelně nemá šanci vyhrát.

reagovat Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Hmmm (Isabelle, 09.10.2004 21:04) Zadam o specifikovani mojich "zvratku"!!!

reagovat Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Hmmm (Pistolet Pulemjot Sudajeva, 09.10.2004 21:10) Bléééééééééééééééééééé

reagovat Re: Re: Re: Re: Re: Re: Hmmm (Isabelle, 09.10.2004 21:02) Ahoj Honzicku, poslal mne sem nejaky Modracek..... ...Venus je videt porad na vychodni obloze, pred vychodem slunce a jestli budes mit to stesti a budes mit bezmracnou oblohu, zitra rano, tak JI uvidis i se srpkem Mesice....

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Hmmm (Johny_S, 09.10.2004 21:04) Pochybuji. Ledaže by se ten srpek Měsíce nacházel pod mraky. A Venus, to jsem tuhle viděl v drogérii. Nějaké epilační potřeby, nebo co.

reagovat Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Hmmm (Isabelle, 09.10.2004 21:08) Udelala jsem dnes velkou chybu, poslala jsem ti email, nevedela jsem, ze se spolcujes a pomlouvas mne ze sudajevskym, az ted jsem si to precetla...tak ahoj..

reagovat Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Hmmm (Johny_S, 09.10.2004 21:10) Říká ti něco černý humor?

reagovat Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Hmmm (Johny_S, 09.10.2004 21:24) P.S.: Omlouvám se, už jsem ti odepsal.

reagovat Re: Re: Re: Re: Re: Hmmm (Pistolet Pulemjot Sudajeva, 09.10.2004 20:53)

reagovat je to sprvna namitka (Pilat, 09.10.2004 20:37) nehlede k tomu ze Morava vznikla jako statopravni utvat drive. Rozhodne jsem pro zmenu nazvu at uz je to C&M nebo republika Ceskomoravska, Slezsko je part Moravy a neni dulezite ho do nazvu statu zarazovat.

reagovat Komerční sdělení (Pistolet Pulemjot Sudajeva, 09.10.2004 20:33) Se mi líbí jak každej cigora o sobě říká,za  a: že je majkl tisoň, to jsou ti vyžraní z našich daní,   b: majkl džekson, to jsou ti chcípáčci co jsou zdegenerovaní špatným křížením v rodině.

reagovat Re: Komerční sdělení (Modráček, 09.10.2004 20:36) Asi se snaží zapomenout na východoslovenskou osadu, kde se poprvé vyskytl.

reagovat Hra (Modráček, 09.10.2004 20:24) Tady je ke stažení hra Matiční ulice, je to o likvidaci cheosů. Ale vždyť to všichni znáte. http://freehry.doupe.cz/index.php?id=hra&gid=167

reagovat Re: Hra (cheos, 09.10.2004 20:25)  Na to si můžeš tak jedině hrát. Skutek utek...

reagovat název ? (pepasek, 09.10.2004 20:21) Jděte s tim všim do pr*dele, ste jak děcka ve školce...hádat se qůli názvu, zatímco socdemáci...je mi z vás na blití.

reagovat Re: název ? (Pistolet Pulemjot Sudajeva, 09.10.2004 20:25) Nám taky

reagovat Re: název ? (Modráček, 09.10.2004 20:26) Až ti to pude, skoč na záchod.

reagovat To by mě zajímalo... (Modráček, 09.10.2004 19:14) ...za jak dlouho Průvanovi rupnou nervy a s brekem opustí diskuzi.

reagovat Re: To by mě zajímalo... (Dan 1, 09.10.2004 19:15) Za 14,5 minuty musím odejít.

reagovat Re: Re: To by mě zajímalo... (Modráček, 09.10.2004 19:16) A jak víš, že tam dnes bude černoušek - letecký inženýr?

reagovat Re: Re: Re: To by mě zajímalo... (Dan 1, 09.10.2004 19:17)

reagovat Re: Re: Re: To by mě zajímalo... (Pistolet Pulemjot Sudajeva, 09.10.2004 19:18) Von teďka pigluje černocha, nebo céčko?

reagovat Re: Re: Re: Re: To by mě zajímalo... (Modráček, 09.10.2004 19:19) Ale ne, jen se chce dívat na Reye Korantenga.

reagovat Re: Re: Re: Re: To by mě zajímalo... (Dan 1, 09.10.2004 19:19) Jestli tě to tak vzrušuje, tak je tam od vás.

reagovat Re: Re: Re: Re: Re: To by mě zajímalo... (Pistolet Pulemjot Sudajeva, 09.10.2004 19:20) Kdo? Ten černoch? Ale nejsem z Afriky, piglovači zadečků

reagovat Re: Re: Re: Re: Re: Re: To by mě zajímalo... (Dan 1, 09.10.2004 19:22) Ne? Ale Brno by se tam někam do Somálska vysídlit a odsunout dalo, i s nádražím.

reagovat Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: To by mě zajímalo... (Pistolet Pulemjot Sudajeva, 09.10.2004 19:27) Ale neplácej ty argumente

reagovat Re: To by mě zajímalo... (Pistolet Pulemjot Sudajeva, 09.10.2004 19:16) Už mu ruply

reagovat Re: To by mě zajímalo... (cheos, 09.10.2004 19:18) S přehledem ho nahradím...

reagovat Re: Re: To by mě zajímalo... (Pistolet Pulemjot Sudajeva, 09.10.2004 19:18) Nazdar chaos

reagovat Re: Re: Re: To by mě zajímalo... (Modráček, 09.10.2004 19:20) Co tady ten barevný Trottel chce?

reagovat Re: Re: Re: Re: To by mě zajímalo... (Pistolet Pulemjot Sudajeva, 09.10.2004 19:21) To by mě taky zajímalo, asi jim vypadl sajt, když ho platí jako nájemný.

reagovat Re: Re: Re: Re: Re: To by mě zajímalo... (Modráček, 09.10.2004 19:23) Jde to zu grunt. Napřed bukvičák, teď negativ. Kdo přijde dál?

reagovat Re: Re: Re: Re: Re: Re: To by mě zajímalo... (Dan 1, 09.10.2004 19:24) Dál přijde zbrusu nový Sudův nick.

reagovat Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: To by mě zajímalo... (Pistolet Pulemjot Sudajeva, 09.10.2004 19:26) Neboj mám jich velkou zásobu.

reagovat Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: To by mě zajímalo... (Dan 1, 09.10.2004 19:30) Dojde na má slova i na toho P. A. Sudoplatova...

reagovat Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: To by mě zajímalo... (Pistolet Pulemjot Sudajeva, 09.10.2004 19:33) Daňulko my víme že jsi starej práskač, co bych pro tebe neudělal, průvane,

reagovat Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: To by mě zajímalo... (Dan 1, 09.10.2004 19:35) To víš, každý máme nějaké to hobby, Jihočechu.

reagovat Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: To by mě zajímalo... (Pistolet Pulemjot Sudajeva, 09.10.2004 19:36) To teda máš divný hobby, zadkopichu

reagovat Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: To by mě zajímalo... (Modráček, 09.10.2004 19:36) Tvůj čas vypršel, průvane. Adios!

reagovat Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: To by mě zajímalo... (Dan 1, 09.10.2004 19:37) A jo, padám.

reagovat Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: To by mě zajímalo... (Pistolet Pulemjot Sudajeva, 09.10.2004 19:39) Jo jo a zlom si vaz

reagovat Re: Re: Re: Re: To by mě zajímalo... (cheos, 09.10.2004 19:23) Sám jsi barevný, modrý i v lebce...

reagovat Re: Re: Re: Re: Re: To by mě zajímalo... (Modráček, 09.10.2004 19:24) Co tady chceš, uzenáči? Jak to, že už nejsi v Kanadě?

reagovat Re: Re: Re: Re: Re: Re: To by mě zajímalo... (Pistolet Pulemjot Sudajeva, 09.10.2004 19:30) Toronto, Toronto !!!!!

reagovat Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: To by mě zajímalo... (cheos, 09.10.2004 19:32) Jsem v Kanadě. Vás by nepustili ani na Slovensko...

reagovat Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: To by mě zajímalo... (Modráček, 09.10.2004 19:34) Promiň. Chápu, že v osadě u Košic to pro tebe muselo být kruté.

reagovat Re: Re: Re: To by mě zajímalo... (cheos, 09.10.2004 19:20) Čus Samopale...

reagovat Re: Re: To by mě zajímalo... (Pistolet Pulemjot Sudajeva, 09.10.2004 19:19) Dan ho má většího, toho ty nenahradíš

reagovat Re: Re: Re: To by mě zajímalo... (cheos, 09.10.2004 19:31) Bledá závist co? Cheos zdarma radí: nech si jej natáhnout na skřipci...

reagovat Re: Re: Re: Re: To by mě zajímalo... (Pistolet Pulemjot Sudajeva, 09.10.2004 19:35) Mu nemám co závidět, zadkopichovi

reagovat .... (Obracec_kalendare, 09.10.2004 19:14) Ti maj zase starosti, nechtějí zase procpat do názvu nějakou pomlčku?

reagovat hmm (smejki, 09.10.2004 19:02) By me zajimalo, prc se tim nekdo zabejva. Osobne si myslim, ze Cesko je celkem dobry nazev. Protoze rikat porat Ceska Republika je dlouhy. A slovem Cesko se nemysli Cechy, jak si nekteri obyvatele Moravy a Slezka mysli, ale cela CR. To je aspon muj nazor a kdyz mluvim o Cesku, tak myslim celou republiku. Nehlede na to, ze v byvalem nazvu Ceskoslovensko je take pouze Cesko za cast soucasne CR. Me to nevadi a budu to pouzivat i nadale. At si rika kdo chce co chce.

reagovat Re: hmm (Dan 1, 09.10.2004 19:04) Ale jistě, geografický název Česko je dokonce o 9 let starší, než Slovensko. Doložen je z roku 1777. Komu se to nelíbí, může si stěžovat na informacích na nádraží v Brně.

reagovat Re: Re: hmm (juton, 09.10.2004 19:05) , V tom současném, nebo až v tom odsunutém??

reagovat Re: Re: Re: hmm (Dan 1, 09.10.2004 19:07) To by nejdřív museli v Brně zvednout zadky a jít k referendu, což se jim nepodařilo.

reagovat Re: Re: Re: Re: hmm (Pistolet Pulemjot Sudajeva, 09.10.2004 19:11) Bohužel.

reagovat Re: Re: hmm (Moravus, 09.10.2004 21:16) To máte pravdu, že název Česko je doložen z roku 1777. To je ale půl pravdy, kterou Vám Češští ideologové prezentují. Ta druhá půlka je v tom, že když tento dokument , z kterého čerpají máte k dispozici, tak můžete číst: " .... vedle zemí německých se též nalézá Česko, Morava a Rakouzské Slezsko...". Názvem Česko je tu jednoznačně označeno pouze území Čech.

reagovat Re: hmm (Modráček, 09.10.2004 19:06) Ale vždyť jo, já Česko taky celkem beru. Je to zatím trošku křečovité, ale časem se to vžije. Rozhodně ale nesnáším název (a skandování) Čechy.  Být fotbalistou a slyšet tohle na stadiónu, přestanu hrát.

reagovat Re: Re: hmm (Dan 1, 09.10.2004 19:08) Což by bylo pro 6. ligu přímo katastrofa...

reagovat Re: Re: Re: hmm (Modráček, 09.10.2004 19:12) Odkdypak je divize šestá liga?

reagovat Řešení (Modráček, 09.10.2004 18:57) Je to jednoduché, opravdu to chce dvouslovný název a to Velká Morava.

reagovat Re: Řešení (Pistolet Pulemjot Sudajeva, 09.10.2004 18:59) Naprostý souhlas.

reagovat Re: Řešení (juton, 09.10.2004 18:59) , Jasně, když historicky pravdivě, tak Velká Morava.:-)))

reagovat Re: Re: Řešení (Modráček, 09.10.2004 19:03) A pro zahraničí postačí jednoslovný název Moravia.

reagovat At jde (wildge, 09.10.2004 18:56) At jde treba do přdele, celej Dohnal. Cesko je Cesko a on, ani dalsi pablbove to nezmeni. Jednoslovny nazev potrebujeme jako sul. Komu se to nelibi, at se odstehuje.

reagovat Re: At jde (Moravus, 09.10.2004 21:34) Na veřejném webu, toho koho neznáte do Vámi uvedených míst neposílejte. Vám i všem ostatním s jeho svolením dávám emailový kontakt k možné osobní diskusi.Pak si udělejte na jeho názory příslušný závěr. p.dohnal@email.cz Pokud ptřebujete jednoslovný název pro Čechy používejte klidně jednoslovný název Česko.

reagovat Dohnal má pravdu! (jirka04, 09.10.2004 18:54)      Už starý Palacký napsal: Dějiny národa českého v Čechách a na Moravě, že ano čechu Dohnale!

reagovat Re: Dohnal má pravdu! (Moravus, 09.10.2004 21:26) Znám pana Dohnala velmi dobře a stejně jako statisíce nás ostatních (dočíst se to můžete ve statistikách sčítání lidu ) není Čech, ale je Moravan. Pokud hovoříte o Palackém a o jeho dějinách národu českého v Čechách a na Moravě, zkuste si najít jím samotným upravené II. vydání, kde už hovoří jak o národě českém tak i  o národě moravském.

reagovat divný název (Christof, 09.10.2004 18:51) Hmm, zajímavé, tak podle nich název Česko opomíjí Moravu a Slezsko a navrhnou Republika Čechy a Morava, nějak mi tam schází to Slezsko :-) Není právě název Česko kvůli tomu, že se Moravanům nelíbilo používání názvu Čechy? :o BTW, jsem ze Slezska :-)

reagovat Re: divný název (Pistolet Pulemjot Sudajeva, 09.10.2004 18:53) Tak si nevyskakuj

reagovat hmm (skyfinger, 09.10.2004 18:44) Zajímalo by mě jak by vypadal název německa kdyby o tom rozhodovali stejní blbci :)))

reagovat Re: hmm (Pistolet Pulemjot Sudajeva, 09.10.2004 18:46) U nich to je vždycky fátrland.

reagovat ********** (Pistolet Pulemjot Sudajeva, 09.10.2004 18:35) Tak tak do rici s českem a cajzlama.

reagovat Zdravím na jižní Česko! (Dan 1, 09.10.2004 18:41)

reagovat Re: Zdravím na jižní Česko! (Pistolet Pulemjot Sudajeva, 09.10.2004 18:46) Zalez švédskej zvrhlíku.

reagovat Re: Zdravím na jižní Česko! (Modráček, 09.10.2004 18:56) Nazdar Danečku, už je to lepší?

reagovat Re: Re: Zdravím na jižní Česko! (Pistolet Pulemjot Sudajeva, 09.10.2004 18:58) No jistě, si s Pepanem poplácali zadečky a je jim dobře

reagovat Re: Re: Re: Zdravím na jižní Česko! (Dan 1, 09.10.2004 19:02) Za prvé se uvidíme až v osm a za druhé máš Ritu, tak nežárli.

reagovat Re: Re: Re: Re: Zdravím na jižní Česko! (Pistolet Pulemjot Sudajeva, 09.10.2004 19:05) Nezamlouvej to, a běž si přeleštit bimbáska, aby se Pepan nelekl ( kdoví kam jsi ho strkal)

reagovat Re: Re: Re: Re: Re: Zdravím na jižní Česko! (Dan 1, 09.10.2004 19:06) Ty se starej o stěhování nádraží a dej mi pokoj.

reagovat Re: (Pistolet Pulemjot Sudajeva, 09.10.2004 19:10) To už nemusím řešit, díky pitomcům kteří nešli k referendu je rozhodnuto. A pokoj ti dát nemůžu průvane, páč bych se bál usnout

reagovat Re: Re: (Dan 1, 09.10.2004 19:12) Ty se nemáš čeho bát.

reagovat Re: Re: Re: (Pistolet Pulemjot Sudajeva, 09.10.2004 19:17) Já vím, proto ti taky pokoj nenabízím.

reagovat Re: Re: Re: Re: (Modráček, 09.10.2004 19:26) Zimmer immer frei. Warmmäner sind ausgeschlossen!

reagovat Re: Re: Re: Re: Re: (Pistolet Pulemjot Sudajeva, 09.10.2004 19:31) nepiš tou hatmatilkou.

reagovat Re: Re: Re: Re: Re: Re: (Modráček, 09.10.2004 19:35) Tak jinak - pokoj stále volný. Bukvičáci vyloučeni.

reagovat Re: Re: Zdravím na jižní Česko! (Dan 1, 09.10.2004 19:05) Úplně nejlepší, Modráku.

reagovat Re: Re: Re: Zdravím na jižní Česko! (Modráček, 09.10.2004 19:07) To není možné, tys uhodl původ mého nicku!

LOL :D (Bobek_AzBest, 09.10.2004 18:20) Jejich problémy bych teda vážně chtěl mít.

Re: LOL :D (Moravus, 09.10.2004 20:40) Rádi bychom taky řešili jiné problémy. V květnu tohoto roku se argumentací pro vnucovaný název Česko zabývalo v Senátu přes stovku českých politiků, českých akademiků,  českých historiků apod., kteří jak za Vaše tak i za naše peníze tento problém chtěli navždy vyřešit. My, kterým bylo zabráněno se toho jednání zúčastnit jsme se sešli za svoje peníze a jedinou naší ambicí bylo vyslovit jiný názor a především ho podpořit věcnými argumenty.

2004-10-08

Rovnost

s. 9

Miloš Šenkýř Gottvald odstoupil, o post hejtmana bojovat nebude

Brno Prezident fotbalového klubu Jan Gottvald rezignoval na politickék aktivity a nebude usilovat o místo v krajském zastupitelstvu. Včera Rovnosti potvrdil, že odešel z postu lídra, a tudíž i kandidáta na hejtmana jednoho z šestnácti kandidujících subjektů – Koalice jižní Morava.

Volební zmocněnec koalice Vítězslav Dočkal demisi potvrdil. Podle něj Gottvalda k rozhodnutí vedly rodinné důvody. „Jak jsem pochopil, pan Gottvald ani jeho rodina se nechtěli znovu vystavit diskusím o skandálech, které jeho nepřátelé vyprovokovali,“ konstatoval Dočkal. Sám Gottvald Rovnosti sdělil, že rezignaci sepsal po konzultaci s rodinou. Důvody k tak zásadnímu kroku vidí ale jinde. „Nevěděl jsem, že ze mne udělají lídra kandidátky. Nebránil bych se, ale žádalo by to úplně jiný postup a přípravu,“ řekl. Volební zmocněnec Dočkal však tvrdí, že fotbalový boss o svém postavení na kandidátce věděl: „Bylo to krátce, ale věděl to.“ Posléze připustil, že zařazení Gottvalda jako lídra bylo dalším důvodem rezignace.

Rezignace politického lídra je velmi nezvyklá, za uplynulé roky se v republice stala jen výjimečně. Eva Sychrová, kteerá má na krajském úřadě volbyna starosti, včera navečer potvrdila, že rezignaci zatím nepřevzali. Pokud ji obdrží, nedojde již k novému tisku hlasovacích lístků, ale informaci o rezignaci získají voliči ve volebních místnostech.

Koalici jižní Morava tvoří Hnutí samosprávné Moravy a Slezska, Strana za životní jistoty a Strana venkova – spojené občanské síly. Jejím novým lídrem se stává dosavadní dvojka, psycholog Pavel Filo, který již v minulosti kandidoval například do senátu.

Prezident drnovického fotbalového klubu Jan Gottvald. FOTO ČTK

s. 11

Čí je Brno, Brňané – jen vaše?

… Brno je hlavní město Moravy, nepatří v žádném případě jen obyvatelům Brna!…

Pavel Juras, Bořetice

2004-10-06-19

Brno Řečkovice, zámek=radnica

VpNM & Severská společnost, pobočka Brno

Jiří Brož Jót a Vigdis (okázke z příběho z dobe Vikingu)

P. Wallinger a ini (hodebni vestópeni – skladbe Richarda Mayera severskéx autoru)

2004-10-05-(14-16)

Brno, Štýřice, Vídeňská 78

Německy jazekovy a kulturni sdroženi/Deutsche Sprachkulturverein

zpiváni

2004-10-0413-18-00

Brno Bohonice, Dlóhá 3, radnica, 1. patro

Morava

ve spolopráci s VpNM

Vít Pospíšil Z dějin Moravskyho královstvi

2004-10-04-16-30

Brno, Zelné rynk 6

Moravskoslezská akademia pro vzdělání, vědo a oměni

sxúza

2004-10-02-09-30

Brno Mečová 5, stará radnica, Poslanecké klub

MoDS

zemské sněm

Brno Starobrněnská 20

MoDS

sxúza

2004-10

Brno

Obec Slovákov

setkáni se slovenskéma omělcama

Klub Kořenu/Klub Koreňov

2004-09-29

Rovnost, s. 9

Miloš Šenkýř Morava a Praha

Zeptáte-li se průměrného obyvatele Prahy, co je to Morava, bude ji s velkou pravděpodobností definovat jako východní část Čech, v lepším případě jako oblast, kde se lidé v krojích opíjejí vínem a cpou klobásami.

Nevím, kde jsme si ten přezíravý pohled vysloužili. To, že Morava na rozdíl od většiny českých krajů nikdy ke stověžaté matičce měst nad Vltavou tolik netíhla, je dáno historicky - a tak mívám někdy pocit, že z pražských reakci čiší jakási žárlivost, že jsme si už po léta leccos schopni zařídit sami a bez jejich laskavého dohledu.

Aktivisté, kteří chystají Den Moravy, chtějí ukázat i další stránky historie a současnosti této historické země. Dobrý nápad. Jsem jen velice zvědav, jestli skutečně dodrží proklamovanou apolitičnost akce, jestli skutečně někdo nevytáhne srdcervoucí výkřiky o ubližování Moravě ze strany zákonodárců.

Možná by však stálo za to udělat podobnou akci i v Praze. Vzít fakta a zajímavosti, odborníky a osobnosti - a k tomu navíc i to víno, slivovici a klobásy. Těm slušným, kteří se v Praze o Moravu zajímají, zpestřit zajímavý výklad občerstvením - a byI by v tom čert, aby se ti ostatní současně s jídlem a pitím o Moravě alespoň trošku nepřivzdělalí... m.senkyr@rovnost.cz

Den Moravy má připomínat odkaz slavných Moravanů

nová tradice?

Jan Tomandl

Brno. Novou tradici chtějí založit představitelé Moravskoslezské akademie pro vzdělání, vědu a umění. Rozhodli se ve spolupráci s řadou vysokých škol a dalších institucí uspořádat takzvaný Den Moravy. Připadne na 25. listopad. Odborníci se v tento den sejdou na konferenci v brněnském sídle ombudsmana a promluví o historii a současnosti Moravy a především Moravanů.

"Akce má připomenout různé lidi, kteří žili na Moravě a nějakým způsobem se dostali do evropského nebo i světového; povědomí. Zároveň chceme připomenout významné osobnosti, na které se zapomíná," přiblížila téma Danuše Meluzínová z akademie.

Celá konference, která bude důsledně apolitická, má také navázat na tradici tolerance na Moravě, kde vedle sebe žila různá etnika. "Bude se hovořit o lidech nejen slovanského, ale také německého nebo židovského pojímá letošní den Moravy jako nultý ročník a doufá, že se bude v příštích letech opakovat, a to v dalších moravských městech. Příští rok by to měl být Zlín, posléze Ostrava, Opava či Olomouc.

I nultý ročník se však bude moci pochlubit účastí veličin řady vědeckých oborů. Svými přednáškami přispějí i mnozí profesoři brněnských vysokých škol. Muzikolog Miloš Štědroň promluví o přínosu Leoše Janáčka pro světovou hudbu; Jan Zouhar připravuje text o filozofickém myšlení v Brně na přelomu devatenáctého a dvacátého století; historik Jaroslav Mezník bude hovořit o toleranci na předbělohorské Moravě; architekt Ivan Ruller si zvolil téma brněnské architektury třicátých let. Stranou nezůstanou ani vědy přírodní.

Součástí konference bude výstava o vývoji hranice mezi Čechami a Moravou od středověku po současnost. Pokud se pořadatelům podaří získat dostatek sponzorů, vydají z konference sborník.

2004-09-28-(14-17)

Brno, Štýřice, Vídeňská 78

Německy jazekovy a kulturni sdroženi/Deutsche Sprachkulturverein

setkáni

2004-09-27-18

Brno, Kohótke, Libušina třída 27 (konečná trolejbuso, objekt knihovne a posilovne, sál v 1. patře)

VpNM

Maria Anna Navakalepu Wallisani, Futuňani a Moravani

2004-09-(25 – 26)

ČEXE Aš, zámek, Městské muzeum

Společnost přátel starých křížů

2004-09-(24 - 26)

2004-09-24-18

Jansky Kópele

2004-09-25-(09 - 20)

Vítkov

Milada Písková Joy Adamsonová a jeji kořene na Opavsko

Stanislav Staněk Těžba břidlice na Vítkovsko

Leon Korc Kněz Marcin Nathan z Branic – dobrodinec ledo pohraniči

Jaroslav Breuer Hraničáři XIII. strážniho praporo čs. armáde na Opavsko

Petr Zahnaš Lev Skrbenský a další duxovni z Vítkovska

ekskurza

přírodni park Moravica – Vítkovsko a Budišovsko

Vikštejn, Melč, Kružberská přehrada, Budišov na Budišovkó, Cesta česko-německyho porozoměni, Město Libavá, Stará Voda, Jansky Kópele

2004-09-26-(08 – 17)

Melč kostel sv. Antonína z Padove mša

Hradec nad Moravicó

Tomáš Grim Šance – zemni fortifikace v okoli Hradca nad Moravicó

Marek Wolf Numismaticky památke Hradca nad Moravicó

Artur Sommer Hradecká farni kronika a jeji překlad

Karel Chovanec Přírodni park Moravica

Hradec nad Moravicó zámek prohlídka, město ekskurza

2004-09-23

Rovnost

Moravský národní kongres probere název Česko

Brno . Veřejné zasedání na téma „Líbí se Vám název Česko?“ připravuje Moravský národní kongres. Akce proběhne v sobotu 9. října v 10 hodin ve velkém sále Moravského zemského muzea na Zelném trhu. Úvodní referát k vývoji názvu republiky přednese prezident kongresu Pavel Dohnal. Následovat bude veřejná rozprava k tématu. (jt)

2004-09-22 – 2004-10-09

Brno

Mezenárodni hodebni festival Brno Moravské podzem – 39. ročnik na téma: Zem, z keré poxázime

2004-09-21-18

Brno, Medlánke, Hudcova 7, Óřad městské části, přízemi, zasedačka

Moravské národni kongres, pobočka Brno - Medlánke

setkáni

2004-09-21-(14-17)

Brno, Štýřice, Vídeňská 78

Německy jazekovy a kulturni sdroženi/Deutsche Sprachkulturverein

zpiváni

2004-09-20-16-30

Brno, Zelné rynk 6

Moravskoslezská akademia pro vzdělání, vědo a oměni

sxúza

2004-09-2518

Králíke

poxod k prameňo Morave

2004-09-18

Rovnost

Olomoučtí úředníci vyškrtli z krajské kandidátky osm lidí

Olomouc . Kandidátky patnácti politických stran a hnutí včera zaregistroval Krajský úřad v Olomouci. Z kandidátní listiny Moravské demokratické strany však musel vyškrtnout osm kandidátů, kteří uvedli nesprávná data. „Kandidáti, které jsme museli vyškrtnout, většinou uvedli nesprávné údaje na kandidátní listiny, zejména nesprávné rodné číslo. Strana nebo kandidáti semohou odvolat ke krajskému soudu do dvou dnů od doručení rozhodnutí,“ řekl Peter Garláthy z olomouckého hejtmanství. Úředníci vyzvali i další strany, aby některé údaje doplnily či upřesnily. S výjimkou Moravské demokratické strany všechna uskupení závady odstranila.

2004-09-(16-18)

Znojmo, Lóka, klášter

Znojemsko – zahrada Morave

2004-09-14-(14-17)

Brno, Štýřice, Vídeňská 78

Německy jazekovy a kulturni sdroženi/Deutsche Sprachkulturverein

setkáni

2004-09-14-16

Brno Starobrněnská 20

MoDS

sxúza

2004-09-13

Brno, Zelné rynk 6

Moravskoslezská akademia pro vzdělání, vědo a oměni

sxúza

2004-09-13

Lidové noviny

příloha o Moravě: celá Vesočina v Čexáx?!

2004-09-12(18)-10/14

Jevišovka

Sdroženi moravskéx Xorvatu

Deň Xorvatu

2004-09-11-10

Brno, Solnični 5, HSMS

Moravské národni kongres

zasedáni vékonnyho véboro

2004-09-07-(14-16)

Brno, Štýřice, Vídeňská 78

Německy jazekovy a kulturni sdroženi/Deutsche Sprachkulturverein

zpiváni

2004-09-06-16-30

Brno, Zelné rynk 6

Moravskoslezská akademia pro vzdělání, vědo a oměni

sxúza

2004-09?10?

Řečkovice, zámek=radnica

VpNM

přednáška s besedó

2004-09-06-18

Brno Bohonice, Dlóhá 3, radnica, 1. patro

Morava & Moravsko-lužická společnosť

ve spolopráci s VpNM

Ivo Pospíšil Viktor Velek Lužičtí Srbi a Moravani

2004-09-03-14

Brno, Jihlavská 1

Lubomír Veteška kremaca

2004-09-02-17/18

Brno Starobrněnská, Stary čase

Moravská národni obec

2004-09-02-15-30

Brno Preslova 25

Klub přátel znojemské rotunde

sxúza véboro

2004-09?

Německy jazekovy a kulturni sdroženi/Deutsche Sprachkulturverein

Vranov nad Dyjó

zájezd

2004-08-31

senátni volbe

MoDS Karel Ondráček

HSMS Antonín Žiška

2004-08-31

krajsky volbe

Holomócké kré Moravská demokratická strana

Česká strana sociálně demokratická

Evropští demokraté

Komunistická strana Čech a Moravy

Koruna česká (monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska)

Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová

Moravská demokratická strana

Nezávislí

Občanská demokratická strana

Pravý Blok – strana za ODVOLATELNOST politiků, REFERENDA a PŘÍMOU demokracii WWW.CIBULKA.NET

Republikáni Miroslava Sládka

SNK sdružení nezávislých

Strana pro otevřenou společnost

Strana za životní jistoty

Strana zelených

Unie Svobody – Demokratická Unie

Jihomoravské kré Moravská demokratická strana

Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM)
Pravý blok - strana za odvolatelnost politiků, referenda a přímou demokracii www.cibulka.net
Sdružení nezávislých kandidátů (SNK)
Zelená pro Moravu
Koruna česká (monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska)
Česká strana sociálně demokratická (ČSSD)
Křesťansko demokratická unie - Česká strana lidová (KDU-ČSL)
Nezávislí
České hnutí za národní jednotu
Občanská demokratická strana (ODS)
Koalice Jižní Morava (HSMS,)

Evropští demokraté (ED)
Moravská demokratická strana (MoDS)
Národní sjednocení (NS)
Unie svobody - Demokratická unie (US-DEU)
Konzervativní strana (KS)

kré Vesočina Moravská demokratická strana

KDU-ČSL

Strana za životní jistoty

Občanská demokratická strana

Pravý blok

Komunistická strana Čech a Moravy

Moravská demokratická strana

Dělnická strana

Nezávislí

SNK sdružení nezávislých

Česká strana sociálně demokratická

koalice Strana zelených a US-DEU

Republikáni Miroslava Sládka

Moravskoslezské kré Morava (MoDS, HSMS)

Občanská demokratická strana
Strana zdravého rozumu
Pravý Blok – strana za ODVOLATELNOST politiků, REFERENDA a PŘÍMOU demokracii WWW.CIBULKA.NET
Komunistická strana Čech a Moravy
NEZÁVISLÍ
Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová
Koruna Česká (monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska)
Česká strana sociálně demokratická
Národní sjednocení
Strana zelených
SNK sdružení nezávislých
Strana pro otevřenou společnost
SVOBODNÍ
Evropští demokraté
Republikáni Miroslava Sládka
Helax – Ostrava se baví
Občanská demokratická aliance
České hnutí za národní jednotu
Strana práce
Unie svobody – Demokratická unie
Morava (MoDS, HSMS)

Zlínské kré Za prosperito a istote véxodni Morave (HSMS, MoDS, SŽJ)

Pravý Blok - strana za ODVOLATELNOST politiků, REFERENDA a PŘÍMOU demokracii WWW.CIBULKA.NET

Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová

Unie svobody - Demokratická unie

Dělnická strana

Koruna Česká (monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska)

koalice "Zlínské hnutí nezávislých a SNK sdružení nezávislých společně"

Komunistická stran Čech a Moravy

Česká strana sociálně demokratická

koalice "Za prosperitu a jistoty východní Moravy" (HSMS, MoDS, SŽJ)

Strana zelených

NEZÁVISLÍ

Občanská demokratická strana

koalice " Evropští demokraté a Nezávislí starostové pro kraj"

Politické hnutí Správný směr

Jihočeské kré

Česká strana sociálně demokratická

Evropští demokraté

Komunistická strana Čech a Moravy

Koruna Česká (monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska)

Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová

NEZÁVISLÍ

Občanská demokratická strana

Pravý blok – strana za ODVOLATELNOST politiků, REFERENDA a PŘÍMOU demokracii WWW.CIBULKA.NET

Republikáni Miroslava Sládka
SNK sdružení nezávislých

Strana za životní jistoty

Unie svobody - Demokratická unie

Volba pro město

Zelení a otevřená společnost (SZ,SOS, Tábor 2002)

Pardubické kré

Koalice pro Pardubický kraj (KDU-ČSL, US-DEU)

Komunistická strana Čech a Moravy

Občanská demokratická strana

Česká strana sociálně demokratická

Strana za životní jistoty

Pravý blok – strana za ODVOLATELNOST politiků, REFERENDA a PŘÍMOU demokracii WWW.CIBULKA.NET

Dělnická strana

Strana zelených

Naděje

SNK sdružení nezávislých

NEZÁVISLÍ

2004-08-31-18

Brno, Medlánke, Hudcova 7, Óřad městské části, přízemi, zasedačka

Moravské národni kongres, pobočka Brno - Medlánke

setkáni

2004-08-30-18

Brno Kohótke Libušina třída 27 (konečná trolejbuso, objekt knihovne a posilovne, sál v 1. patře)

VpNM

Z dějin Moravskyho královstvi

přednáška – beseda s arxeoložkó

Stanislav Tetur Pracovni právo v Evropsky unii

přednáška – beseda

2004-08-26

Lubomír Veteška omřel

2004-08-18-(16 - 17-30)

Brno, Křenová 67, 1. patro, dveře 206

Obec Slovákov

setkáni

2004-08-12-18

Brno Starobrněnská, Stary čase

Moravská národni obec

2004-08-(08-09)

Rýmařov

Verband der Deutschen in Nordmähren und im Adlergebirge

(Německy jazekovy a kulturni sdroženi/Deutsche Sprachkulturverein)

2004-08-07 2. pulka

Znojmo

KPZR

zájezd

2004-07-31-19-30

Brno, divadlo V 7 a púl

Ivan Martin Jirous

2004-07-31

Právo

Pavel Kohout o Moravě

2004-07-31

Rožnov pod Radhoščem

Mezenárodni festival slovenskyho folklóro

bulharské tanečni sóbor Ketka

2004-(07-30 – 08-01)

Rožnov pod Radhoščem

Obec Slovákov

festiva Jánošikuv dukát

2004-07-29-19-30

Brno, divadlo V 7 a púl

Jan Trefulka

2004-07-27-14

Německy jazekovy a kulturni sdroženi/Deutsche Sprachkulturverein

valná hromada

2004-07-27-18

Brno, Medlánke, Hudcova 7, Óřad městské části, přízemi, zasedačka

Moravské národni kongres, pobočka Brno - Medlánke

setkáni

2004-07-27-19-30

Brno, divadlo Hosa na provázko

Zeno Kaprál

2004-07-27-(14-16)

Brno, Štýřice, Vídeňská 78

Německy jazekovy a kulturni sdroženi/Deutsche Sprachkulturverein

zpiváni

2004-07-27-19-30

Brno, divadlo V 7 a púl

Martin Reiner (pseudonym Pluháček)

2004-07-26-19-30

Brno, divadlo Hosa na provázko

Antonín Přídal

2004-07-25-19-30

Brno, divadlo Hosa na provázko

Ludvík Kundera

2004-07-25-19-30

Brno, divadlo V 7 a púl

Karel Škrabal

2004-07-22-19-30

Brno, divadlo V 7 a púl

Brno, HaDivadlo

Arnošt Goldflam

2004-07-21-(16 – 17-30)

Brno, Křenová 67, 1. patro, dveře 206

Obec Slovákov

setkáni

2004-07-21-19-30

Brno, divadlo Hosa na provázko

Milan Uhde

2004-07-20-(14-17)

Brno, Štýřice, Vídeňská 78

Německy jazekovy a kulturni sdroženi/Deutsche Sprachkulturverein

setkáni

2004-07-19-19-30

Brno, divadlo Hosa na provázko

Petr Hruška

2004-07-19-30

Brno, krematorium

Rozlóčeni s MVDr. Miroslavem Šišákem, předsedó MO MNK v Brně-Medlánkáx

2004-07-15

Brno, divadlo V 7 a pul

Břetislav Rychlík

2004-07-14-19-30

Brno, divadlo Hosa na provázko

Jan Balabán

2004-07-13-19-30

Brno, divadlo Hosa na provázko

Pavel Landovský

2004-07-13-(14-16)

Brno, Štýřice, Vídeňská 78

Německy jazekovy a kulturni sdroženi/Deutsche Sprachkulturverein

zpiváni

prohlidka brněnskyho krxova

2004-07-12

MVDr. Miroslav Šišák, předseda MO MNK v Brně-Medlánkáx, zemřel

2004-07-1216-19-30

Brno, divadlo V 7 a púl

Jiří Kratochvil

2004-07-12-18

Brno Bohonice, Dlóhá 3, radnica

Morava

ve spolopráci s VpNM

Viktor Nikolajevič Jevsejenko Bělorusi a Moravani

přednáška – beseda s rodákem z Běloruska

2004-07-08-18

Brno, Starobrněnská, Stary čase

Moravská národni obec

setkáni

2004-07-08

Rovnost

Jiří Novotný Konec moravského patriotismu?

K takovému zamyšlení dává impuls článek P. Dohnala, lídra volební koalice Za zájmy Moravy ve sjednocené Evropě pod titulkem Moravské povolební postskriptum (Rovnost z 19. 6.), v němž nepřímo přiznává neúspěch snah tohoto subjektu prosadit kandidáta do Evropského parlaemtnu. Zároveň konstatuje úpadek moravského patriotismu: „Mnozí z nás se rehabilitace Moravy jako politického útvaru nedočkají. Bohužel, duchovní a kulturní prostředí a historické zemské tradice většinu lidí nezajímají…“

I když stanoviska autora jsou v některých směrech oprávněná, nelze je úplně absolutizovat. Samotné volby do Evropského parlamentu v ČR (a nejen zde) nevyzněly nijak oslnivě a přesvědčivě ani pro nejúspěšnější politické subjekty ODS a KSČM. Je nabíledni, že i moravská minorita ovlivňovaná euroskeptickými stanovisky opozičních politiků ztratila o volby zájem. A to ještě více než ostatní, protože promoravští kandidáti nebyli z těch či oněch důvodů schopni navazovat s lidmi předvoblební kontatky a objasňovat důležitý význam působnosti zástupců Moravy v evropském zákonodárném sboru. Publikované sporadické rozhovory s novináři, tu a tam čšlánky v regionálním tisku,, kusá předvolební vystoupení v některých kampaň veřejnoprávních médiích, příležitostně rozdávaná jedna propagační brožurka, svédčící o „narychlo“ pojaté kamapni, nemohly podle mého mínění přesvědčivě zaujmout a nahradit systematickou politickou a osvětovou činnost.

Pokud jde o akcentování lhostejnosti „většiny lidí“ k onomu moravskému patrioitismu (k tuzemským tradicím), neodpovídá to úplně skutečnosti. Je možné oponovat celou řadou příkladů o občanském úsilí zachraňovat a udržovat významné historické symboly a moravské památky, udržováním různých folklorních tradic i nezřídkými případy na veřejnost pronikajícími projevy nesouhlasu s „čechizací“ moravského prostředí atp. Nutno však přiznat, že zejména pod nepříznivým tlakem vnějších okolností se začala postupně vytrácet politická dimenze daného patriotismu (moravanství) projevující se polistopadovým úsilím o obnovení někdejšího samosprávného postavení Moravy a uhájení vlastní identity jejich obyvatel. Nepříznivé reakce českého centralitického byrokratismu, ústředních sdělovacích prostředků, partikulární zájmy nemalé řady moravských politiků, vznikající řevnivost a animozita mezi „moravistickými předáky aj. zahnaly nakonec slibně sílící promoravské aktivity a jejich nemalé řady stoupenců do „mlčenlivé“ pasivity i do jisté politické otupělosti.

Přesto tento naznačený stav lze těžko považovat za konečný. Bylo by to v rozporu s prosazujícími se tendencemi ve sjednocující se Evropě, kde proces harmonizace centralizce a decentralizace státní moci nabývá vrchu. Zdravě pojatý moravský patrtiotismu (regionalismus) může tomto směru sehrát pozitivní úlohu. Proto ho nelze odkazovat na smetiště dějin. Stávající komplikace objektivně způsobuje faktor času a s ním související nedostatečný stupeň společenského poznání v ČR.

Jiří Novotný, Brno

2004-07-06-19-30

Brno, divadlo Hosa na provázko

Jonáš Tokarský

2004-07-06-(14-17)

Brno, Štýřice, Vídeňská 78

Německy jazekovy a kulturni sdroženi/Deutsche Sprachkulturverein

setkáni

2004-07-06

Znojmo

vesvěceni kostela sv. Rostislava

2004-07-05-19-30

Brno, divadlo V 7 a pul

Antonín Bajaja

2004-07-05

Veseli nad Moravó

Přebor Velké Morave – o pohár kupca Sáma

2004-07-05

Velehrad

Moravské národni kongres

oslava svátko sv. Cyrila a Metoděja

2004-07-04-19-30

Brno, divadlo Hosa na provázko

Hana Andronikova

Brno, divadlo V 7 a pul

Viola Fischerová

2004-07-04

BBC

Joseph N. Rostinsky

Leoš Janáček a Morava (v angličtině)

2004-07-04-14-50

- 2004-07-04-17

Kancelář příchodu soluňských bratří na Náklo - Cyrilometodějský spolek Náklo - Ratíškovice,

Sdružení obcí mikroregionu Nový Dvůr se sídlem v Miloticích, farností těchto obcí, Kancelář vládního zmocněnce EU, Svaz Moravanů, Společenství Moravských rytířů svatého Rostislava, města Hodonín, Kyjov, Dubňany, Vracov a Bzenec, osady Mutěnice, Rohatec a Sudoměřice, Pěvecké sbory těchto obcí, organizace Skautů, Sokolů a Orlů, lidové folklorní a další zájmové skupiny

pořádají při příležitosti vstupu České republiky a moravských regionů do Evropské Unie

Slavnostní požehnání památného kříže patronů Evropy

bratří Cyrila a Metoděje

na vrcholu Náklo

Termín 4. července 2004

Památný kříž bude vytesán z jediného kmene 178 let starého dubu.

Slavnost zahájí rekonstrukce příchodu Cyrilometodějské Misie v dobových úborech od Sudoměřic a jejich převoz přes řeku Moravu u Rohatce. Budou přivítání moravským králem Rostislavem a jeho družinou v dobových úborech. Předají mu slovanské Písmo. Zástupce církve přečte list papeže Jana Pavla II. Egregiae virtus viri vyhlašující za spolupatrony celé Evropy svatého Cyrila a Metoděje a požádá je o ochranu moravského lidu i ostatních Evropanů ve společné unii.

Slavnostně odhalí a požehná 8 m vysoký liliový kříž, který bude vytesaný z jednoho kmene dubu.

Zástupci jednotlivých obcí a organizací pronesou své přání budoucnosti našeho národa v Evropské unii, které budou uloženy v dutině památníku.

Tvar kříže navrhl ratíškovický rodák pan Zelinka podle historických kreseb a archeologických nálezů jako t. zv liliový, mariánský kříž. Předpokládá, že to bude pravděpodobně jediný liliový kříž v Evropě. Lilie byl atribut sv. Marie a je považován i za rodový znak sv. Metoděje i jeho sídla, katedrálního Velkomoravského chrámu.

Zvláštností je, že při upřesnění stáří dubu odpočtem letokruhů bylo zjištěno, že strom má 178 let, vyklíčil tedy v roce 1826, tedy v mileniu Cyrilova narození. (Sv. Cyril se narodil roku 826 v Tesalonike.) Součástí akce bude také ukázka tavby železa v replice velkomoravské železářské pece, jaké se nacházejí v blízkosti Ratíškovic, Rudníku a Rohatce. Jako ruda bude použit siderit těžený na vrcholu Babí Lom u Kyjova. Dále bude předváděna výroba keramických hrnců ve slovanské peci, pěstování a zpracování vinné révy, včelaření a ukázky různých starobylých řemesel, jako základ budoucího archeoparku. Bude předveden návrh projektu rozhledny na Nákle, ochutnávka vína z místních i vzdálených sklepů a další doprovodné akce.

Cyrilometodějský spolek Náklo kontakt: Holeček Jan Múdrá 1119, 696 02 Ratíškovice Email: jean.holecek@worldonline.cz , Fax: 518 367 892

Návrh časového harmonogramu slavnosti odhalení liliového kříže ne Nákle, konané 4. července 2004

Odhalení a posvěcení liliového kříže na Nákle

- 14.50 ukončení příchodu procesí a hostů na Náklo a zahájení této etapy slavnosti

Za zpěvu budou přicházet procesí obcí okolí Nákla a řadit se na připravená místa.

Po shromáždění všech procesí budou přesně v 15.00 zvonit všechny zvony okolních kostelů po dobu 3 min.

Během zvonění uloží zbudovatelé kolem Kříže svoje pamětní kameny.

Za zvuku fanfár přijde družina panovníka Rostislava v doprovodu moravských rytířů a usedne na připravený stolec. Alegorický příchod družiny obou věrozvěstů bude obsahovat zejména jeho přivítání knížetem Rastislavem a předání Písma knížeti. Tento akt bude doprovázet chorál Bože cos ráčil.

- 15.15 Církevní část obřadu dle propozic kněží okolních obcí.

- Požehnání kříže provede ratiškovský farář.

- informace o patronciích Evropy a přečtení listu (resp. zkráceného textu) papeže Jana Pavla II. Egregiae virtus.

prosba za blaho a štěstí v EU

a markytánky začnou rozlévat vínko pro přípitek. Dobu pro rozlévání je možné pozměnit.

Kníže Rastislav vyzve všechny příchozí k přípitku na Zdar věcí budoucích a všechny mužské sbory spolu s přítomnými zazpívají Živijo živijo živijo mnoga letá zdrávy byli..

Program moravských rytířů bude včleněn do této alegorie podle vzájemné dohody.

-          Krátké Zdravice starostů obcí a hostů.

15.45 Světská část slavnosti.

Vystoupení všech zúčastněných národopisných souborů, pěveckých sborů a družin. Poté bude

následovat volná zábava hraní azpěvu ve skupinkách na místě nebo v blízkých sklepech Pod Šidlenama a Na Slavíně .

17.00 Další aktivity jako vystoupení souborů, ukázka železářské pece a připravovaného archeoparku, rozhledny a areálu cyrilometodějského dvoru.

2004-(12-07+)

Řečkovice, zámek=radnica

VpNM

Miško Eveno Malbe slováckyho folkloro

véstava

Miloš Štědroň, Petr Ulrych Moravská ledová hodba a jeji historia

Historická hranica meze Moravó a Čexama

2004-07-03

Brno, divadlo V 7 a pul

Jan Kačer

2004-07-03-(08-00 – 20-00)

Exkurze I - Helfštýn (hrad), Rožnov pod Radhoštěm (Valašské muzeum v přírodě, Národní kulturní památka), Kopřivnice (Automobilka Tatra)

Exkurze směřující na severovýchod Moravy nabídne zájemcům prohlídku středověkého hradu Helfštýna, jedné z hradních staveb, která zabezpečovala obchodní trasu směřující ze severu na jih Moravou. V současnosti je na hradě umístěna stálá expozice kovářství a hrad je vyhledáván pro své kulturní a společenské akce. Návštěvníci budou moci využít nabídky, kterou připravuje hrad Helfštýn v rámci svého Kulturního léta. Dále budou účastníci exkurze směřovat do Valašského muzea v přírodě, do skanzenu lidové architektury v Rožnově pod Radhoštěm. Skanzen byl zařazen mezi Národní kulturní památky České republiky. Je svědectvím o hmotné a duchovní kultuře Valašska. Pro návštěvníky je připravena nabídka akci v rámci projektu Valašského roku v muzeu. Návštěva skanzenu je doplněna občerstvením a ochutnávkou tradičního valašského jídla. Dále účastníci exkurze navštíví Automobilku Tatra v Kopřivnici, která umožní učinit si představu o tradicích a kvalitě automobilového průmyslu v českých zemích.

Exkurze II.- Bouzov (středověký hrad), Loštice (tradiční výrobce tvarůžků), Velké Losiny (renesanční zámek, papírna - ruční výroba papíru)

Exkurze směřující na severozápad historické Moravy nabídne zájemcům informace o proměnách krajiny a společnosti v minulosti a současnosti. Účastníci exkurze navštíví hrad Bouzov, který byl do své současné podoby přestavěn teprve v minulých staletích. Jeho moderní historie je spjata především s Řádem německých rytířů. Exkurze směřuje do městečka Loštice, výrobce "olomouckých tvarůžků". Návštěva firmy je doplněna občerstvením a ochutnávkou tradičního výrobku. Dále účastnici exkurze navštíví renesanční zámek Velké Losiny a továrnu na výrobu ručního papíru.

2004-07-02.

2004-07-02

Olomóc, Palackyho univerzita

Morava viděná z vnějško

SVU

09-00-12-00

Jan Amos Comenius: A Symposium

Brno, drohy centrum odporo proti komunistickymo režimo (Brno, the Second Centre of Resistence Movement against the Communist Regime in Czechoslovakia)

2004-07-01

Olomóc, Palackyho univerzita

Morava viděná z vnějško

SVU

09-00 - 12-00

Moravian Texas

14-00 – 17-00

Politicky strane na Moravě (Political Parties in Moravia)

14-00

Ivo Barteček Néstarši mape Morave, ekskurza (Mape, atlase a glóbe v zrcadle staleti, Vlastivědny muzeum v Holomóco)

16-00

Zdeněk Pokluda Ovedeni publikace Ze Zlína do světa - příběh Tomáša Bati. Státni okresni arxiv ve Zlíně a Nadaca Tomáša Bati, Zlín 2004

2004-06-30

Rovnost

Vyhodnocení ankety čtenářů

…

Prosím nepoužívejte pojem Česko – jsme Moravané!

D. L., Brno

Redakce nijak nediktuje žádnému z autorů povinnost, jaké výrazy smí či nesmí použít. Jediným limitem je obsahová správnost, v žádném případě proto netolerujeme pokud někdo označí celou republiku jako Čechy. Výraz Česko odborníci opakovaně označili za věcně správný, i když mnozí lidé, cítí jako nešetrný vúči Moravě.

…

2004-06-30

Olomóc, Palackyho univerzita

Morava viděná z vnějško

SVU

09-00-12.00

Hodebni Morava v mezenárodnim konteksto (Moravia in the International Music Context)

09-00 – 10-30

Viktor Viktora Mars scriptorum
Jana Kolářová Protiturecká tematika v dílex latinskéx humanistickéx básníku

Hana Bočková Otázka válke v náboženske vzdělávaci literatuře počátko 17. stoleti (M. Konečný, J. A. Komenský)
Karla Vozáková Raně barokni pamětni kniha primátora města Lipníka nad Bečvó

11-00 –12-30

Jiří Fiala Generál Ernst Gideon von Laudon na Moravě
Milada Písková Poznámke k dovršeni českyho národniho obrozeni (sic! pozn. morava.nu) v Holomóco
Zdeňka Vychodilová Ruská literatura v moravskéx vedavatelstvix meze dvóma světovéma válkama

14-00 – 15-30

Petr Hora Jaroslav Durych a jeho vojensky lita v Holomóco
Petr Komenda Pozdni próze Jana Čepa
16.00 –17-30

Bohuslav Hoffmann Neklidny lita Morave ve "filmovéx" povídkáx Jana Procházke
Alena Štěrbová Dramaticky podobenstvi Oldřicha Daňka (Bitva na Moravskym polu)
Vladimír Novotný Neklidné rok Morave v prózáx Vladimíra Körnera

2004-06-29-(14-16)

Brno, Štýřice, Vídeňská 78

Německy jazekovy a kulturni sdroženi/Deutsche Sprachkulturverein

zpiváni

2004-06-29-18

Brno, Medlánke, Hudcova 7, Óřad městské části, přízemi, zasedačka

Moravské národni kongres, pobočka Brno - Medlánke

setkáni

2004-06-29

Zlín

Antonín Horák omřel

2004-06-29

Olomóc, Palackyho univerzita

Morava viděná z vnějško

SVU

09-00 - 10.30

Josef Bláha K arxeologickém projevum středověkéx válečnéx aktivit v nálezovéx situacix na ózemi Holomóca

Martin Rothkegel Od Novéx Mlénu až po Turecko, 1607-1610: Jak novokřtěnecké mlynář Salomon Pöger hledal svó Turkama onesenó manželko
Ivo Barteček - Jiří Fiala - Lucie Šafránková Topografia švédské přítomnostě na Moravě v letex 1642-1650 - příklad Holomóca
11-00 –12-30

Eva Ryšavá Moravské historiograf válečnym zpravodajem (Beda Dudík na jižni frontě v Itálii roko 1866)
Pavel Urbášek Armáda v Holomóco v letex 1918-1939

14-00 – 15-30

Jiří Štefanides Morava jako tranzitni prostor divadelnix koncepci v 17.-20. stoleti
Pavel Štěpánek Portugalsky pohlede 17.-18. stoleti na odálostě na Moravě
Martin Pavlíček Ikonografia epitafo knížete Karla z Liechtensteina v Opavě

16.00-17-30

Ivana Panochová Na praho baroka. K slohovém a typologickém problémum moravské arxitekture 1620-1650
Milan Togner Mars Moravicus Antonína Martina Lublinskyho
Karel Floss Metoděj Habáň a tomismus holomóckéx dominikánu

09-00-12-00

Moravští bratři (Moravian Brothers)

Občan Karel Kryl (Karel Kryl. A Citizen) Documentary movie, directed by M. Zábranský (60")

2004-06-28-18

Brno Kohótke Libušina třída 27 (konečná trolejbuso, objekt knihovne a posilovne, sál v 1. patře)

VpNM

Pavel Dohnal Bodócnosť Morave

přednáška – beseda s prezidentem Moravskyho národniho kongreso

2004-06-28-16-30

Brno, Zelné rynk 6

Moravskoslezská akademia pro vzdělání, vědo a oměni

sxúza

2004-06-28

Olomóc, Palackyho univerzita

Morava viděná z vnějško

SVU

14-30 – 16-00

Helena Bauerová, Miroslav Vepřek Staroměstské kameň - fakta a hypotéze
Ondřej Bláha Moravské jazekové separatismus: zdroje, cíle, slovanské kontekst

16-30 – 17-30

Josef Jodas Glosa k německy memoárovy literatuře ze středni Morave (1900-1945)

2004-06-26

Rovnost

Historického vrcholu evropského vlivu a moci českého státu dosáhl český král Karel IV. zřízením království České koruny. Na svoji dobu geniálně řešil národnostní odlišnosti uplatňované šlechtou. Udržováním pojmenování zemských celků a odděleným sněmováním šlechty se naplňovala tehdejší potřeba svéprávnosti a suverenity Čech, Moravy, Slezska, Horní a Dolní Lužice, Chebska a dalších menších držav. Jednotícím prvkem České kourny byla osoba panovníka a katolická církev.

Ukázalo se ale brzy, že i toto řešení mělo omezení. Chtivost a bažení po moci vedly Karlova prasynovce Jošta Lucemburského k obnovení samostatnosti moravského markrabství. Mimochodem markrabství, institut Německé říše, zajišťovalo především vnější hranice a bylo závislé na císaři. Když mocichtiví Přemyslovci žebrali u císaře o prvenství, vyhlásil Fridrich I. Barbarosa v roce 1182 Moravu říšským markrabstvím. Vyňal ji tak z přímého vlivu českého státu Přemyslovců. Všichni čeští králové tuto německou zhůvěřilost neuznávali a mařili.

S moravským markrabstvím vždy hauzírovala německá šovinistická historie, naposledy pod Hitlerovou taktovkou v pojmenování Protektorát Čechy a Morava.

Všichni „moravisté“, kteří jdou za hranice národopisu a požadují politická zviditelnění Moravy, podporují skutkem staré německé fikce. Pak se křísí kmenové historie a „špecifiká“, jak občanům nedávno předvedli nesnášenliví mocichtiví politic při rozdělení Československa. TGM prohlásil, že „státy se udržují těmi principy, na nichž vznikly“. Zásluhy prvních prezidentů byly lidově označeny podle nejvýznamnějších činností slovy Osvoboditel a Budovatel. Dnešní Česká republika vznikla jako handl z malosti s názvy jejích prezidentů, Dramatik a Dělič. Dnes s prezidentem-Děličem vystačí Česko i s první kratší polovinou názvu Československa. Podobně dopadl i federální majetek. Vše se samozřejmě děje podle zákonů či podle podmínek tvarosloví, jak dokladují odborníci. Proč se to děje? Asi na tom někdo vydělává! Kdo? Jako vždy, političtí šejdíři. Těm je historie i skutečné občanské cítění k smíchu.

I. Fenz, Židlochovice

2004-06-26-10

Brno, hrad Veveři

Na moravskym plko

vařeni s hostem, oxotnávka nejznámjéšix moravskéx jidel, povídáni, cimbálová mozeka

2004-06-26 -

2004-07-02

Olomóc, Palackyho univerzita

Morava viděná z vnějško

Moravské Teksas

SVU

Rostinsky

2004-06-22-(14-17)

Brno, Štýřice, Vídeňská 78

Německy jazekovy a kulturni sdroženi/Deutsche Sprachkulturverein

setkáni

2004-06-21-16

Brno, Římsky náměsti

Evropské svátek mozeke

bulharské sóbor Ketka

2004-06-19

Rovnost

Pavel Dohnal Moravské povolební postskriptum

Všichni si jsme vědomi, že aktivity za zájmy Moravy a jejích obyvatel nejen v Evropě, ale především ve stále sílícím centrálně- byrokratickém čechizačním prostředí jsou běh na dlouhou trať. Mnozí z nás se rehabilitace Moravy jako historického politického útvaru nedočkají. Bohužel, duchovní a kulturní prostředí a historické zemské tradice Moravy dnes většinu lidí nezajímají, proto bych zmínil právě v souvislosti s volbami do EP několik ekonomických údajů. Už v roce 1997 dosahoval hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele v Praze, měřený v paritě kupní síly 124,4 % průměru HDP dosahovaného na obyvatele v zemích EU, zatímco HDP na obyvatele ve Zlínském kraji byl 57,3 %, v Jihomoravském kraji 60,6 %, v Olomouckém kraji 53,6 %, v Moravskoslezském kraji 60,7 % a v kraji Vysočina 51,5 % tohoto průměru. Podle posledních zveřejněných krajských statistických údajů se už HDP na obyvatele v Praze zvýšil na 132,2 % průměru EU, zatímco ve Zlínském kraji klesl na 50,3 %, v Jihomoravském kraji na 54,9 %, v Olomouckém kraji na 46,7 %, v Moravskoslezském kraji na 50,5 % a v Kraji Vysočina na 50,6 % průměru EU. Jedním z hlavních cílů EU je snižovat rozdíly mezi jednotlivými regiony v zemích EU. Na sladění vyspělosti regionů je určena prostřednictvím strukturálních fondů více než třetina prostředků z celého evropského rozpočtu. Nárok na spolufinancování projektů z těchto fondů mají ty regiony, kde HDP na obyvatele nepřesahuje 75 % průměru EU. Toto kritérium, jak je uvedeno výše splňují všechny moravské kraje. Podle vyjednaných podmínek může do každého moravského kraje přijít v letech 2004 - 2006 v průměru 3,56 mld. Kč. Na rozdíl od evropských historických regionů, jako je Skotsko, Wales, Flandry, Katalánsko a dalších, kde přicházejí vyjednané finanční prostředky z evropských fondů přímo, rozdělení finančních prostředků na Moravu budou řídit pražští ministerští úředníci. Jedna zajímavost závěrem: Praha by vzhledem k dosahovanému průměru HDP na obyvatele neměla čerpat žádné prostředky na vyrovnání ekonomické úrovně regionů. Přesto pražští vyjednavači v EU našli pro Prahu programy na čerpání finančních prostředků z fondů EU, a to Program podpory strukturálně postižených regionů a Program podpory přizpůsobování a modernizace systémů vzdělávání, školení a zaměstnanosti. Na základě těchto programů bude Praha v letech 2004 - 2006 čerpat 4,16 mld. Kč, tedy ještě o 600 milionů více, než ekonomicky mnohem zaostalejší moravské kraje. Pavel Dohnal

2004-06-1926-07-30

Klub přátel znojemské rotunde

zájezd

Bratislava Devín, Břeclav Pohansko, Stillfried

2004-06-19

Velky Němčice, hřišče TJ Sokol

Moravské hrozen – folk a kántry

2004-06-19

Bulharsky kulturně osvětovy sdroženi

zájezd

z Brna do Velehrado

2004-06-15-(14-16)

Brno, Štýřice, Vídeňská 78

Německy jazekovy a kulturni sdroženi/Deutsche Sprachkulturverein

zpiváni

2004-06-15

Rovnost

Dřímal: Lidé volily strany, které měly mediální kampaň

Brno Miliony vynaložené na volební kampaně rozhodly podle předsedy Moravské demokratické strany (MDS) Ivana Dřímala o výsledku voleb do Evropského parlamentu. Dřímlalova strana kandidovala společně s Hnutím samosprávné Moravy a Slezska na kandidástce Za zájmy Moravy ve sjednocené Evropě. Koalice nedosáhla ani na jedno procento hlasů, zaručující státní příspěvek na činnost. „Výsledek nás určitě neuspokojil. Čekal jsem, že lidé na Moravě dají svým kandidátům větší podporu. Ale volili především strany, které měly silnou mediální kampaň,“ míní Dřímal. Z neúspěchu však nehodlá dělat příliš radikální závěry. „Spíše to znamená, že musíme vystupňovat svoji činnost,“ podotkl. (jt)

2004-06-14-16-30

Brno, Zelné rynk 6

Moravskoslezská akademia pro vzdělání, vědo a oměni

sxúza

2004-06-13-09-50

setkáni Jihomoraváku

2004-06-12-17

Šlapanice, restauraca Žuráň

XI. kulturni setkáni Makedoncu

2004-06-12

Řecká obec Brno, zahrada p. Chamonikolasa

opikáni jehněte pro seniore

2004-06-09-(14-16)

Brno, náměsti Svobode

Za zájme Morave ve sjednoceny Evropě

mítink s Pavlem Dohnalem a cimbálkó

2004-06-(06)09

Slovácky novine

Odpovědi na anketní otázky Slováckých novin.

1. Dal byste přednost členění republiky na dvě země Čechy a Morava před rozdělením do krajů, jak je tomu dnes ?

Pro stanovení optimálního územně správního členění republiky je potřeba čerpat nejen ze zkušeností dobře fungujících politicko – správních soustav vyspělých evropských států jako Rakousko, Německo Španělsko, Belgie a dalších, ale také z prací odborníků z vědních oblastí jako např. geografie, sociologie, historie, urbanismu, územního plánování apod. Desítky těchto studií a rozborů jednoznačně dokladují, že optimální dělení České republiky je na zemské celky Čechy, Morava a město Praha ze zemským statutem, obdobně jako Vídeň v Rakousku, přičemž maximální počet územních celků je 5. Tyto materiály politikové pražských stran však nerespektovali a v roce 1997 rozhodli o vytvoření 14 krajů, územně a kompetenčně shodných s kraji, které komunistické vedení v roce 1949 vytvořilo k upevnění své centrálně administrativní politické moci. Jednoznačně dávám přednost redukci krajů na tři až pět zemských celků, při respektování historické hranice mezi Čechami a Moravou.

2. Hlasoval byste pro obnovu nebo obdobu moravského zemského zřízení, tedy obnovu nebo obdobu správního systému, který v Čechách a na Moravě existoval do roku 1948 ?

Pro obyvatele Moravy by měla obnova zemského zřízení obrovský duchovně kulturní a politicko ekonomický význam. V duchovní oblasti by se především mohl opět rozvíjet cyrilometodějský odkaz, který je v současnosti úmyslně potlačován a na jehož poznání jsou podle mně Moravané existenčně závislí. Ve školách by se mohli učit moravské dějiny. Je ostudné, že se např. ve školách učí o prezidentech amerických, ale že v rámci první republiky měla Moravskoslezská země svoje zemské prezidenty a jeden z nejvýznamnějších byl Jan Černý z Uh. Ostrohu, ví málokdo.V politicko ekonomické oblasti, by se Morava dostala na úroveň Dolního či Horního Rakouska, Bavorska, Katalánska, Skotska a ostatních historických zemí z vlastním zákonodárným sborem, s pravomocemi a financováním, které je u stávajícího krajského zřízení nemyslitelné. Věřím, že stejně jako já, i většina obyvatel Moravy při znalosti věci by se v moravském referendu vyslovila pro obnovu zemského zřízení na Moravě.

3. Myslíte si, že by na Moravě měla zůstávat určitá pevně stanovená část národního důchodu zde vytvořeného ?

V případě územně správního uspořádání a financování územních celků České republiky je podle mého názoru nejvhodnější převzít desítky let fungující belgický model. Belgie je stejně velká a má stejný počet obyvatel jako Česká republika, a hlavní město Brusel má počet obyvatel shodný s Prahou. V 70. letech byla Belgie rozdělena na Flandry, Vlámsko a Brusel. Každá z oblastí má svůj zákonodárný parlament a svou výkonnou vládu.Tyto orgány rozhodují ve všech záležitostech, které se dotýkají jejich území. V Belgii je takový systém určení daní, který umožňuje na úrovni měst  rozdělení cca 30% daňových výnosů (v ČR cca 12,5%) a na úrovni zemských celků cca 40% (v ČR na úrovni krajů cca 3%). Myslím si, že zavedením obdobného systému určení daní a tím zrušení stávajícího centrálně přerozdělovacího systému bude dán předpoklad ke stejnoměrnému rozvoji obcí, měst a územních celků Čech a Moravy.

2004-06-08-(14-17)

Brno, Štýřice, Vídeňská 78

Německy jazekovy a kulturni sdroženi/Deutsche Sprachkulturverein

setkáni

2004-06-08-07-45-05-59

ČT1

Dobry ráno

Za zájme Morave a Slezska

Pavel Dohnal

2004-06-08-07-45-09-00

ČT2

Dobry ráno

Za zájme Morave a Slezska

Pavel Dohnal

2004-06-(06)07

Zlínsky novine

Odpovědi na otázky Zlínských novin k volbám do EP.

Ing. Pavel Dohnal,

lídr kandidátky č. 19 Za zájmy Moravy ve sjednocené Evropě

Proč si myslíte, že byste byl Čechům v Evropském parlamentu prospěšný právě Vy ?

V případě zvolení chci být prospěšný nejen Čechům, ale především Moravanům. Již od roku 2001 se pravidelně účastním jako zástupce moravských regionálních stran jednání frakce Evropské svobodné aliance, která na půdě EP prosazuje koncepci Evropy regionů. Zástupci regionálních stran ze Skotska, Welsu, Vlámska, Savojska, Bretoně, Katalánska, Andalusie, Sardinie a dalších 20 evropských historických zemí jsou přesvědčeni, že ve společné Evropě nemohou do budoucna vedle sebe existovat velké a více než desetinásobně menší státy. Usilují o postupné předávání pravomocí ze stávajících tzv. národních členských států na úroveň historických regionů. Každý kandidát z naší koalice posílí v Evropském parlamentu pozici této frakce a tak nejvíce prospěje občanům tradičních evropských historických zemí Moravy a Čech.

Jak byste se potrestal, kdyby se Vám v případě zvolení nepodařilo v Evropském parlamentu prosadit své předvolební sliby?

Volby do EP nejsou volby do městského zastupitelstva, abych slíbil cyklostezku a když ji neprosadím, tak abych za trest chodil pěšky. Seriozní volební program do EP přesahuje mnohokrát dobu mandátu europoslance.

2004-06-07-18

Brno Bohonice, Dlóhá 3, radnica

Morava

ve spolopráci s VpNM

Giorgio Cadorini Furlánci a Moravani

Viktor Nikolajevič Jevsejenko Bělorusi a Moravani

přednáška – beseda s rodákem z Běloruska

2004-06-06-10

Brno, přehrada, středisko Ulmie

Bulharsky kulturně osvětovy sdroženi

Dětské sportovni deň

odpoledne

bulharská zábava

2004-05-06-05-10

Brno, Solnični 5, HSMS

Moravské národni kongres

zasedáni vékonnyho véboro

2004-06-04

Slovácky novine

EU: Šance pro Moravu

Zdá se to paradoxní, ale je tomu tak. Moravané budou mít v unii mnohem větší šanci prosazovat své požadavky, nežli tomu bylo dosud. Evropská unie respektuje existenci tzv. nestátních národů a poskytuje jim zákonnou platformu pro prezentování jejich názorů a požadavků na mezinárodním foru. V evropském parlamentu tyto nestátní národy mají svoji vlastní parlamentní frakci. Tato strana zastupující jejich společné zájmy již přede dvěma lety poskytla Moravanum status pozorovatele a není daleko chvíle, kdy se promoravská politická koalice stane jejím členem se všemi právy. A jaká jsou to práva? Zejména umožnit příslušníkům těchto národů, aby pěstovali svoji identitu a čerpali ze zdrojů  vytvářených ve státě i jejich příslušníky. Někdy požadavky směřují k posílení autonomie jako v případě Skotska, které dosáhlo uznání a obnovení parlamentu po sedmi stech letech, jindy jde hlavně o spravedlivé rozdělování národního produktu.

V tomto zejména by Moravané měli sehrát svoji roli v Evropském parlamentu. Zatímco nestátní národy v západoevropských zemích, jako je kupř. Katalánie, Galicie nebo Andaluzie disponují 40 - 60% národního produktu, pak našim krajům, vzniklým nedávnou reformou, přepouští Praha k využití pouze 3,5 % národního produktu. Teprve po trpkých zkušenostech si i někteří krajští hejtmani začínají uvědomovat, že celá reforma, která měla směřovat k posílení samosprávy, je v tomto ohledu podvodem spáchaným politiky na důvěřivých občanech. Moravané, respektive zástupci obou moravských stran v Evropském parlamentu, jsou dnes jediným politickým subjektem, který nejen chce, ale jako jediný má patrně i šanci tento stav změnit, a to návratem k zemskému zřízení. Není to žádná historická vykopávka, to zemské zřízení. Fungovalo až do roku 1948, kdy zrušili Moravu jako zemi komunisté. Morava byla politickou zemí v době Velké Moravy, za Přemyslovců  i za Habsburků. Ani takoví prosazovatelé absolutistické moci jako byli Alexander Bach či kníže Metternich nikdy nenapadlo zbavit Moravu svéprávnosti. Ba dokonce německý i protektorát zachoval členění na Čechy a Moravu (Böhmen und Mähren). Státní reprezentace po roce 1989 napravila křivdy všeliké, často i takové, které nikdy nebyly spáchány, a poskytla větší práva kde komu včetně kriminálních živlů. Moravě ovšem nevrátila ani postavení, které jí přiřkla historie. Proč? Nemůže být pro Prahu tristnější představy, než že by Morava rozhodovala třeba o polovině veškerého produktu obyvateli Moravy na Moravě vyprodukovaného.

Moravanům za pomoci frakce nestátních národů se otevírá šance vrátit Moravě to postavení, jaké jí po právu náleží. Nebude to zítra ani pozítří. Jde o dlouhodobý proces budování autority a získávání důvěry, kterou v devadesátých letech v osobních půtkách představitelé promoravských stran promrhali. Ale šance to je. Zda bude využita ku prospěchu země moravské nezáleží ovšem jen na Moravanech, ale na všech, kdo na Moravě mají svůj domov.

Jiří Jilík

2004-06-04?

Boskovice, Literárni kavárna

Radek Meluzín

autorsky čteni

2004-06-03-19-00

Brno, Dominikánská 9, Dum pánu z Kunštáto, klub Na Kafe

O stola

divadlo

Strašlivy Čexe, děsná Morava

2004-06-03-22-45

ČT

Za zájme Morave a Slezska

Pavel Dohnal

2004-06-02

Rovnost

Fišer: Dokážu Moravě pomoci

Jan Tomandl

Brno. Páté místo na kandidátce ČSSD pro evropské volby … Bohumil Fišer

Když jste opouštěl funkci ministra, zdálo se, že se do politiky vracet nebudete. Proč jse se rozhodl pro kandidaturu?

Myslím, že pro práci v Evropském parlamentu přotřebuje mít člověk hlavně zkušenosti z mezinárodních jednání. …

Může europoslanec nějak pomoci svému městu?

Určitě může. Když jsem pracoval jako ministr, chodili za mnou poslanci z jednotlivých okresů, upozorňovali mě na regionální problémy a často jsme našli nějaké řešení. Domnívám se, že stejná situace bude tam. Když budeme jednat s pracovníky evropské komise, snad dosáhneme pro Moravu lepších výsledků, než kdyby to dělali úřadníci z Prahy.

Mluvíte třeba o dotacích?

Jde především o zapojení Moravy do evropské infrastruktury, tedy o dopravní spojení či o technologický park. Investoři mají dnes možnost vybrat si mezi Slovenskem, Polskem či ČR, kde jsou průmyslové lokality od sebe vzáleny jen nějakých dvě stě kilometrů. Při takovém rozhodování pak může hrát osobní iniciativa roli.

…

(pozn. morava.nu: dosavadni zkošenostě s ČSSD só pro Moravane lepši než s ODS - stači porovnat hlasováni v Parlamentě ČR o hranicáx kraju apod., postoje poslanca Zdeňka Koudelke - ale na drohé straně neni jisty, že páty místo na kandidátce ČSSD je volitelny a navíc - gdo dneska nese věčši zodpovědnosť za věci, kery od roko 1989 tížijó Moravane, než névěčši vládni strana?)

2004-06-01-(14-16)

Brno, Štýřice, Vídeňská 78

Německy jazekovy a kulturni sdroženi/Deutsche Sprachkulturverein

zpiváni

2004-06?

Řečkovice, zámek=radnica

VpNM

Moravšči muslimi

beseda se zástupcama islámské obce v Brně

2004-(06-07)-03

Concentus Moraviae hodebni festival

2004-05-31-16-30

Rovnost

Vzpomínají na Boleslava Bártu. V pondělí 31. května v 16.30 hodin se na brněnském Ústředním hřbitově koná vzpomínkové setkání k výročí úmrtí prvního předsedy Hnutí samosprávné demokracie – Společnosti pro Moravu a Slezsko Boleslava Bárty. (brd)

PŘEDNÁŠKY, BESEDY

BRNO

Dům s knihovnou a posilovnou, Libušina tř. 27: Gruzínci a Moravané – beseda s přáteli z Gruzie (18.00)

2004-05-31-23-40 –

2004-06-01-01-50

Prima

K věci

Pavel Dohnal

názore národnostnix Moravanu poprve na Primě?

2004-05-31-18

Brno Kohótke, Libušina třída 27 (konečná trolejbuso, objekt knihovne a posilovne, sál v 1. patře)

VpNM

Korňani (Cornwall)

Gruzínci (Adžaria, Imereti, Kartli, Rača) a Moravani

přednáška – beseda

2004-05-31-16-30

Brno, Zelné rynk 6

Moravskoslezská akademia pro vzdělání, vědo a oměni

sxúza

2004-05-29

Šumperk

setkáni senioru řeckéx obci

2004-05-29

Brtnice a okoli - zámek a kostel, dvojhrad Rokštejn a dalši. Doprava vlastnima auty. Sraz v Brtnici o kostela v 9:00 Vede Dr. A. Vieweghová

2004-05-29

Rovnost

Ještě k názvu státu

Je to slovíčkaření, nebo vážný problém? K takovému zamyšlení vede nedávno Senátem ČR iniciovaná rozprava o zjednodušení názvu našeho státu. Záhy poté byly zveřejněny ohlasy na zmíněnou událost, vypovídající o tom, že některými státními činiteli i intelektuálními kruhy prosazovaný název Česko nemá jen své příznivce, ale že je z těch či oněch důvodů nepřijatelný pro určitou část moravské společnosti. A to zvláště proto, že ignoruje objektivní realitu, geograficky zřetelný a historicky nezpochybnitelný celek Moravu. Případné návrhy na rovnocenné zviditelnění části ČR v názvu tohoto státu nenaleznou však v Čechách patřičnou odezvu, pokud nebudou podporovány širokou moravskou veřejností. Její mlčící a tím i pasivní část by měla pochopit, že nejde jen o slovíčkaření. Jsou v ní zřejmě skryty tendence s konečnou platností degradovat Moravu na provinční končiny vymykající se zornému poli Evropské unie, obzvláště v dotační a rozpočtové oblasti, a zároveň snaha podřídit zmíněné země finančním scénářům pražských byrokratů. Marie Novotná, Brno

2004-05-28

Rovnost

Gruzínci a Moravané. V sále na Libušině třídě 27 se 27. května v 18 hodin koná beseda Gruzínci a Moravané. Vystoupí mimo jiné George Kereselidze (Raca*), Levan Capidze* (Kartli), Bakur Dolaberidze (Imereti), Gela Takidze (autonomní republika Adžarsko)

*správně Rača, Čapidze (pozn. morava.nu)

2004-05-28

(-2004-05-29)

Brno

Deň Afrike

oxotnávka gastronomie Angole, Eritreje, Senegalo

pěsničke Angole

2004-05-28-17

Brno, Staňkova 18a

Pegásek

poezie unitářu a jejix přátel

Petr Humpolík, Robert Keprt, Jarmila Plotěná, Daniel Novotný, Roman Srnec, Joe Spěváček, …

2004-05-27-18

Brno Řečkovice, zámek=radnica

VpNM

Jiří Adámek Poznámke k dějinám Morave Co možná nevite o historii Morave

2004-05-26

Česká televize 1

Volební koalice Za zájmy Moravy ve sjednocené Evropě má číslo 19. Je politickým vyjádřením sílícího proudu moravského patriotismu, který v současné době opět nabývá na intenzitě a vstupem do Evropské unie získává nový impuls a evropskou legitimitu. Inspirací je právě současný vývoj ve Skotsku, Walesu, Katalánsku a v dalších regionech, kde decentralizace kompetencí ve prospěch těchto historických zemí jako protiváha procesu evropské integrace nastartovala ekonomickou prosperitu a obnovila národní povědomí jejich obyvatel.

Pavel Dohnal: Volbou kandidátky číslo 19 Za zájmy Moravy ve sjednocené Evropě nám umožníte v rámci silné frakce – European Free Alliance - realizovat náš politický program. Ten vede mimo jiné ke zviditelnění a prosperitě tradičních evropských zemí, mezi nimi také Čech a Moravy.

Více informací o volebním programu koalice najdete na stránkách www.morawia.euweb.cz.

20004-05-26-(16-05 – 17-20)

Česká televize

Do Evropskyho parlamento kandidoje na Moravě sténě jako 31 stran. Ale dež nebodeme počitat koalico moravskéx stran (Za zájme Morave ve sjednoceny Evropě), tož enem Korona česká se zminila o tem, že nejaká Morava vubec je. Dál už nám zbévá enem mino Komunistické strane Čex a Morave, jejiž předseda Grebeníček, rodák z Morave, mlovil o potřebě hájit česky národni zájme…

2004-05-26

Mladá fronta dnes

seriál MF dnes

Chtějí áš hlas

19 Za zájmy Moravy ve sjednocené Evropě

Moravané jdou s heslem Česko jsou dvě země

Praha (kop) – Inspirována vzorem Skotů, kterým se téměř po třech staletích podařilo obnovit vlastní parlament, jde do evropských voleb koalice Za zájmy Moravy e sjednocené Evropě.

„Prostřednictvím našich zástupců v Evropském parlamentu chceme dát jasně najevo, že Česko se skládá ze dvou historických zemí: České a Moravskoslezské,“ řekl včera lídr kandidátky Pavel Dohnal. Třiačtyřicetiletý ekonomický poradce z jižní Moravy za hlavní cíl koalice, kterou společně sestavily Moravská demokratická strana a Hnutí samosprávné Moravy a Slezska, označil posilování pravomocí regionů na úrkkor národních států.

Moravské strany se hlásí k tomu, že by unie měla dávat více peněz na rozvoj venkovských oblastí. Prosazují i vznik druhé komory europarlamentu, jakéhosi senátu národů.

Koalice Za zájmy Moravy dokázala na svou kandidátku přitáhnout například i známého romského aktivistu, předsedu Společenství Romů na Moravě Karla Holomka.

2004-05-26

Rovnost

Dohnal: Kdo ovládá Prahu, má v rukou všechnu moc

Jan Tomandl

Brno.Moravská demokratická strana a Hnutí samosprávné Moravy a Slezska jdou do Evropských voleb v koalici, která nese název Za zájmy Moravy ve sjednocené Evropě. Hovořili jsme s lídrem koalice, nestraníkem Pavlem Dohnalem.

Koalice zastřešuje HSMS a MoDS, tedy strany, jejichž vztahy nebyly vždy ideální. Jak dospěly ke spolupráci?

Od roku 2001 zástupci promoravských občanských aktivit hledali způsob, jak v rámci států Evropské unie dosáhnout porozumění pro snahy o uznání moravské národnosti a obnovu územně správní a ústavně právní identity Moravy. Jako možnost spolupráce moravských politických subjektů s regionálními stranami v rámci frakce Evropského parlamentu European Free Alliance. Cílem této frakce je prosadit myšlenku Evropy regionů. Od počátku se do činnosti zapojili jak zástupci HSMS, tak především MoDS. Podpis dohody o vytvoření koalice Za zájmy Moravy ve sjednocené Evropě, která kandiduje ve volbách do EP, je logickým vyústěním této spolupráce.

Myslíte, že tato spolupráce bude pokračovat po volbách, a to i v případě neúspěchu?

Otevřeně říkám, že otázka budoucí spolupráce těchto subjektů je především problém personální, nikoliv programový. Pokud se však jedná o zásadní věci, osobní vztahy jdou stranou, dokladem je i tato společná kandidátka. Na druhou stranu nevidím jako velký problém existenci více stran s promoravskýcm programem. Problém je spíše to, že moravské otázky se vytrácejí z uvažování ostatních zastupitelů moravských měst a krajů. Povědomí o historii Moravské země je u nich mnohdy nulové. Často například nevědí, že až do roku 1949 existovala nějaká Moravskoslezská země, která nebyla samosrpávná jen po institucionální stránce, ale že byla především samostatná finanačně.

Jak byste charakterizoval základní cíle vaší koalice?

Základní cíl našeho programu jsme shrnuli i do názvu koalice – Za zájmy Moravy ve sjednocené Evropě. Zájmem Moravy tedy je, aby Evropou byla Morava chápána jako svébytný politický a hospodářský celek, který má vlastní, více než 700 let trvající samosprávnou histoii.Tedy, že Česká republika se rozkládá na území dvou historických zemí – Čech a Moravy. Naším cílem je vytvořit podmínky pro nastartování procesu, který proběhl ve Velké Británii po vstupu do EU. V referendu ve Skotsku a Welsu se v roce 1997 rozhodlo o decentralizaci kompetencí britského parlamentu na úroveň těchto historických zemí.

Jak si vysvětlujete, že otázka samosprávné Moravy není zahrnuta v programu žádné z velkých parlamentních stran?
Současný stav je pro tyto strany velmi výhodný. Stát je řízen pražskými parlamentními stranami z pražského centra. Když toto centrum obsadíte, máte v moci úplně všechno, především výběry daní nejen z Čech, ale i z Moravy. Strašně špatně proto vnímám pozici moravských poslanců v Parlamentu ČR a zastupitelů parlamentních stran v moravských krajích – právě oni by měli bojovat za totéž, co my. Kdyby si tito politici přečetli dějiny Moravy, musela by jim být hanba, že svými osobními politickými aktivitami legitimizují stávající stav.

Nezkráceny zněni (v inde nepublikovanym rozsaho):

•Koalice zastřešuje HSMS a MDS, tedy strany, jejichž vztahy nebyly vždy ideální. Jak dospěly ke spolupráci?

Od roku 2001 zástupci promoravských občanských aktivit hledali způsob, jak v rámci států Evropské unie dosáhnout porozumění pro snahy o uznání moravské národnosti a obnovu územně správní a ústavněprávní identity Moravy. Jako nejvýznamnější se ukázala možnost spolupráce moravských politických subjektů s obdobně orientovanými stranami z ostatních evropských regionů v rámci frakce Evropského parlamentu European Free Alliance. Cílem této frakce je prosadit myšlenku Evropy regionů a v rámci této evropské politické koncepce hájí zájmy historických zemí a nestátních národů. Od počátku se do činnosti frakce zapojili jak zástupci HSMS, tak především MoDS. Podpis dohody o vytvoření koalice Za zájmy Moravy ve sjednocené Evropě, která kandiduje ve volbách do EP s číslem 19 je logickým vyústěním této spolupráce.

•Myslíte, že tato spolupráce bude pokračovat po volbách, a to i v případě neúspěchu?

Otevřeně říkám, že otázka budoucí spolupráce těchto subjektů je především problém personální, nikoliv programový. Programy strany i hnutí jsou naprosto identické, ale oba subjekty mají nějakou vlastní historii, a to nejen politickou, ale i osobní. Pokud se však jedná o zásadní věci, osobní vztahy jdou stranou, dokladem je tato společná kandidátka. Na druhou stranu nevidím jako velký problém existenci více stran s promoravským programem. Za první republiky i za Rakouska - Uherska bylo spektrum politických stran na Moravě dosti pestré. Problém je spíše to, že moravské otázky se vytrácejí z uvažování zastupitelů měst a krajů na Moravě. Povědomí o historii Moravské země je u nich mnohdy nulové. Často například neví, že až do roku 1949 existovala nějaká Moravskoslezská země, která nebyla samosprávná jen po institucionální stránce, ale především byla samostatná finančně. Měla svého prezidenta, soudy, zemské ministerstva, instituce měla svůj rozpočet a mohla samostatně hospodařit se svým majetkem.

•Jak byste charakterizoval základní cíle vaší koalice?

Protože oba subjekty nedisponují velkými částkami, snažili jsme prezentaci našeho programu shrnout i do názvu koalice – Za zájmy Moravy ve sjednocené Evropě. Zájmem Moravy tedy je, aby Evropou byla Morava chápána jako svébytný politický a hospodářský celek, který má vlastní, více než 700 let trvající samosprávnou historii. Tedy, že Česká republika se rozkládá na území dvou historických zemí – Čech a Moravy. Naším cílem je vytvořit podmínky pro nastartování procesu, který proběhl ve Velké Británii po vstupu do EU. V referendu ve Skotsku a Welsu se v roce 1997 rozhodlo o decentralizaci kompetencí britského parlamentu na úroveň těchto historických zemí. Na základě referenda byl obnoven skotský parlament– po 292 letech a Velšský dokonce po 770 letech. U nás letos uplynulo od zrušení moravskoslezského parlamentu teprve 55 letech. V tom máme v podstatě ještě historickou výhodu.

•Jak si vysvětlujete, že otázka samosprávné Moravy není zahrnuta v programu žádné z velkých parlamentních stran?

Současný stav je pro tyto strany velmi výhodný. Stát je řízen pražskými parlamentními stranami z pražského centra. Když toto centrum obsadíte, máte v moci úplně všechno, především výběry daní nejen z Čech, ale i z Moravy. Strašně špatně proto vnímám pozici zastupitelů parlamentních stran v moravských krajích a také práci představitelů krajských organizací těchto stran na Moravě – právě oni by měli bojovat za totéž, co my. Stačí, aby si tito lidé přečetli dějiny Moravy a musela by jim být hanba, že svými osobními politickými aktivitami legitimizují stávající stav. Bohužel kariérní postup v parlamentních stranách je takový, že pokud někdo chce dělat politiku profesionálně, musí šlapat chodník na kraji a pak si ho strany vytáhnou do Prahy. V moravských krajích pak chybí odborně a morálně dostatečně silné osobnosti, které by nadřadili politické a ekonomické zájmy Moravy nad zájmy osobní.

Kurzívó odllišny místa.

2004-05-25-18

Brno, Medlánke, Hudcova 7, Óřad městské části, přízemi, zasedačka

Moravské národni kongres, pobočka Brno - Medlánke

setkáni

2004-05-25-(14-17)

Brno, Štýřice, Vídeňská 78

Německy jazekovy a kulturni sdroženi/Deutsche Sprachkulturverein

setkáni

2004-05-24

Rovnost

Cokoliv, jen ne Čechy

Dost pozdě se začíná hledat pro náš stát kratší název, i když víceslovních pojmenování, a většinou i s více hláskami, je na světě přes deset. Přitom to v těch zemích nikomu nevadí. Mimochodem, neúplný výraz se nelíbil ani exprezidentu Havlovi. Je ale zarážející, že nikdo z ústavních celebrit, pokud je známo, nemá výhrady k často ve sdělovacích prostředcích uváděnému jménu Čechy, jež uráží asi čtyřicet procent populace na Moravě a ve Slezsku. A kdo nemůže přenést přes srdce ústavní pojmenování, které ostatně není delší než dříve bezproblémové Československo, může se uchýlit v písemném vyjadřování ke zkratce ČR.

Kamil Boháč, Brno

Přejmenujme emiráty na Dubajsko aneb Díky, Pražáci

Jistý nechvalně známý Goebels prohlásil, že stokrát opakovaná lež se stává pravdou. A měl pravdu. Nevím, zda článek Česko je správný jednoslovný název, uveřejněný v Rovnosti 12. května, byl již stým, nebo ještě ne. V každém případě toto nekonečné masírování moravských čtenářů má jasný cíl: otrávit je natolik, aby už dali pokoj s tou svou Moravou a přistoupili na to, že se Česká republika a Čechy jedno jsou. Když tato kampaň před lety začala, bylo hlavním agumentem zastáhců slova Česko tvrzení, že je potřebný jednoslovný název státu. Nikdy ale neprodzradili, proč. Proč je tolik potřebný právě pro Českou republiku a ne například pro Středoafrickou republiku, Jihoafrikou republiku, Dominikánskou republiku, Spojené státy americké, San Marino, Korejskou republiku, Saúdskou Arábii, Spojené arabské emiráty, Guineu-Bissau, Západní Saharu, Trinidad a Tobago nebo Nový Zéland. Ve zmíněném článku se uvádí, že Česko je zeměpisný název. Zeměpisný název čeho? České republiky? A z jakého důvodu? Může mi nějaký čechista prozradit, jaký má onen nesmírně důležitý a potřebný jednoslovný zeměpisný název například stát, který se jmenuje Spojené království Velké Británie a Severního Irska? Jiří Smutný, Brno

Nové sdružení chce hájit jazykové zájmy menšin

Český Těšín. V Českém Těšíně na Karvinsku bylo v sobotu založeno Sdružení pro zachování menšinových jazyků v ČR. Jeho hlavním posláním je ochrana jazykových práv občanů, kteří se v každodenním životě dorozumívají jiným jazykem, než je oficiální jazyk státu, v němž žijí. Nejpočetnější menšinou v Česku je slovenská; podle sčítání v roce 2001 se k ní přihlásilo na 184 000 lidí*. Druhou nejpočetnější menšinou tvoří Poláci, které v roce 2001 následovali Němci. (čtk)

*pozn. morava.nu: a co 300000 Moravanu? Me sme vzdux?

2004-05-23

Brno, Lužánke, Lidická 50, park

Bulharsky kulturně osvětovy sdroženi

vestópeni děcek ze sóboro Ketka

2004-05-23

Brno, divadlo Radosť

Řecká obec

návščeva představeni pro děcka

2004-05-22

Rovnost

Ještě k názvu naší republiky

Na stránkách Rovnosti se znovu otevřela diskuse k názvu našeho státu vyprovokovaná rozpravami v Senátu. Je zajímavé, že mnohým z těch, kteří kdysi plně souhlasili s názvem Česká a Slovenská federativní republika, se dnes zdá i název Česká republika příliš dlouhý, a ohánějjí se i gramtatickou správností názvu Česko. Tu je však třeba posuzovat nejen z hlediska syntaktického, ale i z hlediska sémantického. Název Česko vede totiž k mnoha nejednoznačnostem. Například: Co to jsou východočeská města? Města východních Čech, nebo východního Česka? V prvním případě to jsou Pardubice a Hradec Králové, v druhém případě by to byla Ostrava, Valašské Meziříčí a Zlín.

Většina institucí, společnností, občanských sdružení, svazů a dalších organíizací, vzniklých v naší ČR na základě iniciativy občanů, tedy nikoliv centrálně od vládních orgánů, má přívlastek Českomoravský. Je to dokladem toho, že občané považují prostor naší republiky za českomoravský a že Morava, která po své tisícileté exitenci byla jako správní celek zrušena až totalitním režimem po roce 1948, je jako geografický přesně definovaný pojem stále živým celkem, prací svých obyvatel podstatně přispívajícím k jednotě české státnosti. (Připomeňme si též, že Slezané obývající tu část Slezska, která leží na našem území, měli historický název Moravci.)

Vzniká tedy otázka, proč by název státu neměl toto povědomí lidí odrážet, a proč by tedy neměl znít Českomoravská republika. Byl by založen na princiupu geografickém, tedy nikoliv nacionálním, na němž je založen název současný. Symbolizoval by dvě navzájem se podporující větve českého národa, což odpovídá i dichotomickému pohledu současné Evropské unie na náš domov. Pak lze ovšem začít idiskutovat i o ožné zkrácené neoficiální formě názvu – Českomoravsko. Jindřich Klapka, místopředseda Moravskoslezské akademi pro vzdělání, vědu a umění

Soud zamítl všechny stížnosti k eurovolbám

Brno/Praha. … Jako neopodstatněnou soud zamítl i stížnost koalice Za zájmy Moravy ve sjednocené Evropě, které ministerstvo vyškrtlo hned tři kandidáty. (čtk)

2004-05-22-06-30 –

2004-05-22-21-00

Obec Slovákov

zájezd Brno – Nitra

2004-05-22-09-30

Brno

MoDS

zemské sněm

2004-05-22

Moravská genealogická a heraldická společnosť

Za poslednim vlkem Vesočine

Zajímavy historicky drobnostě a památníčke v lesix okolo Novyho Města na Moravě. Sraz 8:50 železnični zastávka Olešná (po příjezdu vlaku - trať Brno - Žďár nad Sázavó přes Novy Město na Moravě). Pěši xúza cca 10 km, vede Dr. Ivan Štarha

2004-05-20-17

2004-04

Brno, Líšeň, Kotlanova 7, Kulturni středisko

Moravské národni kongres, pobočka Brno - Líšeň

Zdeněk Malík

přednáška II

2004-05-19-18

Brno, Univerzitni 9, Univerzitni klub

Xorvatské večirek

2004-05-18-18

Brno, Ódolni 39, Kancelář veřényho oxránca práv, zasedací místnosť

Moravská genealogická a heraldická společnost

PhDr. Marie Zaoralová, MZA Rod Collaltu a brtnicky panstvi

2004-05-18-(14-16)

Brno, Štýřice, Vídeňská 78

Německy jazekovy a kulturni sdroženi/Deutsche Sprachkulturverein

zpiváni

2004-05-17

Rovnost

V ČR mají být pouze dvě vinařské oblasti

Ivo Klemeš

…“Nemohu se smířit s tím, že víno z mé produkce bude mít označení oblast Morava,“ zdůraznil významný producent z Bzence, který si nepřál být jmenován. … Podoblasti by byly … Mikulovská, Velkopavlovická, Znojemská a Moravské Slovácko. …

2004-05-17-16-30

Brno, Zelné rynk 6

Moravskoslezská akademia pro vzdělání, vědo a oměni

sxúza

2004-05-16-14-30

Brno

Německé jazeekové a kulturni spolek

Bruna

setkáni

2004-05-12

Senátorský klub KDU-ČSL

Senát parlamentu České republiky

Valdštejnské nám. 17/4

118 01 Praha

Zn. 7//04/JN

Členové senátorského klubu KDU-ČSL!

Podle zprávy z éteru o potvrzení obecného názvu naší republiky na tvar „Česko“ vaším senátorským klubem musíme Vám sdělit následující:

Je s podivem, že iniciativu k názvu Česko podala politická strana dosud uznávající kulturní kořeny naší současné společnosti vzniklé za Velké Moravy. Současně je obtížně pochopitelné, jak se srovnává protěžování názvu Česko s podporou této strany převážnou věšinou moravských voličů.

Každému informovanému občanu (zejména na Moravě) je zcela jasné, že název Česko je pro Moravu a Moravany nepřijatelný. Propagátoři tohoto módního slovního tvaru si tak pškně a zcela systematicky vyrábí opozici ve východní části stávající republiky. Mají asi krátkou paměť na často opakované heslo znějící na pražských ulicich: „MORAVA A SLEZSKO NENÍ ŽÁDNÉ ČESKO“.

Takže, kdo se z dosavadního vývoje nedovtípil sám, tomu musíme vzkázat:

Češi, Vaši zem a vše na západ od Jihlavy si pojmenovávejte sami jak chcete – třeba Vaším Českem. (Dříve se správně lingvisticky říkalo Čechy).

Země Morava byla, je a bude vždy soběstačná svojí identitou a vystačí si svojí vlastní termíinologií. Zanešvařování naší moravské klutury naočkovaným českým názvoslovím vrcholícím lingvistickým patvarem „Česko“ se Vám nikdy nepodaří!

Chráníme si svoje přírodní hodnoty a máme pro svoji vlast také odpovídající zeměpisné označení. Nikdy se nepropůjčíme a nesnížíme k používání mediálně vnucovanému názvu Česko. Naopak ti z řad Moravanů, kteří ve svém patolízalství zapomněli na svůj původ a kolaborují s českými nositeli kultůry například tím, že frekventují slovo Česko s platností pro celou stávající republiku, mohou čekat pro sebe nepěkné konce.

Budeme bedlivě sledovat, jak nás naši volení zástupci reprezentují a také jak nás oslovují a jak naši vlast pojmenovávají. Zásadně budeme rozlišovat, co je české v tom Česku a co je naše moravské v naší vlasti Moravě. Existujeme již tisíc dvě stě (1200) roků a nějaké momentální populistické ignorování našich práv - a k tomu patří i slušné objektivní oslovení - s pomocí boží překonáme.

Jak obstojí umělý novotvar Česko s působnosti i na nečeský prostor je těžká otázka. Jak na ni odpovíte Vy, kteří jste se pod otázku podepsali, nevíme. Nechtěli bychom být ve vaší siutuaci.

S pozdravem Morava žije

III. ZO ČSOP v Brně

předseda: Jaroslav Nesiba

2004-05-15-10

Brno, Dominikánská 9, Dum pánu z Kunštáta

Návrate ke kořenum

setkáni národnostnix menšin Jihomoravskyho kraja, pravděpodobně kromě névěčši – Moravanu, keři nebeli ani pozvani!!!

2004-05-15

Moravská národni obec, místni sdroženi Blansko

Poxod MNO

8.29 odjezd vlako z Brna do Blanska

9.00 sraz óčastniko v Blansko před nádražim

trasa: Blansko – Klepačov – Polom – Klepačovskó cestó – Vestrčená (dúlni lokalita) – Rudice (větřák s ekspozicó, Geopark) – Rudicky propadáni (Jedovnickyho potoka) - Jedovnice

2004-05-13

Rovnost

postřehy a názory

Ještě k názvu Česko

V úvodu chci dementovat informaci v Rovnosti z 12. května: Název Česká republika rozhodně nepreferuji, naopak…

Stávající Česká republika je tvořena historickými zeměmi Čech, Moravy a částí Slezska. Tyto země mají svou nezpochybnitelnou zcela svébytnou historii, jejíž respektování je otázkou hrdosti a úcty k předchozím generacím; jejich odkaz jsme povinni chránit. Ústava České republiky ve své preamuli tuto skutečnost respektuje.

Navrhovaný název Česko leze používat pouze zcela neoficiálně bez jakýchkoliv mezinárodních právních důsledků. Je nutno si uvědomit, že i v jiných evropských zemích obecně hovorovými přímými názvy (Německo, Rakousko atd.) nelze v mezinárodním styku nahradit jejich oficiální název odrážející vnitřní územně správní uspořádání – například Spolková republika Německo, Rakouská republika.

Je zcela zřejmé, že přirozeným názvem státnéího útvaru, v současné době nazývaného Česká republika, by měl být název Českomoravská republika.

Bude tím vyjádřena ú)cta k historickému odkazu našich předků a současně dán základ k plnohonnotnému zapojení našich zemí do regionálních struktur EU, kam mohou rovnos)cenně aspirovat pouze Čechy a Morava, nikoliv ubohé, byrokraticky utvořené stávající kraje.

Uvedené řešení nepoyhybně posílí prestiž našeho státu jako celku, odstraní deformace předchozích totaliltních aktů a vytvoří předpoklad pro vyvážený ekonomický a sociální rozvoj dvou historických zemí a jejich rovnoprávné postavení ve státě nesoucím jeméno Českomoravská republika.

Ivan Dřímal, předseda Moravské demokratické strany, Brno

2004-05-12

Rovnost

Miloš Šenkýř Hranice krajů se posunou

… Na seznam se nedostal pouze Sejřek, který o změnu požádal se zpožděním. Neprošly však ani pozměňovací návrhy poslanců z Vysočiny, kteří navrhovali seznam seškrtat či naopak na Vysočinu převést Dačicko a Slavonicko. „Zákon je tak, jak jej předložilla vláda, s drobnou úpravou týkající se přesunů jednotlilvých parcel,“ dodal Hašek. …

Které obce budou patřit do Jihomoravského kraje

Borač, Borovník, Černvíre, Dolní Loučky, Doubravník, Dranohín, Horní Loučky, Kaly, Katov, Křižínkov, Kuřimská Nová Ves, Kuřimské Jestřabí, Lubné, Nedvědice, Níhov, Olší, Pernštejnské Jestřabí, Rojetín, Řikonín, Senorady, Skryje, Tišnovská Nová Ves, Újezd u Tišnova, Vratislaávka, Žďárec.

… senátoři návrh podpoří. „Politici rozhodlli podle zdravého rozumu,“ soudí i starosta Tišnova František Svoboda, do jehož správního obvodu obce s výjimkou Senorad na Ivančicku připadnou. Zákon přepokládá změnu hranic krajů a tím i sídel úřadů k 1. lednu, podzimní krajské volby se však již uskuteční podle nového území.

Miloš Šenkýř Prohraná bitva je i symbol vítězství

…

2004-05-12

Rovnost

Odborníci jsou pro název Česko

… Předseda MDS Ivan Dřímal tvrdí, že máme respektovat znění ústavy, že republiku tvoří obyvatelé Čech, Moravy a Slezska. Proto bychom měli užívat název Česká republika. …

Česko je správný jednoslovný název

… Vladimír Železný … „Čechy, Morava a Slezsko, to je naše Česko. Toto heslo bych dal do všech škol povinně místo portrétu státníka.“ …

anketa

Včera jsme několika Jihomoravanům položili otázku: Souhlasíte, aby jednoslovný název pro Českou republiku byl Česko?

…

pozn. Morava.nu: V roce 1990 se e na demonstracix Moravanu v Praze se skandovalo heslo „Morava a Slezsko není žádné Česko!“ Nešlo o separatismus, ale o snaho najit v Československo místo e pro Moravo.

2004-05-11-(14-17)

Brno, Štýřice, Vídeňská 78

Německy jazekovy a kulturni sdroženi/Deutsche Sprachkulturverein

setkáni

2004-05-09 –

2004-05-12

Olomóc?

UP, FF, Katedra germanistike

mezinárodni společnosť Ch. Sealsfielda Vídeň/Wien

Konferenca o Charlesovi Sealsfieldovi

2004-05-09

ČEXE, Praha

setkáni s přátelama z Čex, Kašub a Lužice

2004-05-08

Bulharsky kulturně osvětovy sdroženi

zájezd do Mikulčic

2004-05-06-17

Brno

MNO

setkáňi

2004-05-06-16

Brno

KPZR

sxúza véboro

2004-05-06

Rovnost

Miloš Šenkýř Vysočina nehodlá pustit obce jen tak

Pokud zákon projde sněmovnou, musí jej ještě potvrdit Senát a prezident. Právě v Senátu může vzniknout diskuze, protože odpůrcem změn je i bystřický starosta a senátor Josef Novotný. Zákon počítá s tím, že k přesunu úřadů do přirozené spádovosti dojde od 1. ledna, obyvatelé však už na podzim budou volit krajská zastupitelstva podle nové příslušnosti.

Praha/Tišnov Pouhé hodiny zbývají do rozhodnutí Poslanecké sněmovny o změně hranic mezi Jihomoravským krajem a Vysočinou. Verdikt se dotkne sedmi tisícovek lidí v 25 obcích. Včera poslanci z Vysočiny pobouřili starosty dotčených obcí, když ve sněmovně navrhli vyškrtnutí některých sídel ze seznamu. Karel Černý (ČSSD) prosazuje, aby se změna týkala jen Borače, Dolních Louček, Horních Louček, Kalů, Senorad a Skryjí, jeho stranický kolega Jaromír Schling doporučil ze seznamu obcí vyškrtnout alespoň … - a naopak zařídit, aby se na soupis dostal Vratěnín z Jihomoravského kraje a součástí Vysočiny se kromě něj stalo i celé Dačicko a Slavonicko, jež patří do jižních Čech. „Tento návrh naprosto znevažuje postoj samospráv. Na jedné straně škrtá obce, které o změnu usilují, na druhé zařazuje Slavonicko a Dačicko, kde zastupitelstva zájem neprojevila,“ řekl jihomoravský hejtman Stanislav Juránek, který zasedání sledoval. Návrhy jsou rozhořčeni i starostové. „Za tu dobu už snad všichni rozumní lidé museeli pochopit, že nejde o politiku, ale o prosté respektování naší spádovosti. Lidé jezdí do škol, za prací, obchody i zábavou na jižní Moravu, ne na Vysočinu,“ uvedla Pavlína Martínková z Pernštejnského Jestřabí. Její kolega Josef Klíma z Níhova míní: „Na svém návrhu trváme. Nechápeme, jak někdo mohl přijít s ymyšlenkou nás vyškrtnout,“ řekl. Poslanec Michal Hašek (ČSSD), který je zpravodajem k návrhu zákona, předpokládá, že sněmovna projednávání dokončí už v pátek nebo v úterý. „Výbor pro veřejnou správu podporuje vládníí návrh. Jde o logické řešení, opřené o žádosti obcí a přirozený zájem obyvatel,“ řekl. Spornou zůstává žádost Sejřku o přeřazení, která přišla až do sněmovny. „I na Sejřek je ale pozměňovací návrh, uvidíme, jak se k němu sněmovna postaví,“ dodal. Poslanci budou o všech součástech návrhu včetně změn seznamu převáděných obcí hlasovat odděleně při závěřečném takzvaném třetím čtení. Vláda i zsátupci obcí věří, že s výjimkou vysočinských poslanců zbytek zákonodárného sboru předlohu podpoří, protože výrazně zjednoduší občanům komunikaci s úřady.

2004-05-06

Rovnost

Jan Tomandl Princi chutná moravské víno

Brno

Princ Michael z Albany, politik a spisovatel, je hlavou staroslavné dynastie Stewartů. Svůj původ odvozuje nejen od stuartovských skotských a britských panovníků, za jejichž následníka je mnohými pokládán, ale také třeba od Přemyslovců. Pyšní se řadou titulů. Je například velmistrem Královského řádu moravských rytířů sv. Rostislava a Kolumbána.

… Michaeel Jakub Alexander Stewart z Albany … podle některých nekorunovaný král Skotska … se uchází o přízeň českých a především moravských voličů. Užší vazby vás poutají k Moravě. Pokolikáté jste ji navštívil?

V podstatě podruhé. Z jedné návštěvy sešlo kvůli nemoci mého otce. … Jinak jsem s Moravou v kontaktu i díky tomu, že jsem velmmistrem řádu moravských rytířů.

Součástí náplně činnosti řádu, jehož jste velmistrem, je i péče o historický a kulturní odkaz Moravy. … Co byste vzkázal voličům, kteří zatím nevidí důvod volit do Evropského parlamentu cizince?

Pozice Skotska je nyní podobná jako nově přistupujících zemí. Je to periferie Evropy. To nás staví do podobné situace. … Musíte vyvíjet nátlak, musíte si umět sáhnout do EU pro peníze. Moje osobní vztahy se stávajícími členy Evropského parlamentu a schopnost pohybovat se v tomto prostředí by byla určitě pro vás přínosem.

2004-05-04-(14-16)

Brno, Štýřice, Vídeňská 78

Německy jazekovy a kulturni sdroženi/Deutsche Sprachkulturverein

zpiváni

2004-05-03-18

Brno Bohonice, Dlóhá 3, radnica

Morava

ve spolopráci s VpNM

Jaroslav J. Pospíšil Královské řád moravskéx retiřu svatyho Rostislava a Kolumbana

přednáška – beseda s předsedó spolko

2004-05-03-16-30

Brno, Zelné rynk 6

Moravskoslezská akademia pro vzdělání, vědo a oměni

sxúza

2004-05-01

Brno, Královo Pole, Semillasso

Řecká obec

řecká tancovačka

2004-05 2. pulka

Bratislava Devín, Břeclav Pohansko, Kopčany kaple sv. Markéte ?

rotunde západni Morave ?

KPZR

zájezd

2004-04-28

Rovnost

Všech sedmatřicet politických stran včera získalo volební čísla pro volby do Evropského parlamentu. Vylosovala je Státní volební komise.

19 Za zájmy Moravy a Slezska ve Sjednocené Evropě

anketa:

Jak se vám líbí vylosované číslo?

MIREK TOPOLÁNEK

předseda ODS (6):

Šestka mi navodila slovo švestka nejen jako symbol Moravy – slivovice, ale i jako přání, aby do švestek šla tato vláda do háje.

2004-04-27-18

Brno, Medlánke, Hudcova 7, Óřad městské části, přízemi, zasedačka

Moravské národni kongres, pobočka Brno - Medlánke

setkáni

2004-04-27-(14-17)

Brno, Štýřice, Vídeňská 78

Německy jazekovy a kulturni sdroženi/Deutsche Sprachkulturverein

setkáni

2004-04-26-18

Brno Kohótke Libušina třída 27 (konečná trolejbuso, objekt knihovne a posilovne, sál v 1. patře)

VpNM

Jaroslav Pazour Z dějin Moravskyho královstvi

přednáška – beseda s prezidentem Klubo přátel znojemské rotunde

2004-04-24

Řecká obec

návščeva vinařskyho sklipko s řeckó hodbó

2004-04-24-14

Brno, Dominikánská 2, radnica Brno-střed, Společensky centrum

Společnosť přátel Podkarpatské Rusi

valná hromada pobočke

Dušan Uhlíř Politické vévoj na Podkarpatsky Rusi v obdobi 1. republike

J. Mezník vzpomínke na Podkarpatskó Rus

2004-04-22

Moravsko-lužická společnosť

zaregistrovaná

2004-04-22

Romano hangos

Brno – Šéf Moravského národního kongresu Pavel Dohnal jako lídr a historik Jiří Pernes jako dvojka povedou k volbám do Evropského parlamentu kandidátku promoravských uskupení. Na sedmém místě je na ní uveden předseda Společenství Romů na Moravě Karel Holomek.

2004-04-24- 06-30 – 21-00

Moravská genealogická a heraldická společnosť ve spolopráci s Muzejni a vlastivědnó společnosťó

Českomoravskó vrxovinó za historió kraja

Brno – Křemešník (pótni místo) – Pelhřimov (městská památková rezervaca, zámek s ekspozicó Okresního vlastivědnyho muzea) – Žirovnice (hrad se vzácnéma pozdně gotickéma nástěnnéma malbama) – Telč (městská památková rezervaca, renesančni zámek s bohatě zařízenéma interiérama) – Brno

Odjezd v 6:30 hodin, návrat kolem 21. hodine. Cena pro člene MGHS 240,- Kč (ostatni 260,- Kč)

Přihláške népozdějš na členské sxúzi 17.02.2004 včetně óhrade cene!

2004-04-23-17

Brno, Staňkova 18a

Unitaria

Jarmila Plotěná

Po stopáx Xasidu na Moravě

2004-04-22-19

Brno, Žedenice, Vinohrade, Velkopavlovická 25

Knihovna Jiřího Mahena

Tomáš Lotocki

autorsky čteni

čteni Keho mám rád:

Ivan Blatný

2004-04-22

Dušan Cendelín, Dušan Adam

Za reliktama staréx cest v okoli Blanska, Rosicka a Evančicka

Přihláške: Dušan Cendelín, Jaroslava Haly 442, 763 12 Vizovice, telefon 577453292 (oveďte, eši se zúčastníte vlastnim autem a kolik kolegu beste případně mohle svezt)

2004-04-20-18

Brno, Ódolni 39, Kancelář veřényho oxránca práv, zasedací místnosť

Moravská genealogická a heraldická společnost

Jiří Hanáček Heraldika stavitelu Brna v 19. stoleti

2004-04-20-(14-16)

Brno, Štýřice, Vídeňská 78

Německy jazekovy a kulturni sdroženi/Deutsche Sprachkulturverein

zpiváni

2004-04-19-16-30

Brno, Zelné rynk 6

Moravskoslezská akademia pro vzdělání, vědo a oměni

sxúza

2004-04-17-(10-16) –

2004-04-18-(09-17)

Brno, Žuráň, Santon, Xoxola, Křtine?

Pavel Kozák

Práca s energió krajine

Program semináře:

Sobota 17.4.

10.00 – 12.00 Přednášky:

Filozofie a novodobé praktické objevování druidismu

Informace o megalitických stavbách astrálních bytostech a typech míst

12.00 –13.00 Přestávka na oběd

13.00 – 16.00 Přednášky:

Práce s energií míst, podmínky

Komunikace s inteligentními subjekty v krajině, způsoby, duchovní podmínky

Neděle 18.4.

9.00 Sraz na parkovišti Žuráň (památník)

Výlet na energetická místa Žuráň, Santon, Chochola

(praktika), dle časových možností Křtiny

16.00 – 17.00 Ukončení semináře

2004-04-17

Moravská genealogická a heraldická společnost

Vexázka Kostnice na Žďársko. Velká Losenica a Nížkov - kostnice, Horni Hamre - tvrz, Pořešín - tvrz a hamr. Sraz v 9:00 o kostela ve Velké Losenici. Doprava vlastni. Vede Vilém Walter

2004-04-15-15

Jihomoravská galeria

otevřeni

2004-04-15-18

/-01?/02-09-17-30/03konec

Brno Řečkovice, Palackyho náměsti 11, zámek=radnica

VpNM

Jiří Adámek, Robert Keprt, Jiří Novotný, Milan Trnka Morava v Evropsky unii (v Evropskym společenstvi)

2004-04-13-(14-17)

Brno, Štýřice, Vídeňská 78

Německy jazekovy a kulturni sdroženi/Deutsche Sprachkulturverein

setkáni

2004-04-13-16

Brno Horova 30, hotel Kozák

Obec Slovákov

II. slovenské ples v Brně

300 Kč

2004-04-10

Rovnosť

Promoravskou kandidátku vedou Pavel Dohnal s Jiřím Pernesem

Brno. Šéf Moravského národního kongresu Pavel Dohnal jako lídr a historik Jiří Pernes jako dvojka povedou do evropských voleb kandidátku promoravkých uskupení. Kandidátku společně sestavila Moravská demokratická strana (MDS) a Hnutí samosprávné Moravy a Slezska (HSMS). Objevují se na ní však i nestraníci. Koalice nese název Za zájmy Moravy ve sjednocené Evropě. „Slibujeme si od toho, že se o Moravě začne pořádně mluvit, řkl předseda MDS Ivan Dřímal. On sám nekandiduje, stejně jako předák HSMS Pavel Hála.

V případě volebního úspěchu chtějí promoravští kandidáti v Evropském parlamentu prosazovat politické i ekonomické zájmy historických evropských regionů, především samozřejmě Moravy. Lídr Pavel Dohnal uvedl, že cílem moravistů je získat jedno poslanecké místo. Přinejmenším chtějí překročit jednoprocentní hranici hlasů pro zisk státního příspěvku, který by podpořil přípravu na krajské volby.

Jestli moravská kandidátka skutečně uspěje, začlení se její poslanci do frakce Evropské svobodné aliance (EFA), která v Evropském parlamentu sdružuje zástupce nestátních národů a historických zemí, například Skotska, Baskicka, Katalánska či Vlámska. EFA se včak distancuje od radikálních a extremistických sil. Moravské subjekty doufají také v předvolební pomoc EFA. „Už nám poslali první dávku tištěných materiálů, jsou ochotni přijet í na některé naše akce,“ říká Dřímal.

Na kandidátce jsou dále například předseda Mladých Moravanů Jiří Novotný a předseda Společenství Romů na Moravě Karel Holomek, který obsadil sedmé místo kandidátky. Spolupráce MDS, HSMS a podobně orientovaných nestraníků by podle Dřímala měla pokračovat.

(jt)

2004-04-08

Rovnosť

Na kandidátce nestraníků je i skotský princ Michael

Brno. Na akademickou funkcionářku a zahraničního šlechtice vsadilo před volbami do Evropského parlamentu nedávno založené Sdružení nestraníků. Lídrem evrpské kandidátky je prorektorka Masarykovy univerzity Zuzana Brázdová, volební dvojkou pak skotský princ Michael, řekl včera šéf sdružení a jihomoravský zastupitel Jan Kryčer. Jeho volební táb nyní pro šlechticovu kandidaturu vyřizuje formality, jež vyžaduje zákon. „Věřím, že s kandidaturou Jeho Výsosti nebude žádný problém,“ uvedl Kryčer. I když princovu kandidaturu Sdružení nestraníků do poslední chvíle tajilo jako „volební překvapení“, není šlechticovo volební angažmá podle Kryčera nelogické. Princ a rytíř maltézského řádu totiž Moravu v minulosti několikrát navštívil. „Vazbu k regionu má, účastnil se i ceremoniálu pasování moravských rytířů,“ doplnil předseda nestraníků.

Sdružení nestraníků bylo zaregistrováno začátkem února. Prohlašuje se za alternativu současných politických stran. Řadí se do středu pomyslného politického spektra. Jeho předseda Kryčer byl v letech 1990 až 1992 poslancem České národní rady za Hnutí pro samosprávnou demokracii-Společnost pro Moravu a Slezsko a do roku 1996 poslancem parlamentu za Českomoravskou unii středu.

Z faksimile dokumentů, které má Sdružení nestraníků k dispozici, vyplývá, že volební dvojka Sdružení nestraníků má titul Jeho královská výsost. Předložený doklad je vystaven na jméno Michael James Alexander Stewart of Albany. Narodil se v srpnu 1958 v Bruselu a nyní má občanství Velké Británie.

(čtk)

2004-04-(08-13)

FLANDRE, Antverpe; Brusel

EFAY

Diversity is Richness

konferenca

2004-04-06-(16-18)

Brno, Kobližná, Knihovna Jiřího Mahena

Bulharsky kulturně osvětovy sdroženi

vestópeni tanečnix sóboru Ketka a Pirin

2004-04-06-(14-17)

Brno, Štýřice, Vídeňská 78

Německy jazekovy a kulturni sdroženi/Deutsche Sprachkulturverein

zpiváni

2004-04-03

Brno, Žabovřeske, Horova 30, hotel Kozák

Řecká obec

oslava státniho svátko Řecké republike

řecká tancovačka ke státnimo svátko Řecké repoblike 25. března

2004-04-02-17

Modřice, Olympia

vernisáž véstave fotek Bulharska

vestópeni tanečniho sóboro Ketka

2004

Brno Řečkovice, zámek=radnica

VpNM

Lotyšsko

beseda – prezentace

študenti VA v Brně

2004

Brno Řečkovice, sbor CČSH

žedovské sbor z Polska

2004- 04(koncem měsica)/05

Brno Řečkovice, zámek=radnica

VpNM

Dějine markrabstvi Moravskyho I

2004-04-05-18

Brno Bohonice, Dlóhá 3, radnica

Morava

ve spolopráci s VpNM

Pavel Hrůza Moravské hnutí a rok 1968

2004-04-05-16-30

Brno, Zelné rynk 6

Moravskoslezská akademia pro vzdělání, vědo a oměni

sxúza

2004-04-02-17

Brno, Gorkého 12

Svaz Maďaru v Čexáx a na Moravě

Beseda s místopředsedó slovenskyho parlamento Béló Bugárem

2004-04-01-17

Brno, Dominikánská 2, radnica Brno-střed, Společensky centrum

Petr Czajkowski Brno renesančni

2004-04-01-18

Brno, Kameníčkova 2, Altego

Robert Nový Mystéria praindickyho dávnověko aneb o tajemny pracivilizaci (starši než Atlanťani) říše Mu a Lemurie a óvahe lektora gdo a co só záhade UFO

2004-03-30-18

Brno, Medlánke, Hudcova 7, Óřad městské části, přízemi, zasedačka

Moravské národni kongres, pobočka Brno - Medlánke

setkáni

2004-03-30-17

Brno

Svaz Moravanu

vébor

2004-03-30-(14-17)

Brno, Štýřice, Vídeňská 78

Německy jazekovy a kulturni sdroženi/Deutsche Sprachkulturverein

setkáni

2004-03-29-18

Brno Kohótke, Libušina třída 27 (konečná trolejbuso, objekt knihovne a posilovne, sál v 1. patře)

VpNM

Vladislav Knoll Polabšči Slovani a Moravani

přednáška – beseda

2004-03-(26-28)

KATALÁNSKO Barcelona

ESA-DSNE (EFA-DPPE)

jednáni s óčasťó MoDS a MM

2004-03-26-17

Brno Orlí klub

Slečna 2004

Petr Humpolík

2004-03-25-19

Brno, Žedenice, Vinohrade, Velkopavlovická 25

Knihovna Jiřího Mahena

Naja Adamová

Radek Meluzín

autorsky čteni

2004-03-25-16-30

Brno, Zelné rynk

Muzejni a vlastivědná společnosť

Ondrej Šedo Římské limes a poxodovy tábore

2004-03-23-(14-16)

Brno, Štýřice, Vídeňská 78

Německy jazekovy a kulturni sdroženi/Deutsche Sprachkulturverein

zpiváni

2004-03-22

Brno

Svaz Moravanu

prezident Pavel Ziegler a vékonné vébor odstópile, v čele předseda členskyho véboro

2004-03-22-16-30

Brno, Zelné rynk 6

Moravskoslezská akademia pro vzdělání, vědo a oměni

sxúza

2004-03-20-09/10

Brno, Mečová, Stará radnica, Poslanecké klub

Moravské národni kongres

jarni zasedáni s přednáškó

Jiří Bílý, Ivan Štarha Moravská symbolika/Symbole Moravské země Moravsky symbole

2004-03-20

Rovnosť

ve zkratce

Kandidátka promoravských stran je stále nejistá

Brno · Vytvoření společné evropské kandidátky dvou promoravsky orientovaných stran je stále nejisté. Na kandidátce Moravské demokratické strany (MDS) jsou sice volná místa, členové Hnutí samosprávné Moravy a Slezska (HSMS) se však k jejich obsazení vyjadřují velmi opatrně. Jiří Novotný z vedení MDS stále věří, že se volební spolupráci obou uskupení podaří dohodnout. HSMS si však klade podmínku, jejíž splnění by bylo v rozporu s usnesením nedávného sjezdu moravských demokratů. "Pokud bychom přistoupili na společnou kandidátku, pak by byla ryze koaliční, nebyla by to tedy kandidátka pouze MDS," uvedl šéf HSMS Pavel Hála. Na tento požadavek ale MDS podle Novotného nemůže přistoupit. Věří, že jejich kolegové nebudou na takové podobě kandidátky trvat. "Vždyť i v jiných volbách už zástupci HSMS kandidovali na listině MDS," podotkl Novotný. Jak nakonec jednání o případném společném postupu ve volbách do Evropského parlamentu dopadnou, mělo by být definitivně jasné do konce týdne. (čtk)

2004-03-17-18

Brno, Gorkého 12

Svaz Maďaru v Čexáx a na Moravě

Připomenoti véroči revoluce 15. března 1848

kulturni večír s oxotnávkó vin společnostě VIN-KO k.f.t.

2004-03-16-(14-17)

Brno, Štýřice, Vídeňská 78

Německy jazekovy a kulturni sdroženi/Deutsche Sprachkulturverein

setkáni

2004-03-15

Rovnosť

Předsedou Moravské demokratické strany je znovu Ivan Dřímal. Rozhodl o tom sjezd strany. Místopředsedy jsou Milan Trnka a Jiří Novotný.

Dřímal opět vede moravské demokraty

Brno/Pohořelice · Předsedou Moravské demokratické strany je znovu Ivan Dřímal. Rozhodl o tom víkendový sjezd strany v Pohořelicích.

Jeho účastníci zvolili i nové místopředsedy strany, Milana Trnku a Jiřího Novotného, naopak však nerozhodli o kandidátce pro červnové volby do Evropského parlamentu. Známé tak není ani jméno jejího lídra. "Stále pokračují jednání s dalšími subjekty, s nimiž bychom při sestavení kandidátky mohli spolupracovat," potvrdil Rovnosti Dřímal. Podle něj však musí nejdůležitější rozhodn

utí padnout pokud možno ještě tento týden. "Neúprosně nad námi visí termín, v němž je potřeba kandidátku zaregistrovat," poznamenal. Nejintenzivnější jednání o volební a povolební spolupráci védou moravští demokraté s Hnutím samosprávné Moravy a Slezska (HSMS), s nímž už v minulosti spolupracovali. Dřímal se domnívá, že mají šanci uspět, protože právě ve sjednocené Evropě se zvyšuje význam přirozených a historických regionů, jakým Morava je. Chtějí proto spolupracovat s podobnými subjekty, které se v Evropském parlamentu sdružují ve frakci Evropské svobodné aliance. Důrazně přitom odmítají spolupráci s nacionalistickými a extremistickými sdruženími.

(miš)

2004-03-13-09

Pohořelice, radnica

MoDS

sjezd

Předseda: Ivan Dřímal

1. místopředseda: Milan Trnka

2. místopřeseda: Jiří Novotný

dalšix 10 členu zemské rade

2004

B R U N T Á L S K Ý

M 0 R A V Á Č E K 1/2004

Vážené a milé Moravanky, přátelé Moraváci!

Jsou strany které by mohly mít sjezd ve výtahu, jak je jich málo a přece se o nich dost mluví. Je to sice v první řadě o penězích, to máte pravdu - jde ovšem také o to, jak která strana dokáže žít stranickým životem, informovat o dění ve straně i mimo ni. U malých stran nenatáčí ani televize, ba ani v místních novinách se nic nedočtete. Říká se tomu informační bariéra. A strany a hnutí které si vzpomenou na své příznivce akorát těsně před volbami a jinak činí dojem mrtvého brouka zpravidla velký úspěch u voličů nemá.

Stejné je to s informací členstva. Ztěží může někdo seznamovat lidi s politikou své strany když o jejím životě a problémech ví velmi málo. Někteří na to reagují apatií a nezájmem, někdo uteče za vidinou plnějšího koryta k jiné straně kde to víc sype - snad nemusíme jmenovat, stačí si přečíst kandidátní listiny z předminulých a minulých voleb a je hned jasné, jak jistí určití změnili svou barvu dresu. Je dobré si čas od času ujasnit některé věci.

Stejně tak je dobré mít jasno v tom, co chceme a kam jdeme. Čeho chceme dosáhnout a jak. Moravské demokratické straně neprospěje když ji bude tvořit jen pár více nebo méně přestárlých staromilců a ti se ještě budou mezi sebou dohadovat. Mladé lidi a tedy průbojnější, moderněji orientované nezískají řeči o tom, jak jedině my máme pravdu a my chceme samosprávnou Moravu a oni nám ji nechtějí dát... Musíme také vědět co si pod tou samosprávností a tedy i určitou samostatností představujeme. Jak se to projeví v životě lidí, v podnikání, rozvoji zanedbaných oblastí Moravy. V dnešním letáku se o tom také něco dovíte, stejně jako o mezinárodním postavení Moravy a Slezska. Říká vám něco hnutí Mladých Moravanů? Najdou se i další problémy a úvahy. O těch třeba zase příště.

Redakční rada

Kdo jsou Mladí Moravané?

I o nich informují Podlepotřebníky. Jde o sdružení mladých a vzdělaných lidí kteří se dokáží orientovat ve složitých mezinárodních podmínkách, jsou na to jazykově vybaveni. Na druhé straně mají své vlastní hlavy a někdy dost tvrdé - tím narážejí na určité autority i v MoDS. Vede to k diskusím a sporům. To se někdy jeví nežádoucí. Je ale přísloví o tom, že co se škádlivá, to se rádo mívá. Běda straně kde už nyní více názorů a nemají se o co dohadovat. Změna je život a trochu živosti by ani MoDS neuškodilo.

Projevy pragocentrismu a českého nacionalismu

O tomto problémy dost široce, argumentačně podloženě informuje Mgr.Jiří Novotný z Brna. (Neplést si ho s jiným Novotným). Pisatel ve svém článku ukazuje na to, že velká část vládnoucích vrstev v Praze bez ohledu na jejich příslušenství v různých politických stranách, rozhoduje o důležitých politických a. hospodářských otázkách ČR jen mezi sebou a ze svého hlediska. Důsledky tohoto vládnutí jsou nejhorší právě na Moravě. Jako příklad: automobilka. se staví v Kolíně, místě s nezaměstnaností kolem 5% a nestaví se třeba někde v okolí Brna. nebo Ostravy kde je nezaměstnaných nejméně jednou tolik!

S důvody? Prý je v okolí Kolína více volných pozemků a dostatek lidí s určitou kvalifikací v kovooborech. Pozemků a navíc méně úrodných než na "zlatém pruhu země České u Kolína" je v okolí třeba Brna habaděj a v samotné brněnské průmyslové aglomeraci je velký přebytek kovodělníků z rušených závodů jako je Zbrojovka, První brněnská či Zetor... Takže kde je asi pravda? Pražská košile je bližší než moravský kabát, neníliž pravda?

Vidíte - třeba to je argument do diskusí v předvolebním období. To je argument na který by lidé měli slyšet a chápat ho.

Mgr. Novotný pak na závěr uvádí, že by prospělo konečně už sjednocení všech promoravských aktivit a ne stálé brněnské rozmíšky kdo s kým kde bude a nebude mluvit nebo sedět. V neposlední řadě jde i o peníze na společné agitační projekty.

Ideální by byl nějaký časopis Moravanů.

Když už na televizi nebo deníky nemáme nárok, že?

Ze života MoDS

O vnitrostranickém životě, Diskusích a problémech seznamují nepravidelně vydávané informátory pojmenované dost výstižně PODLEPOTŘEBNÍK.

V č.3/2003 je obsáhlý článek pp.Žamberského z Třebíče a Kupky z Vyškova o státoprávním uspořádání České republiky. Jde o modernější pojetí nežli je to staromilské vracení se k zemskému uspořádání v původní podobě za l.republiky a těsně po válce. Stručně shrnuto: uspořádat republiku do velkých a životaschopných krajů a hranice krajů by měly respektovat historickou zemskou hranici Čechy-Morava. Když si přiznáme, že dosáhnout rozdělení republiky na země není v dohledné době reálné -- a naše snažení by mělo mít reálnou oporu a ne jen sny - pak stojí takové úvahy a konkrétní plány, jak o nich píší ti dva skutečně za úvahu.

Je asi třeba si už přiznat, že mladé lidi nám to ustrnulé staromilství nezíská. To není žádný ústupek, to je realita. Zvláště když se jeví, že nová reforma veřejné správy ČR je asi nezbytná -- to prosím .připouští i vláda. Současné a hodně "zmrsklé" uspořádání státu není po chuti ani orgánům sjednocované Evropy. má-li se ČR stát brzy řádným členem EU, nezbude vládním místům nic jiného než uspořádáni státu znovu změnit. Pravda, bude to stát asi 50 miliard které pochybí jinde, taková ale je už současná vládní politika.

A právě toto je jeden z argumentů které můžeme využívat v agitaci nebo docela obyčejném klábosení.. Penězům rozumí u nás každý - nebo si to myslí - na rozdíl od státoprávního uspořádání.

Dále se Podlepotřebník vrací k otázce moravské národnosti a poklesu těch, co se k ní přihlásili. Je snadné hledat vinu u těch druhých a nepovšimnout si, že i MoDS zareagovala pozdě, že pokud byly nějaké letáky tak dvakrát za moc nestály a ani ty se moc k lidem nedostaly. Stačí si projít výsledky ze sčítání a je to jasné - kde se agitovalo, tam byly také větší počty Moravanů. Že, našla se i místa kde to úplně -podcenili a nebo nepochopili, že jde o velmi důležitý ukazatel i s mezinárodním dosahem.

Vnitrostranický život MoDS

Moravskou demokratickou stranu čeká sjezd který se uskuteční v polovině března 2004. Pro tuto událost již byl zpracován (a k možným připomínkám předložen). Jednací řád VII.sjezd.u MoDS o 26. bodech. Pro příp. zájemce je k seznámení u p.Píška v Bruntále. Dále je již v předstihu připraven Volební řád VII.sjezdu MoDS. Z něho lze uvést, že se volí tajným hlasováním předseda, místopř. a členové zemské rady, kdežto další orgány veřejným hlasováním.

Navrhovat kandidáty do všech funkcí mohou jak jednotlivci tak zejména základní organizace MoDs nebo i oblastní střediska. Volby hlavních funkcionářů jsou dvoukolové . Když ani v druhém kole nezíská žádný z kandidátů víc jak 50% hlasů, musí se volby opakovat. Volí se zemská rada o 11 členech - též tajnou volbou.

Jako poslední se bude volit Revizní a rozhodčí komise MoDS.

S čím na sjezd?

I naše bruntálská organizace vystoupí na sjezdu se svým názorem. V úvahu padá nějak konečně uzavřít to nedůstojné strkání se s HSD-SMS* o spojení. nemá to už valný smysl, ztrácí se tím čas i peníze. Nakonec MoDS je daleko větší než HSMS, tu tvoří hrstka lidí z Brna a na ostatní Moravě se o nich neví. Dalším bude názor, že strana by měla věnovat pozornost i území mimo širší okolí Brna, nevyhýbat se otázkám podpory malého podnikání, problémům důchodců a co je velmi opomíjeno jsou problémy pohraničních obcí. Tady lidi pálí především otázky zaměstnanosti, dopravní obslužnosti, zavírání škol.

Těmto problémům by se měly věnovat programy MoDS jinak bude voličů dále ubývat. Dost důležitá je i otázka možných spojenců ze stran ekologických aktivit. Chybou je, že MoDS trochu podcenila podporu obcí při vzniku nových krajů - tedy těch obcí, které se svým zařazením do nových krajů nebyly spokojeny a žádaly změnu. Viz Rýmařovsko nebo M.Beroun a okolí. Taková chyba by se neměla opakovat.

Chystaná delegace na VII.sjezd MoDS je připravena přijmout i další náměty a nápady, záleží i na vás!

--S výsledky sjezdu budete opět seznámeni---

*správně HSMS, pozn. morava.nu

2004-03-13

Rovnosť

Delegáti MDS volí nové vedení

Jan Tomandl

Brno . Sedmý sjezd dnes čeká Moravskou demokratickou stranu. Asi 120 delegátů si zvolí kompletní nové vedení - předsedu, místopředsedy a zemskou radu. Post prvního muže strany zřejmě obhájí dlouholetý předseda Ivan Dřímal. "Zatím jsem jediným kandidátem a do této funkce již kandiduji naposledy" předesílá Dřímal. Na postech místopředsedů se však zaručeně objeví noví lidé. Strana totiž dosud takové funkce vůbec neměla.

Jednat se bude také o kandidátce moravských demokratů pro volby do Evropského parlamentu. Její podobu však Dřímal nechtěl před sjezdem rozebírat. Stále je prý totiž ve hře, že by se na ní objevili i zástupci dalších promoravských subjektů, například Hnutí samosprávné Moravy a Slezska, Moravského národního kongresu nebo Svazu Moravanů. "Museli by se ale ozvat bezprostředně po sjezdu," uvedl Dřímal s tím, že oslovení partneři na nabídky MDS prozatím nereagovali.

Moravisté chtějí na sjezdu probrat i plány pro podzimní krajské volby. I zde hledají partnery pro vytvoření společné kandidátky. V některých krajích budou spolupracovat například s Nestraníky pro Moravu, v Jihomoravském kraji je však vše zatím otevřené. Už ve čtvrtek MDS představila svého kandidáta pro senátní volby v obvodu číslo 55, který zahrnuje mimo jiné brněnskou Bystrc a část okresu Brno-venkov. Své štěstí tam v barvách moravských demokratů zkusí ekolog Vladimír Cimbalník.

MDS vznikla v roce 1997 spojením Moravské národní strany a Českomoravské unie středu. Na výraznější volební úspěch zatím stále čeká, V příštím období chce například iniciovat bližší spolupráci promoravských subjektů.

Ivan Dřímal, stávající předseda MDS. FOTO JAN TOMANDL

2004-03-11-19

Znojmo, Dum oměni, nám. T. G. Masaryka

Josef Černý

Neznámé moravskokrumlovské alxymista Johann Anton Kirchweger a jeho spis Aurea Catena Homeri

2004-03-11/12-16

Boskovice, Literárni čajovna Herrmanna Ungara

(Ne)pište do šupliko – 6. amatérsky literárni čteni

Petr Moučka

2004-03-11/12-18

Blansko, Hybešova 6, Ulita

Mgr. Eva Nečasová Horore v ledovéx pověstex Blanenska

2004-03-11-16-30

Brno, Zelné rynk

Muzejni a vlastivědná společnosť

Ondrej Šedo Germánsky kmeně na našem ózemi

2004-03-10

Brno, Starobrněnská 20

Řecká obec

dětské karneval ve zvířecix maskáx

2004-03-09-(14-16)

Brno, Štýřice, Vídeňská 78

Německy jazekovy a kulturni sdroženi/Deutsche Sprachkulturverein

zpiváni

2004-03-08-16-30

Brno, Zelné rynk 6

Moravskoslezská akademia pro vzdělání, vědo a oměni

sxúza

2004-03-08-16

Brno, Starobrněnská 15

KPZR

sxúza véboro

2004-03-08-17

Brno, Dominikánská 2, radnica Brno-střed, Společensky centrum

Petr Czajkowski Brno pozdně goticky

2004-03-05-17

Brno, Dominikánská 2, radnica MČ Brno-střed

Asociaca ruskéx spolku

oslava MDŽ

koncert, hre, sótěže, oxotnávke

2004-03-02-(14-17)

Brno, Štýřice, Vídeňská 78

Německy jazekovy a kulturni sdroženi/Deutsche Sprachkulturverein

setkáni

2004-03-01-18

Brno Bohonice, Dlóhá 3, radnica

Morava

ve spolopráci s VpNM

Gerta Mazalová Moravské národ v českym parlamentě

přednáška – beseda s bévaló poslankyňó

2004-02? 0304

Brno Řečkovice, zámek=radnica

VpNM

Moravšči Poláci/nebo Okrajinci/

2004-01?/02-09-17-30/03konec

Brno Řečkovice, zámek=radnica

VpNM

Jiří Adámek, Robert Keprt, Jiří Novotný, Milan Trnka Morava v Evropsky unii (v Evropskym společenstvi)

2004-02-27-15-15

Brno Dominikánská 2, radnica, Společensky centrum

Klub přátel znojemské rotunde

Dvořáková/Bohuslav Klíma Pokračováni arxeologickyho prúzkumo v oblasti Mikulčic/ Ing. Josef Klouda Hypoteticky rekonstrukce velkomoravskéx staveb

valná hromada

2004-02-26-19

Znojmo, Dum oměni, nám. T. G. Masaryka

Marta Dočkalová, Zdeněk Čižmář

Onikátni arxeologicky objeve v Hlobokéx Mašuvkáx a Mašovicáx

2004-02-24-18

Brno, Medlánke, Hudcova 7, Óřad městské části, přízemi, zasedačka

Moravské národni kongres, pobočka Brno - Medlánke

setkáni

2004-02-24-(14-16)

Brno, Štýřice, Vídeňská 78

Německy jazekovy a kulturni sdroženi/Deutsche Sprachkulturverein

zpiváni

2004-02-23-18

Brno Kohótke, Libušina třída 27 (konečná trolejbuso, objekt knihovne a posilovne, sál v 1. patře)

VpNM

Zuzana Antares Morava ve světě (ezoterickym)

přednáška – beseda

2004-02-23-16-30

Brno, Zelné rynk 6

Moravskoslezská akademia pro vzdělání, vědo a oměni

sxúza

2004-02-21-19-30

ČEXE Praha, Smíchov, Náměstí 14. října 16, Národní dům

Moravské ples

2004-02-19-19

Znojmo, Dum oměni, nám. T. G. Masaryka

Jiří Kovárnik

Letecká arxeologia na Moravě 1983-2003

2004-02-19-17

Brno, Líšeň, Kotlanova 7, Kulturni středisko

Moravské národni kongres, pobočka Brno - Líšeň

Zdeněk Malík Problematika ózemně správniho členěni ve Středni Evropě

přednáška

2004-02-17-18

Brno, Ódolni 39, Kancelář veřényho oxránca práv, zasedací místnosť

Moravská genealogická a heraldická společnost

Valná hromada MGHS

Doc.PhDr. Bohumír Smutný, MZA - Rod Podstatskéx - Thonsern a Litenčice

2004-02-17-(14-17)

Brno, Štýřice, Vídeňská 78

Německy jazekovy a kulturni sdroženi/Deutsche Sprachkulturverein

setkáni

2004-02-14

Brno, Zlín, Kralice na Hané

natáčeni

2004- 02-14-14

Brno Radnická 10, Křišťálové sál

Bulharsky kulturně osvětovy sdroženi

véročni členská sxúza

zpráva o činnosti za rok 2003, plán činnostě na rok 2004

2004-02-13-(14-17)

Brno, Štýřice, Vídeňská 78

Německy jazekovy a kulturni sdroženi/Deutsche Sprachkulturverein

setkáni

2004- 02-13-16

Brno Horova 30, hotel Kozák

Obec Slovákov

II. slovenské ples v Brně

300 Kč

2004-02-05-19

Znojmo, Dum oměni, nám. T. G. Masaryka

Jiří Kacetl

Stavebně-historické vévoj hrado Cornštejna nad Dyjó

2004-02-10 -

2004-02-12

Šlapanice Vzdělávaci středisko

Spisovnosť a nespisovnosť – zdroje, proměne a perspektive/3

konferenca

2004-02-10 -

2004-02-12

Šlapanice Vzdělávaci středisko

Spisovnosť a nespisovnosť – zdroje, proměne a perspektive/2

konferenca

…

14.00-15.30 h

Libuše Čižmářová Perspektive vévoja nářeči v jihozápadomoravskym regiono

…

2004-02-10-(14-16)

Brno, Štýřice, Vídeňská 78

Německy jazekovy a kulturni sdroženi/Deutsche Sprachkulturverein

zpiváni

2004-02-10

Šlapanice Vzdělávaci středisko

Spisovnosť a nespisovnosť – zdroje, proměne a perspektive/1

konferenca

…

16.00-17.30 h

Stanislava Kloferová Morfologicky moravizme v Českym jazekovym atlaso

…

Martina Ireinová Běžně mlovené jazek Jindřixova Hradca (porovnáni se situacó v někeréx dalšix městex a se stavem v Českym jazekovym atlaso)

Petr Vybíral (Nejen) obecny česky téma na Moravě

…

2004-02-10-17

Brno, Starobrněnská 15

MDS

sxúza MO Brno

2004-02-09-17

Brno, Dominikánská 2, radnica Brno-střed, Společensy centrum

Petr Czajkowski Středověky Brna

2004-02-09-16-30

Brno, Zelné rynk 6

Moravskoslezská akademia pro vzděláni, vědo a oměni

sxúza

2004-02-09-16

Brno, Starobrněnská 15

KPZR

sxúza véboro

2004-02-07

Brno, Štefánikova 24, Fléda

Darkside of Moravia

V. festival gotické mozeke

2004-02-07-10

Brno, Dominikánská 2, radnica, Společensky centrum

Řecká obec Brno

Véročni shromážděni

volbe, zpráve o činnosti ŘO, tanečniho sóboro Prometheus a véoce řeckyho jazeka, plán činnostě …

2004-02-07-20

Brno, náměsti Svobode 17, Dům pánu z Lipé, 5. patro, bar Vehlídka

III. řecké večír

2004-02-05-19

Znojmo, Dum oměni, nám. T. G. Masaryka

Ivana Hubáčková

O bernictvi města Znojma ve vrxolnym středověko na základě městskéx knih ze 14. a 15. stoleti

2004-02-05-13

Pracovni skopina pro názvoslovi města Brna

jednáni

2004-02-03-(14-17)

Brno, Štýřice, Vídeňská 78

Německy jazekovy a kulturni sdroženi/Deutsche Sprachkulturverein

setkáni

2004-02-0308-18

2004-01

Brno, Kameníčkova 2, Altego

Robert Nový Tajemstvi zmizelé Atlantide (přednáška)

2004-02-03-17

Brno, Zelné rynk 8

Moravsky zemsky muzeum

Josef Kandert Oměni křesťanské Etiopie

2004-02-02-18

Brno Bohonice, Dlóhá 3, radnica

Morava

ve spolopráci s VpNM

Muneeb Alrawi Jalal Atassi Islám na Moravě

přednáška – beseda s muslimem syrskyho púvodo z brněnské mešite

2004-04-15

/-01?/02-09-17-30/03konec

Brno Řečkovice, zámek=radnica

VpNM

Jiří Adámek, Robert Keprt, Jiří Novotný, Milan Trnka Morava v Evropsky unii (v Evropskym společenstvi)

2004-01-3117-14/15

Brno, Dominikánská 2, Óřad městské části

Asociaca ruskéx spolku v ČR

setkáni

2004-01-28-18

Brno, Starobrněnská 15

Klub esperantistu

Zdeněk Hršel Evropsky menšine

2004-01-27-18

Brno, Medlánke, Hudcova 7, Óřad městské části, přízemi, zasedačka

Moravské národni kongres, pobočka Brno - Medlánke

setkáni

2004-01-27-(14-16)

Brno, Štýřice, Vídeňská 78

Německy jazekovy a kulturni sdroženi/Deutsche Sprachkulturverein

zpiváni

2004-01-26-17

Brno, Dominikánská 2, radnica Brno-střed, Společensy centrum

Petr Czajkowski Počátke města Brna

2004-01-26-16-30

Brno, Zelné rynk 6

Moravskoslezská akademia pro vzdělání, vědo a oměni

sxúza

2004-01-26-18

Brno Kohótke, Libušina třída 27 (konečná trolejbuso, objekt knihovne a posilovne, sál v 1. patře)

VpNM

Roman Baron Vladislav Knoll Kašubi a Moravani jejix vztahe k Moravě

přednáška – beseda

2004-01-24

Jindřixuv Hradec

Společnosť přátel Podkarpatské Rusi

valná hromada pobočke

2004-01-24-09

Brno, Solnični 5, HSMS

Moravské národni kongres

zasedáni vékonnyho véboro

Program:

1. Zpráva prezidenta MNK

- odesláni petice „Za oznáni moravské národnostě a za obnovo ózemni identiite Morave“

- vésledek žádostě o grant o Nadace Open Society Fund – program Ledsky práva

- prohlášeni MNK k 55. véroči zrošeni Moravskoslezské země

- jednáni se zástopcama Slezanu na konferenci o identitě nestátnix národu v Katovicáx

2. Kontrola plněni rozpracovanéx ókolu a probíhajícix aktivit ostanovenéx sekci
3. Informace o stavo praci na novym Moravskym historickym sborniko – Ročence MNK
4. Programn OMV (kodeks člena MNK, databáze knih o Moravě a Moravanex)
5. Moravská symbolika
6. Plán činnostě MNK na rok 2004
7. Příprava jarniho zasedáni MNK
8. Rúzny
9. Diskusa

10. Osneseni, závěr

2004-01-21-18

Brno Kohótke, Libušina třída 27 (konečná trolejbuso, objekt knihovne a posilovne, sál v 1. patře)

Sdroženi pro mezenárodni jazek esperanto v Brně

Zdeněk Hršel O projektex mezeslovanskyho jazeka

2004-01-21-18-30

Blansko, Katolické dum, přísáli

Eva Nečasová Zvone v Blansko a okoli

přednáška s besedó

2004-01-21

Rovnosť

Jsou Moravané jiní?

postřehy a názory

Loni mne ČT ohromila zprávou, že slovenští řidiči jezdí nakupovat levnější benzin do Čech. Musejí být padlí na hlavu, proč netankují v Hodoníně, napadlo mne. Chyba ovšem nebyla v hlavách slovenských řidičů. Šlo o jeden z mnoha příkladů, kdy je Morava označována jako Čechy. Jednou z příčin této jazykové anexe je absence jednoslovného názvu státu. Pokud poctivě posoudíme vývoj a směřován evropských regionů, geografické podmínky a historické a kulturní souvislosti, pak musíme bez údivu přijmout skutečnost, že Morava, stejně jako Čechy, je přirozeným evropským regionem. Takto je svými obyvateli vnímána a jejich cítění není v rozporu s cítěním národním. U Čechů z Čech splývá regionální identita s identitou národní, zatímco u Čechů z Moravy stojí obojí cítění pěkně vedle sebe, aniž by si vzájemně škodila. Neschopnost tyto věci rozlišit je tedy jedním z důvodů, proč mnozí lidé s takovou lehkostí vztahují označení Čechy i na Moravu. Nedávný průzkum prokázal, že Moravané mají ke svému regionu silnější vztah než obyvatelé Čech. Jsou prý jiní. Stejně jiní jako my jsou ovšem i Toskánci, Bretonci, Provensálci, Katalánci, Baskové, Bavoři a další desítky milionů Evropanů.

Ilja Kašík, Brno

2004-01-21

Rovnosť

Dřímal se brání nařčení z xenofobie

Jan Tomandl

Brno · Nepřímé nařčení z xenofobie a předsudků popudilo představitele Moravské demokratické strany (MDS). Minulý týden totiž lídr Strany zelených pro evropské volby Jakub Patočka v rozhovoru pro Rovnost uvedl, že MDS je pro zelené zcela nepřijatelný partner. "Mohu jednat i s lidmi, kteří pokládají ideu samosprávné Moravy za dobrou. Jiná věc je, pokud to spojují s předsudky a xenofobií," uvedl Patočka a dodal, že konkrétně si nedokáže představit spolupráci se "skupinou kolem pana Dřímala". Celá věc je o to pikantnější, že evropští partneři MDS a zelených vytvářejí v Bruselu společnou parlamentní frakci a dalo by se očekávat, že si zelení i moravští demokraté budou před volbami vycházet vstříc.

"Velmi se nás to dotklo. Můžeme to panu Patočkovi odpustit snad jen proto, že z něj mluví hluboká neznalost politické mapy Moravy a zaměření naší strany," uvedl včera předseda Moravské demokratické strany Ivan Dřímal. "O nějaké xenofobii u nás nemůže být řeč. Vždyť spolupracujeme s Evropskou svobodnou aliancí, v níž je zastoupena řada národů. A tam se žádné projevy šovinismu netrpí," podotkl Dřímal. "Rád bych věřil, že tyto své vlastní předsudky pochytil v Praze, vzkázal Patočkovi zase Jiří Novotný, který bude jedním z kandidátů Moravské demokratické strany do Evropského parlamentu.

Evropská svobodná aliance (EFA) sdružuje nestátní národy Evropské unie. Své zastoupení tam mají například Skoti, Katalánci či Vlámové. O plnohodnotné členství v ní už dlouho usilují i moravští demokraté a zdá se, že jsou na nejlepší cestě. A právě EFA v Evropském parlamentu vytváří společnou frakci se zelenými ze všech evropských zemí.

Patočka se v rozhovoru také přiznal k tomu, že mu východiska promoravských stran vůbec nejsou cizí. "Neshledávám nic špatného na tom, když se někdo demokratickými prostředky pokouší dosáhnout změny územněsprávních celků. I zelení považují současné krajské uspořádání za nešťastné," uvedl lídr zelených. Ani toto tvrzení se však Dřímalovi nelíbí. "Nezaznamenali jsme od něj jedinou iniciativu," tvrdí. "Skutek utek," dodává Novotný.

Jakub Patočka

Ivan Dřímal

2004-01-20-18

Brno, Ódolni 39, Kancelář veřényho oxránca práv, zasedací místnosť

Moravská genealogická a heraldická společnost

Ing. Karel Dvořák Potomci krála Jiřího z Kunštáto a Poděbrad

2004-01-20-17(16-30)

Brno, Starobrněnská 6

MoDS

setkání MO

2004-01-20-(14-17)

Brno, Štýřice, Vídeňská 78

Německy jazekovy a kulturni sdroženi/Deutsche Sprachkulturverein

setkáni

2004-01-19-16

Brno, Starobrněnská 15

KPZR

sxúza véboro

2004-01-16

Slovácky novine

Vladimír Salčák Moravané jsou podle průzkumu největší patrioti ve státě

„Územněsprávní uspořádání nerespektuje identitu Moravy, nebyl obnoven moravský zákonodárný parlament. Přesto moravský patriotismus vítězí. V tom vidím naděj na lepší život na Moravě.“ Pavel Dohnal, předseda Moravského národního kongresu

Uherskohradišťsko·Moravský patriotismus zvítězil. Alespoň podle průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), podle kterého jsou Moravané více hrdí na místo, kde žijí a odkud pocházejí. Nejvíce pyšní na svůj region jsou lidé z Jihomoravského, Olomouckého a Zlínského kraje. Analytici tvrdí, že je to proto, že je tu živé náboženství a udržují se zde více než kde jinde tradice.

Předseda Moravského národního kongresu Pavel Dohnal z Hluku je však spíše přesvědčen, že větší patriotismus Moravanů k Moravě než Čechů k Čechám je dán především geneticky. „Tato zkušenost je známá i u všech evropských nestátních národů ve vztahu k jejich zemím, například Skotů ke Skotsku ve Velké Británii, Savojanů k Savojsku ve Francii a třeba Katalánců ke Katalánsku ve Španělsku. U všech národů je tato skutečnost předurčena staletým úsilím k zachování vlastní identity. Právě takové vědomé i podvědomé vnímání okolního dění se i u mnohých generací Moravanů projevovalo nejen bližším vztahem k Moravě, ale i k ostatním Moravanům,“ tvrdí Dohnal.

To ve svém rozboru potvrzuje i analytik Pavel Kunštát: „Morava se vyvíjela svébytně a zcela nezávisle na Čechách,“ vysvětluje.

Podle mnohých lidí, kteří uspěli v cizině, je hrdost na rodný kraj velmi důležitá. Dává člověku pocit zázemí. Kdo jej nemá, nemůže se úspěšným nikdy stát. Obyvatelé československého státu měli pro svou hrdost dříve oporu i v legislativě. „Už jenom ti nejstarší z nás s narodili v Moravskoslezské zemi, která byla před padesáti lety v rámci komunistických centralizačních snah zrušena. Tento stav trvá dodnes. Územněsprávní uspořádání nerespektuje identitu Moravy, nebyl obnoven moravský zákonodárný parlament. Přesto moravský patriotismus vítězí. V tom vidím naděj na lepší život na Moravě,“ dodává Dohnal.

2004-01-16

Rovnosť

Jan Tomandl

Jakub Patočka: Našimi soupeři jsou hlavně komunisté a ODS

rozhovor

Brno·Do čela kandidátky pro volby do Evropského parlamentu (EP) postavila Strana zelených Brňana Jakuba Patočku. Je zakladatelem Hnutí Duha a současným šéfem Literárních novin. Zeptali jsme se jej na důvody kandidatury i politické postoje.

(Jakub Patočka) … všem mým konkurentům … chybí politická zkušenost z občanských iniciativ …

(Jakub Patočka) … spousta lidí má o mně zkreslenou představu, protože se se mnou nikdy nesetkala …

· Strana zelených tvoří v EP jednu frakci s Evropskou svobodnou aliancí, která hájí práva nestátních národů. Své partnery má i na Moravě. Jak se díváte na jejich politiku? Pokud byste uspěli vy i oni, museli byste v Evropě spolupracovat.

(Jakub Patočka) Není to tak, že bychom spolupracovat museli. Mají společný klub z organizačních důvodů. Náš program se tím neocitá v žádném závazku k nějakým moravským uskupením. Na druhé straně já neshledávám nic špatného na tom, když se někdo demokratickými prostředky pokouší dosáhnout změny územněsprávních celků. I zelení považují současné krajské uspořádání za nešťastné. Na programovém základě mohu jednat i s lidmi, kteří pokládají ideu samosprávné Moravy za dobrou. Jiná věc je, pokud to spojují s předsudky a xenofobií. Konkrétně je pro nás nepřijatelným partnerem skupina kolem pana Dřímala. To je tuším Moravská národní strana.

· Moravská demokratická strana. Právě tato strana blízce spolupracuje s Evropskou svobodnou aliancí a spoléhá na její podporu...

(Jakub Patočka ) Ano, a je to pro nás opravdu nepřijatelny partner.

· Oni to vidí jinak. Před časem jsem získal dojem, že by se nějaké formě spolupráce nebránili...

(Jakub Patočka) Tímhle se aspoň tomuto doufání zavčas učinila přítrž. Navíc se myslím nemusíme bát, že by se tato strana mohla v Evropském parlamentu ocitnout. Avšak opakuji, že toto stanovisko neplatí pro všechny politiky, kteří usilují o důstojnější postavení Moravy.

(Jakub Patočka) … už čtyři a půl roku v Praze pracuji …

2004-01-16

Zlínsky novine

(Vs)* Moravané jsou podle průzkumu největší patrioti ve státě

Moravský patriotismus zvítězil. Alespoň podle průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), podle kterého jsou Moravané více hrdí na místo, kde žijí a odkud pocházejí. Nejvíce pyšní na svůj region jsou lidé z Jihomoravského, Olomouckého a Zlínského kraje. Analytici tvrdí, že je to proto, že je tu živé náboženství a udržují se zde více než kde jinde tradice.

Předseda Moravského národního kongresu Pavel Dohnal z Hluku je však spíše přesvědčen, že větší patriotismus Moravanů k Moravě než Čechů k Čechám je dán především geneticky. „Tato zkušenost je známá i u všech evropských nestátních národů ve vztahu k jejich zemím, například Skotů ke Skotsku ve Velké Británii, Savojanů k Savojsku ve Francii a třeba Katalánců ke Katalánsku ve Španělsku. U všech národů je tato skutečnost předurčena staletým úsilím k zachování vlastní identity. Právě takové vědomé i podvědomé vnímání okolního dění se i u mnohých generací Moravanů projevovalo nejen bližším vztahem k Moravě, ale i k ostatním Moravanům,“ tvrdí Dohnal.

To ve svém rozboru potvrzuje i analytik Pavel Kunštát: „Morava se vyvíjela svébytně a úplně** nezávisle na Čechách,“ vysvětluje.

Podle mnohých lidí, kteří uspěli v cizině, je hrdost na rodný kraj velmi důležitá. Dává člověku pocit zázemí. Kdo jej nemá, nemůže se úspěšným nikdy stát. Obyvatelé československého státu měli pro svou hrdost dříve oporu i v legislativě. „Už jenom ti nejstarší z nás s narodili v Moravskoslezské zemi, která byla před padesáti lety v rámci komunistických centralizačních snah zrušena. Tento stav trvá dodnes. Územněsprávní uspořádání nerespektuje identitu Moravy, nebyl obnoven moravský zákonodárný parlament. Přesto moravský patriotismus vítězí. V tom vidím naděj na lepší život na Moravě,“ dodává Dohnal.

Vladimír Salčák **zcela

2004-01-15-19

Brno Líšeň, Kotlanova 7, Kulturni středisko

Moravské národni kongres, pobočka Brno - Líšeň

Josef Pecl Poznámke k ekonomickymo postaveni Moravanu a Morave v sóčasnym státě

2004-01-15-17

Rovnosť

stručně

Jsme občané nebo obyvatelé kolonie?

Brno Přednášku na téma ekonomického postavení Moravanů a Moravy připravila na dnešní podvečer líšeňská organizace Moravského národního kongresu. Podtitulem programu Josefa Pecla je otázka Jsme občané, či obyvatelé kolonie? Akce začíná dnes v 17.00 v Kulturním centru Líšeň v Kotlanově ulici. (jt)

2004-01-14-19

Brno, Bystrc, restauraca Vězda

bulharské kulturni večír: vestópeni bulharské skopine Anteya a sóboro Ketka/Kitka

2004-01-14-17

Brno, Zelné rynk 8

Moravsky zemsky muzeum

Luděk Galuška Počátke křesťanstvi na Moravě

Podle přednášejíciho: Straxotín: křesťanské (?) krxov z konca 5. stoleti

Nitra: ani jeden kostel néni prokazatelně z 9. stoleti

2004-01-13-(14-16)

Brno, Štýřice, Vídeňská 78

Německy jazekovy a kulturni sdroženi/Deutsche Sprachkulturverein

zpiváni

2004-01-12-16-30

Brno, Zelné rynk 6

Moravskoslezská akademia pro vzdělání, vědo a oměni

sxúza

2004-01-06-(14-17)

Brno, Štýřice, Vídeňská 78

Německy jazekovy a kulturni sdroženi/Deutsche Sprachkulturverein

setkáni

2004-09-14

Rovnosť

Kalendář 2004

28. 12.

V Brně-Medlánkách setkání občanů moravské národnosti a jejich přátel www.morava.nu

2004-01-10

(Rovnosť)

Néstarši Moravačka má 107 let

Marie Posádová-Beránková *1896-01-09 Budkov

2004-01-09-17

Brno, Heršpice, Óstředni krxov, krematorium

Rozlóčeni s Alešem Kladivem

Prosté obřad, v projevo nic o zemřelym, básnička Vítězslava Nezvala o Moravě. Óčasť 73 ledi (Jiří Bílý, Ivan Dřímal, Gerta Mazalová, Zdeněk Tichý ai.).

2004-01-09-14-30

Brno, Gorkého 7, klub Krmítko Štefánikova, restauraca Aura

Morava

Josef Nejdl Xodsko

2004-01-22?08-18

Brno, Kameníčkova 2

Robert Nový Tajemstvi zmizely Atlantide

2004-01-08

Rovnosť

Zemřel Aleš Kladivo

Brno Aleš Kladivo, jeden z významných představitelů promoravského hnutí po listopadové revoluci, 5* ledna zemřel. Kladivo od roku 1989 spolupracoval s politickými stranami bojujícími za obnovu samosprávnosti Moravy. Smuteční obřad se koná v pátek 9. ledna 2004 na brněnském Ústředním hřbitově.

(red)

*správně 3. ledna (poznámka morava.nu)

2004-01-07

Rovnosť

Miloš Šenkýř

Moravané: největší patrioti v republice

2004-01-07

Rovnosť

zamyšlení

Jan.Tomandl

Nejsem v tom sám

Moravané jsou hrdí na svůj původ a přikládají velký význam historickým a národopisným regionům. Nepřímo to vyplývá z rozsáhlého sociologického průzkumu provedeného na území celé republiky. Údaje z Moravy jsou pozoruhodné zvláště v kontrastu s výsledky z Čech.

Průzkum mě potěšil. Cítím se být Moravanem a jsem rád, že jsem v tom nezůstal sám. Myslím, že je dobré, když si lidé uvědomují své kořeny, když vědí, že jsou "odněkud": Špetka zdravého patriotismu je důležitá zejména v tak překotné a zmatečné době, jako je naše současnost. Tradiční vazby a zvyklosti jsou pod každodenní palbou důsledků globalizace, ke které se brzy připojí i zatím těžko předvídatelné dopady evropské integrace. A jen blázen by mohl tvrdit, že budoucnost Evropy či lidstva je v unifikované celosvětové mase lidí se stejnými myšlenkami, názory a zájmy.

Výsledky průzkumu by si měli podrobně nastudovat také "moudří" mužové, kteří často tvrdí, že mezi Čechami a Moravou v podstatě neexistuje žádný rozdíl a že vlastně žádná Morava jako svébytný a jasně vymezený celek ani neexistuje. To, že tím popírají takřka tisíciletou tradici jedné z nejstarších historických zemi střední Evropy, bylo zřejmé už dříve. Teď si můžeme být jistí i tím, že ono věčné úřednické a politické bagatelizování Moravy je také v rozporu s míněním většiny jejích obyvatel

j.tomandl@rovnost.cz

2004-01-05-16-30

Brno Žabovřeske, Makovskyho náměsti 3, kulturni dům Rubín

Vlastivědné klub Petra Bezruča

Arnošt Mader Tólke Moravó

přednáška s okázkama na diácix

2004-01-05-18

Brno Bohonice, Dlóhá 3, radnica

Morava

ve spolopráci s VpNM

Žedovstvi v moderni době

přednáška - beseda s novym brněnskym rabínem, tč. jedinym na Moravě

2004-01-05

Rovnosť

výročí

Před 55 lety skončila samospráva Moravy

Jan Tomandl

Brno · Padesáté páté výročí zrušení Moravskoslezské země připomínají na začátku letošního roku zastánci samosprávnosti Moravy. K 1. lednu 1949 totiž tehdejší Národní shromáždění Československé republiky pod diktátem KSČ odsouhlasilo zrušení členění státu na země. Podle většiny historiků bylo toto rozhodnutí motivováno snahou centralizovat rodící se totalitní stát.

Před tímto rozhodnutím byla samosprávná Moravskoslezská země od vzniku Československa nástupkyní staletí trvajícího Markrabství moravského. V čele země stál zemský prezident, který byl předsedou voleného šedesátičlenného parlamentu. Moravskoslezská země měla svůj majetek, úřady, instituce i rozpočet. Ten byl například v roce 1937 tvořen ze 34,5 % z vlastních příjmů. "Financování současných krajů je přitom z více než 95 % zajišťováno z pražského centra," říká v prohlášení k tomuto výročí prezident Moravského národního kongresu Pavel Dohnal.

Ještě Federální shromáždění ČSFR přijalo v květnu 1990 usnesení, ve kterém "považuje zrušení Moravskoslezské země (...) za akt nespravedlivý a poplatný totalitní byrokraticko-centralistické praxi a za krok, který byl v rozporu s principy demokracie, samosprávy a který tak podstatně přispěl k deformovanému vývoji československé společnosti." V devadesátých letech však k obnovení zemského uspořádání nedošlo a současné hranice krajů často ani nerespektují historické hranice Moravy.

Moravský národní kongres u příležitosti výročí a v souvislosti se vstupem do EU žádá poslance a senátory o přehodnocení současného krajského uspořádání. Podle kongresu je finančně nákladné a uměle vytvořené. "Zemské zřízení se v dlouholetém procesu osvědčilo při vyváženém rozvoji jednotlivých územních oblastí u našich nejbližších sousedů v Evropské unii, v Rakousku a v Německu," tvrdí Moravský národní kongres.

Obnovení samosprávnosti a celistvosti Moravy je hlavním cílem řady politických stran a jiných organizací, například Svazu Moravanů, Moravské demokratické strany nebo Hnutí samosprávné Moravy a Slezska.

2004-01-01

Moravské národni kongres

Prohlášení Moravského národního kongresu

k 55.výročí zrušení Moravskoslezské země

Dne 1.1.1949 Národní shromáždění Československé republiky podle rozhodnutí Komunistické strany Československa, která začala centralizovat svoji totalitní moc, odsouhlasilo zrušení členění státu na země a tím i zrušení Moravskoslezské země.

Před tímto bezprecedentním rozhodnutím byla samosprávná Moravskoslezská země po vzniku Československé republiky nástupkyní více jak 735 let trvajícího Markrabství moravského, jehož území, spolu s územím Českého království a částí Slezského vévodství tvoří současné území České republiky. V čele Moravskoslezské země stál zemský prezident, který byl předsedou voleného 60-ti členného zemského parlamentu. Moravskoslezská země měla svůj zemský majetek, zemské úřady a instituce, měla svůj zemský rozpočet, který byl například v roce 1937 tvořen z 34,5 % vlastními příjmy

(financování současných krajů je z více než 95 % zajišťováno z pražského centra).

Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky přijalo dne 9. května 1990 usnesení ve kterém „ … považuje zrušení Moravskoslezské země od 1. ledna 1949 v rámci nového územně správního uspořádání za akt nespravedlivý a poplatný totalitní byrokratickocentralistické praxi, za krok, který byl v rozporu s principy demokracie a samosprávy a který tak podstatně přispěl k deformovanému vývoji československé společnosti. “

Při příležitosti 55. výročí zrušení Moravskoslezské země a v souvislosti s letošním vstupem České republiky do Evropské unie vyzíváme poslance Parlamentu České republiky o přehodnocení současného, finančně nákladného, uměle vytvořeného krajského územněsprávního uspořádání a o obnovení zemského zřízení, tedy takového zřízení, které se v dlouholetém procesu osvědčilo při vyváženém rozvoji jednotlivých územních oblastí u našich nejbližších sousedů v Evropské unii, v Rakousku a v Německu. Obnovení zemského zřízení, které bude respektovat zemské hranice Čech, Moravy a zčásti Slezska, nejenže naplní slova preambule Ústavy České republiky, která začíná slovy: „My občané České republiky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku … , ale obnoví i identitu země, opěvované ve státní hymně České republiky, vždyť před 55. lety byla kromě Moravskoslezské země zrušena i Česká země.

Na Moravě, 1.1. 2004 Moravský národní kongres

Kontakt: Ing .Pavel Dohnal

prezident Moravského národního kongresu

tel.: 603 297 796, fax: 572 591 186, email: p.dohnal@email.cz

2004-01-03-23.

Aleš Kladivo omřel

2004-01-01-14

Brno, Dominikánsky náměsti, kostel sv. Mixala

Svíčke pro Moravo

tixy octěni 55. véroči zrošeni země Moravskoslezské zapálenim sviček

Dějine:

2003-12-30-18

Brno, Medlánke, Hudcova 7, Óřad městské části, přízemi, zasedačka

Moravské národni kongres, pobočka Brno - Medlánke

setkáni

2003-12-27-20

Brno, Horova 30, hotel Kozák

Řecká obec Brno

Řecká vánočni zábava

2003-12-24

ČEXE Litoměřice

biskop Koukl rezignoval, novym biskopem Pavel Posád

2003-12-18-19

Olomóc, Lafayettova 9, galeria O Mloka

Irena Šindlářová Tajemny místa Morave

2003-12-15-18

Brno Kohótke Libušina třída 27 (konečná trolejbuso, objekt knihovne a posilovne, sál v 1. patře)

VpNM

Stanislav Tetur Evropská unia – jaká bela, jaká je a jaká snáď bode

2003-12-11-17

Olomóc, náměsti Republike 5, Vlastivědny muzeum, Václavkuv sál

Vlastivědná společnost muzejni, Historická sekca

Rudolf Chadraba Dějine olomóckyho dómo za renesance

2003-12-09-16

Brno Líšeň, Jírova 2, radnica

Moravské národni kongres, pobočka Brno - Líšeň

Josef Pecl, Luboš Vítek Ózemni vymezeni Morave

přednáška

2003-12-0912-17

Brno Bohonice, Dlóhá 3, radnica

VpNM

Olympijsky hre v Řecku 2004

s oxotnávkó řeckéx jidel

2003-12-09-17

Olomóc, Oniverzitni 7, galeria Primavesi

Tomáš Černoušek a jeho přáteli

2003-11

RAKÓSKO Vídeň/Wien

Jan/Johann Řehoř/Gregor Mendel

véstava

2003-(11-12)

EVANČICE

Památnik Alfonsa Muche: Me Markomani… - vétvarné projekt skopine Stir up a hostu

2003-12-06

Brno Rovnost

Rovnost se ptá s vámi

Kleis: Veřejnoprávní je to, co diváci chtějí

… obdivuji českou společnost …

Líbí se Vám podíl informací z Moravy, které se objevují v celostátním vysílání? Radka Rudolfová, Znojmo

Mělo by jich být víc, bylo by o čem.

Proč vystupují v brněnských pořadech umělci z Prahy, například Halina Pawlowská, když má Morava dostatečnáý počet vlastních osobností? Hana Staňková, Brno

Nevidím v tom problém. Nestavěl bych čínskou zeď, v Praze účinkují brněnští a jiní umělci – a v Brně třeba Pražáci. Na trvalém bydlišti nezáleží. Hlavně když se to lidem líbí. Kultura a média jsou nadnárodní.

Líbí se vám označení Česká televize Brno, i když nepůsobí v Čechách, ale na Moravě? Není to jako označovat košickou televizi Uherská televize? Kamil Boháč, Brno

Česká republika má Českou televizi, asi kdyby byla Moravská republika, měla by Moravskou televizi. Jsme Televizní studio Brno a vyrábíme pořady pro vysílatele ze zákona, který se jmenuje Česká televize. Košické studio vyrábí pořady pro Slovenskou televizi. Uherská je jenom rapsodie a saláma.

2003-12-05

Andrzej Chyliński Polska traci Śląsk, Kulisy nr 28/2003; http://kiosk.onet.pl/1126166,1,3,239,druk.html

…

Ślązacy w Czechach

Po raz pierwszy można było podać narodowość śląską podczas spisu przed 12 laty, jeszcze w Czechosłowacji. Wielu tamtejszych publicystów uważa, że władze chciały wówczas podzielić Polaków.

Podczas kolejnego spisu, w 2001 roku, już w Czechach, za Ślązaków uznało się 10 909 osób. Dla porównania - Romów było 11 800, a 380 tysięcy podało narodowość morawską. Doktor Milan Pospiszyl (Pospíšil, pozn. morava.nu), członek Rządowej Rady ds. Mniejszości Narodowych, uważa, że można uznać ich odrębność, ale tylko zgodnie ze standardami europejskimi. A więc muszą mieć wspólny język, terytorium, historię oraz tradycję. I Morawiacy zostali uznani tylko za kulturę regionalną, gdyż mówią po czesku. To samo tyczy Ślązaków, nie mających odrębnego języka.

…

2003-12-02-17

Brno Zelné rynk 8, Moravsky zemsky muzeum, Dietrichsteinské palác, 1. patro

Bohuslav Klíma Velkomoravsky výšinny hradisko sv. Hypolita ve Znojmě – vésledke poslednix arxeologickéx vézkomu

2003-12

Brno Kam

PTALI JSME SE Jana Trefulky

ŠANCE PRO MORAVU

Jan Trefulka (1929) patří ke skupině významných literárních osobností šedesátých let, soustředěných kolem časopisu Host do domu. Ohlas kritiky i čtenářů vzbudily hned jeho první prózy Pršelo jim štésti (1962): V nadějném Pražském jaru roku šedesátého osmého byl z těch, kteří usilovali dát socialismu lidskou tvář. Ve stínu sovětských tanků se účastnil utajovaného, zakrátko normalizací anulovaného Vysočanského sjezdu, kam nakonec šťastně a včas dorazil s brněnským politikem Jaroslavem Šabatou. Veřejnou sebekritiku potom odmítl a jeho knihy byly vyřazeny z knihoven. V roce 1990 tak širší domácí čtenářská obec znovu objevuje Trefulku v jeho románu O bláznech jen dobré. "Tady mě už nikdo neznal," říká. "Vydávali mé venku, v Kanadě, ve Francii, v Německu. - Dodnes tam mám čtenáře. Snad víc než doma, ta přetržka byla dlouhá,' konstatuje s téměř neznatelným povzdechem. V Brně a na Moravě však znají Trefulkovo jméno i ti, kteří knížky nečtou. Z významných osobností města i regionu je snad jediný, kdo se jednoznačně hlásí ke svému místu a původu a dokázal mnohokrát bez kliček a mlžení vyjádřit svůj názor a cítění k postavení Moravy.

Jádro věci není a nikdy nebylo v úsilí o nějaký moravský národ, separaci, z maličkého státečku dělat ještě menši. Jde o respekt k tradicím, který se rychle vytrácí. Za komunistů nastoupil centralismus velice tvrdě, nadělaly se malé kraje, pak trochu větší, smysl ale byl v tom, aby jakékoli jiné centrum ať už politické nebo kulturní vlastně neexistovalo. To byla veliká rána. No a po krátké epizodě přišla další etapa potlačování. Dnes to vyvrcholilo tím, že je Morava jako historický celek zrušená. V původní koncepci se kraje dokonce měly jmenovat podle měst. Neříkám, že jde o nějaký plán či protimoravské spiknutí, to by bylo paranoidní, ale vymazání Moravy prostě existuje. Lidé, kterým centralismus přináší výhody, jdou stále za svým cílem.

Morava tedy jako by neexistovala. Jak se díváte na postavení Brna?

Brno ztratilo tím, že přestalo být zemským hlavním městem. Brno, jak já to vidím a jak tu žiji celý život, vlastně pořád pomaličku ztrácí. Když si vzpomenu na brněnské závody s velkou tradicí - Královopolská, Zbrojovka, Zetor. Kde to všechno je? Nejsem ekonom, nerozumím tomu, ale i laikovi je jasné, že první nápor po roce 89 byl zaměřen jen na to, jak dosáhnout na peníze a majetek. O koncepci se nepřemýšlelo. Možná ani dělení se Slováky nebylo nutné, kdyby se přemýšlelo a chtělo přemýšlet o spolkovém uspořádání.

Vy jste byl disidentem. Nemyslíte, že právě disent měl v počátečním období po pádu komunismu zásadní vliv na vývoj událostí?

Myslím, že to byla jedna ze slabých stránek disent. Já jsem pochopitelně znal jenom spisovatele skupinu kolem Havla, Vaculíka, Klimenta a dalších. Když jsme se sešli, vždycky se diskutovalo na vysoké úrovni o lidských právech, ale o tom, jak by měl vypadat stát, se nemluvilo. Taky nikdo z nás nevěřil, že se režim jednou tak rychle zlomí. Disent na to nebyl připravený. Takže pak rozhodovali lidé, kteří měli zřejmě na mysli úplně jiné věci: restituce, privatizace, rychlá řešení, velké peníze. A pokud jde o Moravu, myslím, že o ní nejvíce mluvili lidé, kteří si z moravanství udělali politický program. Tím udělali Moravě medvědí službu. O Moravě se pak nechtělo hovořit ani intelektuálům, kteří se dějinami Moravy zabývali.

Pokud si vzpomínám, některým z brněnských osobností byly zmínky o Moravě vybídkou k ironii či posměchu...

Ano. Okamžité se objevil termín moravismus a moravisté. A nikdo se neodvážil proti takovému neodůvodněnému zlehčování problému se postavit. Jestliže se dnes ukazuje, že je územní uspořádání nevhodné, a uvažuje se o vytvoření oblastí, je to také chyba Moravanů. Zavinili jsme si to také sami.

Nemáte pocit, že Brno a Morava si až příliš často mohou za mnohé samy?

Je to tak. Na jedné stráně pražský centralismus, který je všežravý, na druhé straně naše lhostejnost, lenost dát něco dohromady, roztříštěnost, rozhádanost. V brněnské kulturní obci je to skoro tradice. Co bylo pokusů o různá sdruženi, petice... Vždycky se něco rozjelo, podepsalo a konec. Nevím už, kdo z mých známých řekl, že Moravané se děli na ty, kteří mají cesty do Prahy zadarmo, protože si dokázali získat respekt a navázat konexe, a na ty, kteří si cestu musí hradit sami. Ti, kteří jezdili služebně, neměli pak už. chuť se nějak za Moravu a Brno angažovat. Tak nakonec všichni ztrácejí šance. Brno slavnostně vyhlásilo přeložení železničního uzlu, a teď to vypadá, že je to - alespoň v dohledné době - v nedohlednu. Pokud ale Brno mezinárodní uzel mít nebude, klesne ještě víc na významu. Začíná se prý uvažovat, že část veletrhu se přestěhuje do Prahy. Koncertní sál byl hotovou věcí. Zas to není jisté. Janáček je přitom jméno, na kterém by Brno mohlo vystavět své kulturní postavení v Evropě. A ne. Nic tady jaksi nedotáhneme do kance.

Jak takový sál zaplnit? Lidé se na koncerty vážné hudby zrovna nehrnou.

Za první republiky tu byly světové premiéry. Nejen Janáček, také výborný balet: Jaká ohromná věc byla Výstava soudobé kultury! Co tenkrát dokázali naši dědové a otcové zorganizovat, to stojí dodneška a dodneška je to moderní. Ještě po druhé válce režíroval v Brně E. F. Burian a dirigoval Rafael Kubelík. Takové tradice je třeba obnovovat, znovuvytvářet kulturní prostředí, kulturní veřejnost. Janáček byl nejen geniální muzikant, ale také docela praktický organizátor.

Nebyl jedním ze signálů dalšího kulturního rozvoje také Host do domu šedesátých let?

Host skýtal jednu z mála možností, kde publikovat, proto se tu sešla řada výjimečných osobnosti: Mikulášek, Skácel, Kainar, Tomeček, Sus, starý pan Jeřábek. Ale byla zde i Věda a život a Index. A všude lidé, kteří si upřímně přáli, aby Brno kulturně a literárně žilo. A dařilo se, třeba i pod cenzurou, s vědomím kompromisů s režimem, který nelítostně pronásledoval názory, které se mu zdály nebezpečné.

Nemáte pocit, že literatura má osud trochu podobný Moravě a Brnu, že její význam a dopad klesá?

Možná je to trochu optický klam a paradox: komunistický režim mnohé spisovatele pronásledoval a zabíjel, když ale Stalin řekl, že jsou inženýry lidských duší, sám je postrčil do pozice, kdy mohli být až neuvěřitelně důležití. Moc bezmocných. Pokud jde o vážnou literaturu, myslím, že dnes ztrácí téma a tím i odezvu. Jsem starý, a tak mám právo být konzervativní: myslím, že snaha odkrývat nejhlubší a nejšerednější kouty vlastního nejintimnějšího já končí tak, že zajímá pouze úzký okruh spřízněných duší. Literatura se vlastni vinou ocitá v izolaci. Nefandím způsobu, kdy spisovatel sám pro sebe je velké téma. Když už člověk knížku napíše, tak má být o něčem víc než o vylévání vlastního srdce.

Co Morava a Brno? Jak zlepšit jejich současné postavení?

V rámci Evropské unie může být Morava klasickým evropským historickým regionem. To by bylo oprávněné a Brno by na tom vydělalo. Nebylo by dobré, kdybychom tuto šanci minuti jenom ze závisti a řevnivosti. Na Moravě co s centrem byt vždycky problém - žádoucí by bylo, aby se přirozená moravská centra domluvila na plodném způsobu spolupráce. Morava jako celek by se měla bez ohledu na současné územní uspořádání prosadit, Evropská unie takovým přirozeným historickým a geografickým centrům přeje. Snad to je ta nová vetká šance. Možná poslední.

Budeme ji umět využít? - Dosavadní historická zkušenost nevyznívá příliš optimisticky. Odpověď je na jiných adresách. - U lidí, kteří dnes stojí v čele a "hýbou" malými územněsprávními kusy bývalé historické země.

JAROSLAV ŠTĚPANÍK

2003-11-29

Rovnost 2003-11-29, s. 12

Náměstí Praotce Čecha má název ještě před vznikem

Brno. Brněnská čtvrť Slatina dostane nové náměstí, a to i přesto, že ještě fakticky neexistuje. Náměstí Praotce Čecha má totiž být středem oblasti Přední Šlapanská, tedy lokality, ve které se s výstavbou nových bytových jednotek teprve počítá. „Jedná se z velké části o rodinné domky. Budoucí ulice musí bý pojmenované ještě před samotnou výstavbou. Každá nově zkolaudovaný objekt tak má hned adresu,“ sdělil starosta Jiří Navrátil. Náměstí, které slatinské zastupitelstvo přiřklo Praotci Čechovi, se však mohlo jmenovat jinak. Názvy jako náměstí Slatinské či náměstí Zelené však nakonec neměly mezi zastupiteli dostatek přívrženců,. Nový název musí ještě schválit představitelé města. „Osobně se mi pojmenování po praotci Čechovi líbí. Navíc již ve Slatině máme Přemyslovo náměstí,“ poznamenal starosta.

(pel)

2003-11-29

Rovnost 2003-11-29, s. 14

Rovnost se ptá s vámi

Dřímal: Kraje dřív nebo později padnou

dokument

Moravská demokratická strana vznikla 5. dubna 1997 sloučením Českomoravské unie středu (ČMUS) a Moravské národní strany (MNS). V jejím čele stojí od založení Ivan Dřímal.

Moravská národní strana (vznikla 7. srpna 1990) chtěla řešit státoprávní postavení Moravy, usiluje o spolkové uspořádání státu se třemi zeměmi: českou, moravskoslezskou a hlavním městem. Navazovala na program stejnojmenné strany z období před 130 lety. Českomoravská unie středu (ČMUS) vznikla 3. 2.1996 na slučovacím sjezdu koalice ČMUS, kde se strany koalice - Českomoravská strana středu (ČMSS), Liberálně sociální unie (LSU), Zemědělská strana (ZS) a Křesťanskosociální unie (KSU) - sloučily v jedinou politickou stranu.

(čtk)

Doslova smršť otázek adresovali tento týden čtenáři Rovnosti předsedovi Moravské demokratické strany Ivanu Dřímalovi. Vybrali jsme z nich nejzajímavější a nejčastější dotazy, na něž dnes otiskujeme odpovědi.

Kdysi vám uškodil vstřícný postoj k Mečiarovi. Imponuje vám ještě? Jan Roman, Brno

Otázka imponování nehraje v tomto případě roli. V době, kdy se jednalo o budoucnost společného státu a postavení Moravy v něm, zaujímal Vladimír Mečiar pragmatický postoj a troufám si říci, že velmi vstřícný k požadavkům Moravy. Nebyl to Mečiar, který usiloval o rozpad státu. Hlavní "zásluhu" na tom měla především skupina pražských politiků reprezentovaná tehdy hlavně místopředsedou vlády Janem Kalvodou. Z jednání se slovenskou politickou reprezentací vedenou premiérem Mečiarem jsem jednoznačně nabyl dojmu, že bylo možno zachovat jednotné Československo za předpokladu, že by bylo založeno na trojčlenném federativním uspořádání. Odmítání tohoto řešení pražskými vládnoucími strukturami vedlo k rozdělení Československa a nyní se Moravě dostává podřadného, prakticky nulového samosprávného postavení. Nálepku přívrženců "zlých slovenských nacionalistů" nám záměrně přisoudila pražská centralistická média.

Může mít zastoupení Moravy v Evropském parlamentu praktický přínos pro její obyvatele? Marie Novotná, Brno

Nesporně. Stejně jako zastoupení na všech rozhodovacích úrovních jak v ČR tak v nadnárodních strukturách, kde se rozhoduje mimo jiné o penězích, které putují například formou dotací k dotčeným regionům. Čím větší bude zastoupení vyhraněných Moravanů, tím více budou zaznívat naše požadavky, tím lepší podmínky pro naše obyvatele budeme moci vytvořit. Nelze doufat, že by Moravané byli podpořeni stranami sídlícími v Praze - ta prosazuje pouze vlastní zájmy; samotné město Praha má v Bruselu kancelář, zatímco Morava jako historická evropská země nikoliv. Sám jsem nedávno v Evropském parlamentu vystoupil, protože naše strana byla přijata do evropské parlamentní strany EFA (Evropská svobodná aliance). Ze všeho jednoznačně vyvstává důležitost voleb do Evropského parlamentu.

Informují tuzemské sdělovací prostředky o promoravských záležitostech i aktivitách běžně, dostatečně a objektivně? Jiří Novotný, Brno

Chápeme-li slovo tuzemské jako "tu zemské", tj. moravské, regionální tisky v rámci možností informují. Tuzemské ve smyslu celostátní o nás záměrně důsledně mlčí. Veřejnoprávní média placená i z našich daní tak vlastně porušují zákon, neposkytují Moravské demokratické straně prostor, který jí náleží. K dokonalé informovanosti Moravanů především o politickém dění na Moravě chybí důležitý integrační prvek, tj. celomoravské médium. Občanská společnost tak postrádá zásadní motivační prvek.

Bude v případě samosprávnosti Moravy přiznána autonomie území historického znojemského údělného knížectví? František Švejda, Znojmo

Mám sice smysl pro humor, ale otázku samosprávného postavení Moravy, která má zásadní význam pro ekonomickou a sociální úroveň obyvatel, především pak v oblastech postižených nezaměstnaností, mezi něž patří v prvé řadě právě Znojemsko, považuji za natolik zásadní, že odmítám debaty vedené snahou o bagatelizaci a vulgarizaci promoravských politických aktivit.

Samosprávná Morava vydržela přes tisíc let. Jak dlouho vydrží současné krajské panoptikum? Zdeněk Kolíbal, Brno

Krajské uspořádání vytvořené bez historických, etnických, geografických a demografických vazeb pražskými úředníky a poslaneckými lobbystickými skupinami ve skutečnosti jen podporuje centralistický systém řízení .státu. Záměrně byli potlačeni potenciální konkurenti Prahy, jakým je na Moravě hlavně bývalá metropole Brno. Proti logice vývoje z hlediska moderních evropských regionálních trendů byly uměle rozsekány tradiční zemské celky, jejichž funkčnost a životaschopnost byla ověřena staletími. Dříve nebo později toto krajské uspořádání potká stejný osud jako všechna předchozí umělá územněsprávní členění. Nejtragičtější na tom je, že v zájmu úzkého kruhu centralistických struktur usilujících o koncentraci moci doplatí na toto řešení daňoví poplatníci.

Má moravská strana smysl v době, kdy se mnoho lidí nehlásí ke své moravské národnosti a Evropa se globalizuje? Pavel Dohnal ml., Dubňany

Integrační proces v Evropě nazvaný v této otázce "globalizací" s sebou nese rovněž aktivizaci historických evropských národů obávajících se ztráty identity. Národnostní otázka je pro řadu lidí důležitým motivačním prvkem a společně se vztahem k rodné zemi jim dodává životní optimismus. V protikladu k tendencím kosmopolitního vykořenění stojí osvědčené hodnoty jako rodina, vlast a národnostní příslušnost. Součástí naší ústavy je Listina základních práv a svobod, která by měla zaručit svobodnou volbu národnosti. Abychom se v Evropě neztratili, musíme vědět, kdo jsme, kam patříme. Je naší povinností ctít odkaz předků a předávat jej příštím generacím.

Co si myslíte o tom, že v naší republice není uznávána země Moravskoslezská? Například výrazy jako "u nás v Čechách" a jiné, máme-li na mysli celou ČR. Roman Florián, Letonice

Zrušení Země moravskoslezské k 1. 1. 1949 bylo uznáno jako protiprávní akt komunistické zvůle i ústavními orgány ČSFR a ČR. Toto usnesení však zůstalo pouze na papíře a k obnovení rovnoprávného postavení Moravy nedošlo. Naopak došlo k rozparcelování státu na nekompetentní, nefunkční celky (kraje), nebudící respekt ani u vlastních obyvatel. Zcela účelově je likvidována zemská hranice, aby bylo potlačeno vědomí přirozené integrity Moravy. Neblahou roli v této situaci sehrál i někdejší předseda Svazu měst a obcí František Dohnal, nynější hejtman absurdního kraje Vysočina, k jehož existenci mají výhrady jak moravské, tak i české okresy do něj direktivně zařazené.

Co je podle vašeho názoru hlavní příčinou trvání diskriminace Moravy i po listopadu 1989? Zdeněk Tichý, Brno

Dnes máme sice demokratické poměry, ale chybí demokraté. Centralistické struktury převzaté z minulého režimu zůstaly ve svých pozicích prakticky nedotčeny. Stejně jako tehdy drží i dnes ve svých rukou veškeré páky rozhodování v oblasti politické i hospodářské. Zavedený systém téměř neomezené centrální moci si v Praze natolik osvojili, že jej praktikují i v nových podmínkách. Decentralizace, významný prvek demokracie, nebyl v územním členění státu uplatněn. Ruku v ruce s tím nedošlo ani k rozvinutí politické plurality ve smyslu svobodné soutěže politických stran, naopak naráží na řadu omezení, například na peněžní kauce a procentuální klauzule.

Na Moravě fungují politické strany MoDS a HSMS, jež usilují o obnovení samosprávy Moravy a Slezska. Z hlediska projevu například na vývěskách se mi zdá aktivnější HSMS, o postojích MoDS nevím skoro nic. Jaký je nyní vztah MoDS a HSMS? Zdeněk Zbožínek, Brno

Při srovnávání dvou promoravských politických subjektů může být dobrou orientací počet jejich zastupitelů v orgánech měst a obcí, naše strana jich má čtyřikrát více než HSMS. MoDS je začleněna do evropských struktur a HSMS ne. Z toho je zřejmé, jak která strana funguje a jak je aktivní - jde přece o výsledky, ne o efekt. Domnívám se, i když chápu dotaz, že vývěsky nejsou rozhodujícím ukazatelem. Pokud jde o vztah MoDS a HSMS, strana usiluje o integraci na příbuznosti politických programů.

Je moravská národnost v ČR oficiálně uznána? Vladimír Novotný, Blansko

Přestože je součástí ústavního pořádku ČR řada mezinárodních úmluv týkajících se ochrany národní příslušnosti, díky čemuž například při sčítání lidu je moravská národnost uváděna, v praktické činnosti státních orgánů ČR je moravská národnost opakovaně zpochybňována. Právě sčítání lidu je jednou z hlavních možností, jak moravskou národnost deklarovat. Ovšem při statistickém vykazování zejména směrem k zahraničí je moravská národnost pomíjena a řazena pod národnost českou. Jsme přesvědčeni, že se jedná o protiústavní krok. Právě účast MoDS v evropských strukturách využijeme k tomu, abychom na tyto skutečnosti upozorňovali a tvrdě požadovali zjednání nápravy. Například prostřednictvím Mezinárodního soudu pro lidská práva. Státní orgány pověřené ochranou národnostních práv v ČR existují, ale podle dosavadních zkušeností předpokládáme, že vám nepomohou.

Nemohlo by být trestné zaměňovat v médiích označení České republiky za slovo Čechy? Kamil Boháč, Brno

Označování celé ČR za Čechy a pojmenovávání moravských lokalit ze české považujeme za důkaz nevzdělanosti, ignorantství a absence základních vědomostí. Označování celé ČR za Čechy a pojmenovávání moravských lokalit ze české považujeme za důkaz nevzdělanosti, ignorantství a absence základních vědomostí. Autoři těchto výroků se sami deklasují. Je smutnou skutečností, že k tomu dochází i v masových sdělovacích prostředních. Na vině je mimo jiné i systém vzdělávání v ČR, který záměrně vymazává povědomí o Moravě, o její historii, zeměpisu a kultuře. Názorným příkladem úrovně znalostí byl nedávný televizní pořad "Chcete být milionářem", kde ani jeden z deseti soutěžících nedokázal seřadit chronologicky panovníky Velké Moravy. Pokud jde o trestnost zaměňování termínů Česká republika za Čechy, mohu konstatovat, že na lidskou hloupost trestní zákoník nepamatuje.

Kterého pražského politika byste označil za největšího škůdce Moravy a nechal ho pověsit? Armen Urartu

Nechám bez odpovědi provokativní část otázky hovořící o potrestání politického odpůrce. Fyzická likvidace nemůže být v demokracii v žádném případě řešením. Jinak bych ovšem mohl jmenovat řadu pražských politiků, kteří především v předvolebních kláních pořádali "spanilé jízdy" po Moravě, nechali se moravskými voliči zvolit do zákonodárných orgánů a poté na své sliby zapomněli. Příkladem může s být Vladimír Dlouhý. V žádném případě nesehrál kladnou roli v otázce státoprávního postavení Moravy bývalý prezident Václav Havel. Vzpomeňme na jeho sliby brzy po listopadu 1989, které postupně zmírňoval, zapomínal na ně a nakonec se o moravských politických aktivitách vyjadřoval jako o "strašících nacionálních démonech".

(miš, jt)

FOTO JAN TOMANDL

2003-11-24

Rovnosť

Moravští demokraté vstoupí do EU v březnu, říká Dřímal

Jan Tomandl

Brno · I když Česká republika má vstoupit do Evropské unie až v květnu, představitelé Moravské demokratické strany (MDS) s nadsázkou tvrdí, že oni tam budou už o dva měsíce dříve. V březnu se totiž má MDS ve španělské Barceloně stát regulérním členem jedné ze stran Evropského parlamentu. Bude to Evropská strana národů (DPPE-EFA). Od poloviny listopadu mají moravští demokraté v této straně statut pozorovatele.

,;Pro nás je důležitý už jen ten prostý fakt, že se teď bude v Evropě o Moravě plnohodnotně mluvit. Morava se objeví v EU jako pojem," vysvětlil Dřímal význam zařazení strany do evropských struktur. "Vedle toho tím získáme přístup k informacím, materiálům či jednáním," doplnil.

Evropská strana národů sdružuje strany a hnutí zastupující práva nestátních zemí a národů Evropy. Členy tak jsou například subjekty ze Skotska, Katalánie, Valonska či Baskicka. DPPE-EFA se však distancuje od násilnických či teroristických organizací a například také od známého francouzského nacionalisty Le Pena. Již delší dobu měl statut pozorovatele v této frakci nepolitický Svaz Moravanů. Ten však svůj statut ztratí, protože se Evropská strana národů politizuje. O členství usilovalo i Hnutí samosprávné Moravy a Slezska.

Členstvím v politických frakcích Evropského parlamentu se může pochlubit řada našich politických stran. Pro ty větší je to však spíše formální záležitost. Menší strany mohou doufat, že jim jejich evropští partneři poskytnou své zkušenosti, zázemí či finance, a tím jim pomůžou na výsluní.

To, ke které z frakcí se daná strana hlásí, může být před volbami do Evropského parlamentu důležité i pro voliče. "I když to pro občany nikdy asi nebude úplně prioritní, strany se s touto otázkou budou muset nějak vypořádat. Obzvláště důležité to bude pro strany, které nyní nejsou zastoupeny ve sněmovně ani v Senátu," řekl politolog Vít Dočkal.

Ivan Dřímal. FOTO JAN TOMANDL

2003-11-25-18

Brno, Medlánke, Hudcova 7, Óřad městské části, přízemi, zasedačka

Moravské národni kongres, pobočka Brno - Medlánke

setkáni

2003-11-25-17-30

Brno Řečkovice, zámek=radnica, zasedačka

VpNM

Zdeněk Měřínský Nénovjéši arxeologicky poznatke o Velké Moravě

2003-11-24-18

Brno Kohótke Libušina třída 27 (konečná trolejbuso, objekt knihovne a posilovne, sál v 1. patře)

VpNM

Jiří Bílý

Z dějin Moravskyho královstvi (před Sámem)

přednáška – beseda

2003-11-29-17

2003-11-22

Pasohlávke

Mladi Moravani

zemská konferenca

2003-11-20-17

Olomóc, náměsti Republike 5, Vlastivědny muzeum, Václavkuv sál

Mincovnictvi olomóckéx biskupu

2003-11-19-17-30

Brno Líšeň, Dělnické dům

Moravské národni kongres, pobočka Brno - Líšeň

Jiří Adámek Poznámke k historii Morave aneb Co nás v českym dějepise neočile

přednáška

2003-11-18-18

Brno Dominikánská 2, radnica

MGHS

Karel Štěpán Lamberk Rod hrabat Lamberku v Čexáx a na Moravě

2003-11-15-12/14

Brno Dominikánská 2, radnica

SPPR, odbočka Brno

členská beseda

2003-11-14-16

Brno, véstavišče

autogramiáda Hejcman Ceste knížeci

2003-11-(13-14)

ČEXE, Praha, Smíchov, Národní dům

Véxova, vzděláváni a kultura ve vztaho k národnostnim menšinám

2003-11-11

Ledovy novine

POSLEDNÍ SLOVO

Kdo jsi, Moravane?

Ludvík Vaculík

Minulý čtvrtek jsem byl v Brně na konferenci Moravskoslezské akademie. Téma: územní členění států, samospráva a zemská hranice s Čechami. Šel jsem tam už proto, abych se viděl s několika muži, s nimiž jsem se na stránkách tohoto listu octl ve sporu o moravskou národnost, kterou já popírám. Ne však samosprávu a hranici!

Je to, vlastně skandální od pachatelů a jaksi poddanské od nás Moravanů, že pojem Moravské země je vymazáván z politiky i z mapy. Jak bylo řečeno na té konferenci, došlo k tomu i zradou moravských polo- a čtvrtlánů v parlamentě a v byznysech. Nemyslím si; že by si to přáli Češi ... Dnešní systém krajů je krom toho omylný už s ohledem na systemizaci regionů v EU. Kraje nepasují nikam, což nás prý poškodí i hmotně... nerozuměl jsem tomu úplně, ale věřím.

Ozval se tam jenom jeden hlas, který až s nacionální vášní mluvil o české anexi moravského území. Tento hlas mluvil až na konci, a já doufám; že jen proto se už nikomu nechtělo odporovat, jak by bylo moudré. I někteří muži, s nimiž mám spor, přiznali, že hlásání moravské národnosti je vlastně jen nástroj v zápase o moravsko-slezskou samosprávu. Moravská západní hranice byla tu probrána všestranně: historicky, rodopisně, horopisně, vodopisně až i chemicky. A mělo by vás to varovat: budete-li vi i vy, ignorovat historická a politická fakta, morální a citový stav Moravanů, zaviníte třeba konflikt.

Den předtím jsem měl besedu se studenty gymnázia ve Svitavách. Toto město patří k těm, která nám čeští manipulátoři (fakt mě to zlobí!) zabrali. Že jiná místa zas přiřkli k Moravě, svědčí o jejich bezcharakternosti. Zeptal jsem se studentů, kým se svou zemskou příslušností cítí být: ve většině Moravany! A že původně německé město osídlili po válce lidé odevšad, jsou tyto mladí druhá rodilá moravská generace v něm:

Přisel jsem na tu konferenci, abych slyšel. Rozhodl jsem se mlčet, abych nevypadal jak Chytrý z Prahy. Ale co bych řekl: Moravská západní hranice vznikla jako hranice majetku, pak se vyvinula v politickou:-Chceme hájit hranici majetků, které nemáme? Krom toho majetek přetrhává a ruší všecky hranice. Má tedy naše hranice význam morální, kulturní: ať je hranicí morálního a kulturního území. Takovou je možno respektovat při jakémkoliv správním dělení. Myslím, že Češi by tomu nepřekáželi, jelikož a poněvadž je jim to fuk. Má tedy moravské voláni povahu a význam jako křik člověka:"Já su já!". Poměry jsou naštěstí takové, že se na to nečeká jiná odpověď nežli: "Tož buď. Ale kdo jsi a co chceš?" Příští konference by měla být o tom, co je moravský lid, co zlého českého odmítá a co lepšího umí a chystá.

2003-11-(07-08)

Brno

VOLBE DO SENÁTO – POĎTE VOLIT

Morava.nu doporučuje Rostislava Slavotínka.

Morava.nu nedoporučuje Karla Jarůška, protože mo zřejmě NEVADI, že část Morave je v rozporo s cítěnim Moravanu v českéx krajix (počet kraju Moravanum vadit nemosi). Karel Jarušek je navíc jako jediné z kandidátu proti referendo a přímé volbě starostu! Snad ho podpořime příště…

Porovnéte:

2003-10-29 Jan Tomandl Kandidáti by zavedli referenda Rovnost

na co jsme se ptali a proč

…

9. Považujete stávající krajské uspořádání za vyhovující a smysluplné? Krajské uspořádání České republiky už sice pomalu začíná fungovat, ale stále má řadu nesmiřitelných kritiků. Prý nerespektuje zemské hranice Čech a Moravy a navíc jsou kraje příliš malé a kvůli EU se musí spojovat.

…

Karel Jarůšek (ODS)

…9. Ano, schází více kompetencí od státu a naopak vadí velké přerozdělování peněz od státu směrem ke krajům.

…

Rostislav Slavotínek (KDU-ČSL)

…9. Ne, protože rozbilo zavedený a logický systém osmi krajů a nerespektuje historické hranice Čech a Moravy.

…

2003-11-(07-08)

Brno

VOLBE DO SENÁTO – POĎTE VOLIT

Morava.nu doporučuje Jiřího Löwa a Jiřího Vachka, případně Petra Cibulko a Rostislava Slavotínka.

Jiří Löw bel osobně navštívit kancelář Hnoti samosprávné Morave a Slezska, kde nabídl národnostnim Moravanum spolopráco po volbáx, je signatářem petice pro obnoveni zemské hranice a nedávno navrhl znak Jihomoravskyho kraja, v kerym lícó dokonce tři moravsky orlice…

Jiří Vachek je bévalé místopředseda Hnoti samosprávné Morave a Slezska.

Morava.nu nedoporučuje Daniela Boreckyho, Karla Jarůška, Mario Součkovó, protože jim zřejmě NEVADI, že část Morave je v rozporo s cítěnim Moravanu v českéx krajix (počet kraju Moravanum vadit nemosi). Karel Jarušek je navíc jako jediné z kandidátu proti referendo a přímé volbě starostu! Snad je všecke, včetně Karla Jarůška, podpořime příště…

Porovnéte:

2003-10-29 Jan Tomandl Kandidáti by zavedli referenda Rovnost

na co jsme se ptali a proč

…

9. Považujete stávající krajské uspořádání za vyhovující a smysluplné? Krajské uspořádání České republiky už sice pomalu začíná fungovat, ale stále má řadu nesmiřitelných kritiků. Prý nerespektuje zemské hranice Čech a Moravy a navíc jsou kraje příliš malé a kvůli EU se musí spojovat.

…

Daniel Borecký (KSČM)

…9. Už ano. Rozhodně více než současné okresní, racionální bylo více přihlédnout k jejich funkci než k tehdejšímu návrhu ODA.

…

Petr Cibulka (Pravý blok)

…9. Ne. Nevzniklo z přirozených potřeb občanů, ale bylo nadiktováno pragocentristy shora.

…

Karel Jarůšek (ODS)

…9. Ano, schází více kompetencí od státu a naopak vadí velké přerozdělování peněz od státu směrem ke krajům.

…

Jiří Löw (nestraník za LiRA)

…9. Ne, v sjednocené Evropě, bez hrozby dualismu, jsou našimi jedinými přirozenými regiony země. Krajské zřízení je nestabilní a za posledních 50 let se 4x měnilo (z našix peněz – poznámka Morava.nu)!

…

Rostislav Slavotínek (KDU-ČSL)

…9. Ne, protože rozbilo zavedený a logický systém osmi krajů a nerespektuje historické hranice Čech a Moravy.

…

Marie Součková (ČSSD)

…9. Ano. I když možná bude časem třeba regiony spojovat kvůli snazšímu získávání financí ze zdrojů EU.

…

Jiří Vachek (Nezávislí) - bévalé místopředseda Hnoti samosprávné Morave a Slezska – poznámka Morava.nu

…

…9. Ne, protože většina krajů nesplňuje požadavek EU na počet obyvatel a navíc jsou systematicky narušovány zemské hranice.

…

2003-11-06-(09-17)

Brno Zelné rynk 8, Moravsky zemsky muzeum, Dietrichsteinské palác, 1. patro

Moravskoslezská akademia

Samospráva, ózemni členěni a zemská hranica meze Moravó a Čexama

konferenca Zemská hranica a historia ózemněsprávniho ospořádáni

Program:

I. přednáškový blok s diskusí (9⁰⁰-12⁰⁰ hod.)

1) Zahájení, zahajovací proslovy

2) Prof. PhDr. Bohumír Blížkovský, Csc.: K pozicí a roli Moravy, ČR a SR v soudobé Evropě.

3) Prof. PhDr. Jan Janák, Csc., Ústav historie Filosofické fakulty MU: Vývoj územního uspořádání a samosprávy v letech 1848-1918.

4) Doc. Ing. arch. Zdeněk Malík, Csc.: Historie územně-správního členění republiky po roce 1918 a její samosprávy se zaměřením na Moravu.

5) Doc. René Wokoun, CSC., Vysoká škola ekonomická v Praze: Současné krajské uspořádání republiky a nerespektování zemské hranice mezi Moravou a Čechami.

6) PhDr. Pavel Balcárek, Moravský zemský archiv v Brně: Boj o prosazení restituce Moravsko-slezské země v ČNR v letech 1990-1992

7) Ing. Miloš Skočovský, CSc., Český statistický úřad Praha: K příčinám neúspěchu v usilování o zemské uspořádání v Parlamentu ČR po tzv. Sametové revoluci.

Občerstvení (káva), diskuse (11⁰⁰ až 12⁰⁰ hod.) Přestávka na oběd, individuální (12°° až 13°° hod.)

ll. Přednáškový blok s diskusí (13⁰⁰-15⁰⁰ hod.)

8) Doc. RNDr. Stanislav Řehák, Csc., Katedra geografie Přírodovědecké fakulty MU: Historické regiony Evropy a soustava NUTS

9) Jaroslav Nesiba, Český svaz ochránců přírody v Brně: Průběh zemské hranice mezi Moravou a Čechami v terénu, lokalizace hraničních kamenů a jejich možná záchrana.

10) Mgr. Pavel Dvořák, Doc. RNDr. Stanislav Řehák, Csc., Katedra geografie Přírodovědecké fakulty MU: Hraniční kameny na zemské hranici mezi Moravou a Čechami, organizace terénních prací a výsledky.

11) Doc. RNDr. Milan Drápela, Csc., Katedra geografie Přírodovědecké fakulty MU: Hranice historických zemí Čech a Moravy na starých mapách

12) PhDr. Jiří Adámek, Moravský zemský archiv v Brně: Prameny k dějinám moravsko-české hranice v Moravském zemském archivu v Brně

13) Ivo Filka, Muzeum ve Ždáru nad Sázavou: Pokus o rekonstrukci Libického újezdu

Občerstvení (káva), diskuse (14³⁰ - 15³⁰)

III. přednáškový blok s diskusí (15³⁰ – 17⁰⁰ hod.)

14) Prof. PhDr. Jindňch Schulz, Csc., Katedra historie Filosofické fakulty UP v Olomouci: Zemská hranice mezi Moravou a Čechami ve středověku a na počátku novověku

15) Ing. Radan Kvét, Csc.: Zemská hranice mezi Moravou a Čechami z hlediska starých stezek

16) tng. Ladislav Pavlovský, Csc.: Hydrologické poměry na pomezí mezi Moravou a Čechami

17) RNDr. Miroslav Šišák: Západní hranice Moravy

18) Doc. RNDr. Jindňch Klapka, Csc., Vysoké učení technické v Bmě: Několik poznámek k identitě Moravy

Závěrečné shrnutí s diskusí (16¹⁵ –17⁰⁰ hod.)

Pozn.:

Konferenční příspěvky budou 15-ti minutové, s výjimkou hlavního referátu doc. Ing. Zdeňka Malíka (30 min.). Všechny referáty v rozšířeném znění vyjdou ve sborníku MSA z této konference.

2003-11-(06-08)

BELGIA

Minikongres s óčasťó Moravanu

2003-11-04-17

Brno, Ódolni 10, Vesna, zadni budova, přízemi

Kozák

2003-11-04

Jeden ze tři novéx návrhu znaku Jihomoravskyho kraja, navržené Jiřím Löwem. má v 1. a 4. polu stříbrno-červeně a ve 3. polu zlato-červeně šachovanó moravskó orlico. DĚKOJEME

viz: Miloš Šenkýř – Jan Tomandl Kré čeká tři roke na svuj znak, včil múžó zastupiteli vebirat Rovnosť

2003-11-04

Rovnost

Jan Tomandl Svoboda: Lichtenštejnové své majetky nemohou získat zpět

…

Svobodův odmítavý postoj k lichtenštejnským požadavkům sdílí většina české a moravské politické reprezentace. Objevují se však i jiné názory. S jedním z nich přišlo nedávno Hnutí samosprávné Moravy a Slezska. „Pro Moravu a její obyvatele byli Lichtenštejnové přínosem po všech stránkách, pozitivně ovlivnili její vývoj,“ stojí v prohlášení signovaném ředitelem Zemské kanceláře HSMS v Brně Vítězslavem Dočkalem. HSMS podle něj považuje dnešní obstrukce lichtenštejnské administrativy při podpisu smlouvy o rozšíření (Evropského – pozn. morava.nu) hospodářského prostoru za opodstatněné.

…

2003-10-31-17

Brno, Radnická 10, sál v 1. patře

Pěsničke trpícix národu a ledi

Spivá a na kytaro hrá Marie Kubátová, prúvodni slovo Jarmila Plotěná

2003-10-30

Vědecká konference

Genologický systém kultury na Moravě

Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci

30. – 31. října 2003

Program konference

Čtvrtek 30. října 2003

9.00–10.00

Prezence účastníků konference (v prostoru před hlavním vstupem do

auly Filozofické fakulty UP v Olomouci, Křížkovského 10)

10.00–10.10.

Zahájení konference – doc. PhDr. Ivo Barteček, CSc.,

děkan Filozofické fakulty UP v Olomouci

Aula Filozofické fakulty UP v Olomouci, Křížkovského 10

10.10–13.00

Plenární zasedání

Předsedá prof. PhDr. Jiří Fiala, CSc.,

Univerzita Palackého v Olomouci

Aula Filozofické fakulty UP v Olomouci

10.10–10.20

Prof. PhDr. Eduard Petrů, DrSc. – doc. PhDr. Lubomír Machala, CSc.,

Univerzita Palackého v Olomouci: Výzkumný záměr MŠMT ČR „MSM 152100017 –

Výzkum historie a kultury Moravy jako modelu pro existenci regionu“ – bilance a perspektivy

10.20–10.40

Doc. PhDr. Josef Bartoš, Univerzita Palackého v Olomouci: Kulturní krajina

v historickém pojetí (s přihlédnutím k Moravě a Slezsku)

10.40–11.00

Prof. PhDr. Milan Togner, Univerzita Palackého v Olomouci: Genologický systém

malířství 17. století na Moravě

11.00–11.15

Diskuse

11.15–11.35

Doc. PhDr. Jiří Brabec, CSc., Masarykův ústav ČAV, Praha: Podíl moravské

literatury na konstituování české moderny

11.35–11.55

Prof. PhDr. Ingeborg Fialová, Dr., Univerzita Palackého v Olomouci:

Literatura moravských Židů

11.55–12.10

Diskuse

12.10–14.00

Přestávka

Čtvrtek 30. října 2003

14.00–18.15

Jednání v sekcích

a) Filologická a historická sekce

Předsedá prof. PhDr. Inge Fialová, CSc.,

proděkanka pro vědu a výzkum FF UP v Olomouci

Multimediální učebna Katedry bohemistiky FF UP v Olomouci

(přízemí pravého bočního traktu FF UP v Olomouci, Křížkovského 10)

14.00–14.20

Doc. PhDr. Marie Sobotková, CSc., Univerzita Palackého v Olomouci:

O polských textech z rakouského státního vězení v Olomouci na konci 18. století

14.20–14.40

Mgr. Ondřej Bláha, Univerzita Palackého v Olomouci:

Slavistické dílo moravského polyglota a spisovatele Františka Vymazala

14.40–15.00

Doc. PhDr. Jiří Kudrnáč, CSc., Masarykova univerzita v Brně:

Žánrová problematika u Viléma Mrštíka

15.00–15.15

Diskuse

15.15–15.35

PhDr. Drahomíra Vlašínová, CSc., Slezská univerzita v Opavě:

Od naturalistické analýzy k symbolistické syntéze (Nad prózami Josefa Merhauta)

15.35–15.55

Doc. PhDr. Libor Pavera, CSc., Slezská univerzita v Opavě:

Stanislav Souček a „literární Morava“

15.55–16.15

Prof. PhDr. Jiří Svoboda, DrSc., Ostravská univerzita v Ostravě:

Ke zdrojům epiky v próze Slezska a severovýchodní Moravy

16.15–16.35

Doc. PhDr. Lubomír Machala, CSc., Univerzita Palackého v Olomouci:

Bajajovo moravské romaneto

16.35–16.50

Diskuse

16.50–17.20

Přestávka

17.20–17.40

PhDr. Tatjana Lazorčáková, Ph.D., Univerzita Palackého v Olomouci

Studiové divadlo na Moravě (70. – 80. léta 20. století)

17.40–18.00

Prof. PhDr. Jiří Fiala, CSc., Univerzita Palackého v Olomouci:

O žánrových proměnách v písňovém folkloru

18.00–18.20

Mgr. Květuše Fridrichová-Raueová, Univerzita Palackého v Olomouci:

Specifičnost publikací o historických varhanách na Moravě

18.20–18.35

Diskuse

19.00–22.00

Společenské setkání

účastníků konference

Restaurace Podkova,

Koželužská ul., Olomouc

Filozofická fakulta UP, Křížkovského 10

Čtvrtek 30. října 2003

15.00–17.40

Jednání v sekcích

b) Sekce dějin výtvarného umění

Předsedá prof. PhDr. Milan Togner

Umělecké centrum Univerzity Palackého v Olomouci (bývalý jezuitský

konvikt – Auditorium maximum, Univerzitní 3, Olomouc

15.00–15.20

Doc. PhDr. Hana Myslivečková, CSc., Univerzita Palackého v Olomouci:

Raně renesanční plastika na Olomoucku

15.20–15.40

Prof. PhDr. Ivo Hlobil, CSc., Univerzita Palackého v Olomouci:

Švýcarský malíř Hans Fries a Morava okolo roku 1500

15.40–16.00

Mgr. Helena Dáňová, Národní galerie v Praze:

Pozdně gotický reliéf z Krasíkova ze sbírky Národní galerie v Praze

16.00–16.15

Diskuse

16.15–16.40

Přestávka

16.15–16.40

Doc. PhDr. Ladislav Daniel, Ph.D., Univerzita Palackého v Olomouci: -

Morava v baroku a evropská města umění

16.40–17.00

Mgr. Ondřej Jakubec, Ph.D., Univerzita Palackého v Olomouci:

Grafické dílo Jana Willenbergera a výzdoba moravských tisků 16. a 17. století

17.00–17.20

Mgr. Tomáš Knoflíček, Univerzita Palackého v Olomouci:

Nástěnná malba doby lucemburské na Moravě

17.20–17.35

Diskuse

19.00–22.00

Společenské setkání účastníků konference

Restaurace Podkova, Koželužská ul., Olomouc

Filozofická fakulta UP, Křížkovského 10

2003-10-31

Pátek 31. října 2003

9.00–12.00

Jednání v sekcích

a) Filologická a historická sekce

Předsedá doc. PhDr. Jiří Brabec, CSc.,

Masarykův ústav ČAV, Praha

Multimediální učebna Katedry bohemistiky FF UP v Olomouci

(přízemí pravého bočního traktu FF UP v Olomouci, Křížkovského 10)

9.00–9.20

Doc. PhDr. Karel Hádek, CSc., Univerzita Palackého v Olomouci:

Ke krakovskému pasionálu

9.20–9.40

Mgr. Miroslav Vepřek, Univerzita Palackého v Olomouci:

Česká redakce staroslověnštiny

9.40–10.00

Doc. PhDr. Josef Jodas, Univerzita Palackého v Olomouci:

Fenomén městskosti v olomoucké němčině první poloviny 20. století

10.00–10.15

Diskuse

10.15–10.35

Přestávka

10.35–10.55

PhDr. Marie Hádková, Ph.D., Univerzita Palackého v Olomouci:

Moravské příspěvky k češtině jakožto cizímu jazyku

10.55–11.15

PhDr. Jiří Hasil, Univerzita Karlova v Praze:

V Čechách se pije pivo, na Moravě víno

aneb Prezentace Moravy v učebnicích pro cizince

11.15–11.30

Diskuse

11.30–11.40

Závěr konference (v sekcích)

Referáty přednesené ve filologické a historické sekci vědecké konference Genologický systém kultury na Moravě budou publikovány během první poloviny roku 2004 v rámci edični řady

Acta Universitatis Palackianae Olomucensis, Fac. Phil., Philologica, a to pod titulem Studia

Bohemica IX, Tomus I, Litteraria – Historica – Historia artium a Tomus II, Linguistica.

Obracíme se proto na autory referátů s prosbou, aby texty referátů zaslali nejpozději do 15.

listopadu 2003 v elektronické podobě na e-mailovou adresu if@risc.upol.cz.

Pátek 31. října 2003

9.00–12.00

Jednání v sekcích

b) Sekce dějin výtvarného umění

Předsedá doc. PhDr. Hana Myslivečková, CSc.

Umělecké centrum Univerzity Palackého v Olomouci (bývalý jezuitský

konvikt – Auditorium maximum, Univerzitní 3, Olomouc

9.00–9.20

PhDr. Josef Bláha, Univerzita Palackého v Olomouci:

Strava a jídelní zvyklosti olomouckých měšťanů

na přelomu středověku a raného novověku

9.20–9.40

Mgr. Hana Vorlová, Univerzita Palackého v Olomouci:

Pozdně gotická plastika na Moravě

9.40–10.00

PhDr. Martin Horáček, Univerzita Palackého v Olomouci:

Polychromie a sgrafito v architektuře 19. století na Moravě

10.00–10.15

Diskuse

10.15–10.35

Přestávka

10.35–10.55

PhDr. Pavel Šopák, Univerzita Palackého v Olomouci:

Program uměleckého spolku Koliba jako pokus o kulturní projekt Moravy

10.55–11.15

Doc. PhD. Ing. Pavol Černý, Univerzita Palackého v Olomouci:

Některé zvláštnosti ikonografie moravských denárů

11.15–11.35

Mgr. Martin Pavlíček, Ph.D.,

Univerzita Palackého v Olomouci:

„A tak postavil ty sloupy v sínici chrámové.“ Nerealizovaný projekt sloupů

jezuitských světců před kostelem Panny Marie Sněžné v Olomouci

11.35–11.50

Diskuse

11.50–12.00

Závěr konference (v sekcích)

Referáty přednesené v sekci dějin umění vědecké konference Genologický systém kultury na Moravě budou publikovány během první poloviny roku 2004 v rámci edični řady Acta

Universitatis Palackianae Olomucensis, Fac. Phil., Philologica, a to pod titulem Studia

Bohemica IX, Tomus I, Litteraria – Historica – Historia artium. Obracíme se proto na autory

referátů s prosbou, aby texty referátů zaslali nejpozději do 15. listopadu 2003 v elektronické

podobě na

e-mailovou adresu if@risc.upol.cz.

2003-10-29

Rovnosť//

Miloš Šenkýř Daňový návrh vlády diskriminuje Moravu/Návrh rozdělení daní diskriminuje Moravu

Brno/Praha Návrh nového zákona o rozpočtovém určení daní, který předložila vláda, diskriminuje moravské kraje. Tvrdí to zástupci moravských regionů. Sněmovna nyní pustila návrh do závěrečné fáze projednávání.

„Stále se domnívám, že místo nesmírného množství kritérií by bylo nejvhodnější postavit systém dělení výnosu daní podle počtu obyvatel a rozlohy kraje,“ míní jihomoravský hejtman Stanislav Juránek (KDU-ČSL), který v tomto směru také intervenuje u zákonodárců. Podle předsedy finančního výboru krajského zastupitelstva Jana Vituly připadá na každého obyvatele jižní Moravy v přepočtu 3311 korun, zatímco republikový průměr činí 3887 korun. „Dělení podle počtu obyvatel je nejspravedlivější, ale nemám výrazné námitky ani proti rozhlednění (zohlednění, pozn. morava.nu) rozlohy – to kvůli málo lidnatým krajům,“ soudí Vitula. Poslanci řeší několik návrhů na jiný systém rozdělení financí. Také severomoravský poslanec Pavel Hrnčíř (ODS) upozornil, že podíl daně přepočtený na jednoho občana je nejhorší právě na Moravě – zatímco Moravskoslezský kraj má podle něj dostat na občana 3057 korun, pro obyvatele jižních Čech je to 5369 korun. Proto také předložil návrh, který by bral v úvahu jen počet obyvatel.

Vláda, která návrh rozdělení daní navrhovala, se při jeho sestavování řídila nejen počtem obyvatel a rozlohou, ale také původními částkami vynakládanými do jednotlivých region.

Regiony, které si v minulých letech by dobyly vyšší částky, by tak měly podle zástupců regionálních samospráv šance je dostávat i nadále. Zástupci vlády naopak připomněli, že kraje se liší i v dalších podhledech, například struktuře zaměstnanosti, stavem životního prostředí a dalšími faktory.

Při rozdělování daní by v celkovém objemu měla sněmovna krajům přidat, regiony by podle návrhu hospodařily s 19,3 procenta z výnosu vybraných daní místo dnešních 3,1 procenta. Samotné kraje ale považují za optimální více než sedmnáct procent. Sport plane například kolem financování středního školství včetně peněz na platy učitel.

Rozdělení peněz podle vládního návrhu v přepočtu na obyvatele, seřazeno od největší po nejmenší částku (zdrojem jsou podklady KÚ JmK):

Vysočina 5447

Jihočeský 5369

Karlovarský 4845

Plzeňský 4818

Středočeský 4630

Královéhradecký 4512

Liberecký 4339

Olomoucký 4264

Pardubický 4231

Ústecký 3869

Zlínský 3675

Jihomoravský 3311

Moravskoslezský 3057

Praha* 1750

průměr ČR 3887

*) Praha dostává další prostředky z peněz určených pro obce

2003-10-29-17-30

Brno, Kudelova 8, Středni prúmyslová škola stavebni

Masarykova společnosť

Pavel Aleš

Ževotni cesta biskopa Gorazda

2003-10-29-17

Brno, Zelné rynk 8, Dietrichsteinské palác, 1. patro, přednáškové sál

Moravsky zemsky muzeum

Eduard Droberiar Národní muzeum Praha

Čexe, Řím a Marobudova říša

2003-10-27-18

Brno Kohótke Libušina třída 27 (konečná trolejbuso, objekt knihovne a posilovne, sál v 1. patře)

VpNM

Nigerijci a Moravani

přednáška – beseda

2003-10-25-13

Brno, Heršpice, hlavni vxod do Óstředniho krxova

MGHS

Tomáš Sedláček Šlexticky hrobke na Óstřednim krxově v Brně

2003-10-22-17

Brno, Stránskyho 28

Vébor národni kulture

Jiří Sequens

Vracim se do Brna často – povidáni o nové knížce Panoptikum města brněnskyho

2003-10-22-17

2003-10-15-17

Brno, Zelné rynk 8, Dietrichsteinské palác, 1. patro, přednáškové sál

Moravsky zemsky muzeum

Balázs Komoróczy AÓ AV ČR Brno

Římani a Morava

2003-10-21-18

Brno, Medlánke, Hudcova 7, Óřad městské části, přízemi, zasedačka

Moravské národni kongres, pobočka Brno - Medlánke

setkáni

2003-10-21-18

Brno Dominikánská 2, radnica

MGHS

Tomáš Sedláček Šlexticky hrobke na Óstřednim krxově v Brně

2003-10-17

SLEZSKO Katowice EFA-DPPE Regione, regionalizm a Evropská unia

2003-10-15-17

2003-10-22-17

Brno, Zelné rynk 8, Dietrichsteinské palác, 1. patro, přednáškové sál

Moravsky zemsky muzeum

Jaroslav Tejral AÓ AV ČR Brno

Germáni a Morava

2003-10-14-17

Brno Tuřane, Tuřansky náměsti 1

Knihovna Jiřího Mahena, pobočka Tuřane

Marie Hlavoňová

Beseda o tuřanskéx krojix a vešiváni

2003-10-10

Rovnost

Vláda: Ze starých krajů budou "oblasti"

členění státu

Miloš Šenkýř

Brno/Praha · Do naší veřejné správy podle všeho vstoupí nový pojem - kromě krajů, okresů a správních obvodů se bude republika členit i na takzvané oblasti. Vláda tak hodlá vyřešit problém způsobený tím, že velká část institucí stále využívá členění státu na osm velkých krajů vytvořených v roce 1960. Ve státě tak stále existují dva Jihomoravské, Jihočeské či Středočeské kraje.

Ministerstvo vnitra navrhuje, aby tyto staré kraje dostaly nový název "oblast", současně však u nich doporučuje změnit územní rozsah. "Územní působnost Jihomoravského kraje stanoveného zákonem z roku 1960 se změní v tom smyslu, že tento kraj se v budoucnu bude nazývat oblast a bude tvořen územím samosprávných krajů Jihomoravského, Vysočina a Zlínského kraje," uvedla Milada Vaněčková z ministerstva vnitra. Na přizpůsobení úřadů čtrnácti novým krajům totiž stát nemá peníze.

Například obyvatelé okresu Pelhřimov už nebudou mít svůj krajský soud a policii v Českých Budějovicích, ale v Brně. Podobná změna postihne i občany Havlíčkobrodska, kteří dosud jezdili do Hradce Králové, a lidi z okresu Vsetín, pro něž dosud fungovaly příslušné instituce v Ostravě. Ne vždy to ale způsobí, že budou lidé muset cestovat do Brna. Ve Zlíně vrcholi stavba pobočky krajského soudu. Pokračováni str. 7 Ze starých krajů budou oblasti Dokončení ze str. 1

Pokud vyjdou změny předpisů, začne fungovat od prvního čtvrtletí 2004. "Situace s pobočkou v Jihlavě je horší, zatím se tam nepodařilo najít ani vhodnou budovu," podotkl místopředseda Krajského soudu v Brně Petr Sladký.

Politici se k návrhu sociálnědemokratické vlády zatím stavějí s určitým odstupem, neměli možnost materiály prostudovat. Například komunista Ladislav Býček však změnu vítá: "Je to důkaz toho, co jsme říkali od začátku - že malé kraje jsou příliš nákladné. Je to krok správným směrem, podle mne by tyto oblasti měly tvořit i základ krajské samosprávy," podotkl. Občanský demokrat David Šeich však upozornil, že změna může vést k dalším zmatkům v okresech, kterých se změna dotkne. "Záleží však na tom, jak kvalitní tato předloha bude," dodal.

Ke změně má podle materiálů, které vláda zpracovává, dojít společně s dalšími změnami od začátku roku 2005. Souhlas však musí vyslovit Poslanecká sněmovna, Senát i prezident.

2003-10-09

Rovnost

Brnu chybí kavárny

Oldřich Nový, za první republiky člen brněnského Zemského divadla, se vyjádřil, že Brno mělo úroveň světového velkoměsta. A vysokou úroveň velkoměsta si zachovalo i za války. Tehdy mě do Brna zahnala pracovní povinnost a od té doby – s výjimkou několika poválečných let – se stalo mým domovem. Nelibě jsem proto nesla jeho degradaci z hlavního města země Moravskoslezské na město krajské. Bylo to ihned poznat a jeho úpadek trvá více méně dodnes.

…

Eliška Chodáková, Brno

2003-10-08-(15-19)

Brno Dominikánská 2, radnica MČ Brno-střed

Klub přátel znojemské rotunde

valná hromada

- óprave stanov

- Jaroslav Pazour zpráva: konferenca Znojmo 2003-06

- volbe

prezident Jaroslav Pazour
viceprezident Petr Šimík
člen véboro Hotárek, Keprt, Novotný

2003-10-08-19

Brno Juliánov, Jamborova 65

Jiří Pavlica

2003-10-06-19-30

Brno Hosovice Musilova 2, Lidové dům – KS Omega

Jiří Pavlica Hradišťan

2003-10-04

MGHS Lanškroun …

zájezd

2003-10-04-10-30

Brno Mečová, Stará radnica, Poslanecké klub

Moravské národni kongres

Novym prezidentem Pavel Dohnal

Luděk Galuška

2003-10-01

Brno Řečkovice

Moravské národni kongres

založeni pobočke

2003-10-01-18-00

Brno Kleinuv palác, náměsti Svobode 15, Maly divadlo hodbe

Knihovna Jiřího Mahena

Miloš Štědroň

Jiné Janáček aneb Co se v programo nedočtete

2003-(09-24) – (10-11)

38. Moravské podzem

Mezenárodni hodebni festival

Brno

2003-10-01-16-30

Brno Kobližná 4

Knihovna Jiřího Mahena

Graffiti v Brně – vernisáž véstave fotek M. Zemanové

2003-09-29-18-00

přednáška – beseda

Brno Kohótke Libušina třída 27 (konečná trolejbuso, objekt knihovne a posilovne, sál v 1. patře)

Prvni Moravan

Z dějin Moravskyho královstvi, MOH, MS, ŽD-SSGAD

2003-09-27

Brno MoDS

Zemské sněm MoDS vezval odborníke, abe hledale takovy řešeni protipovodňovéx opatřeni v povodi Odre, kery be neznamenalo likvidaco Novéx Heřminov

2003-09-27

Bel oznámené vznik nadace Moravsky srdce www.moravskesrdce.cz

2003-09-27

Rovnost 2003-09-27

Šéf moravských demokratů: Nechceme trhat republiku

Jan Tomandl

Brno · Ještě před pár lety patřily promoravské strany k důležitým součástem politické scény a počítat se s nimi muselo i v Praze. V poslední době se poněkud odmlčely a zdá se, že pomalu vyklízejí pozice. Předseda Moravské demokratické strany (MDS) Ivan Dřímal se však v rozhovoru pro Rovnost snažil taková tvrzení vyvrátit. Z jeho vyjádření vyplývá, že strana s optimismem vzhlíží zejména k volbám do Evropského parlamentu a hodlá se brzy začlenit do evropských politických struktur.

· O MDS nebylo dlouho příliš slyšet. Jak to s vaší stranou vypadá, čemu se věnujete?

Působíme jak na domácí, tak na mezinárodní politické scéně. Nechtěl bych nijak zveličovat naši činnost ani postoje, ale zvláště jsem spokojen s aktivitami našich mimobrněnských organizací. Zastupitelé pracují, stejně tak starostové. Bohužel nejsme příliš vidět v Brně. Díky pětiprocentní klauzuli jsme vypadli ze struktur, kde jsme kdysi tradičně byli zastoupeni. Z této reality musíme vycházet.

· A na mezinárodním poli?

Pracujeme na tom, abychom se stali plnoprávným členem EFA. To je Evropská strana národů, zastoupená v Evropském parlamentu. Společně se Stranou zelených tam tvoří jednu frakci, klub.

· Do evropských struktur míří řada našich stran. Proč jste si vy vybrali právě EFA? Čím je vám blízká?

Tím, že sdružuje strany založené na územně-správním principu respektujícím historické země, které vždy byly součástí struktury Evropy, ale nyní netvoří samostatné státy. Respektuje i národnostní a národní odlišnosti států, území a regionů. Prosazuje uspořádání Evropy, které právě na takových historických zemích bude založeno. Oni bezvýhradně chápou Moravu jako jeden z historických regionů, jehož místo v nové Evropě je nezpochybnitelné. Do této strany my zcela logicky patříme.

· Nemá EFA blízko k nacionálnímu extremismu?

Jsou tam sice strany jako třeba Baskická národní strana, ale pozor, neztotožňovat se separatistickým hnutím ETA. Exetremistické národní strany tam nejsou. Třeba Slovenská národní strana nebo Le Penova strana, ti patří zase do jiné frakce. V EFA je například Skotská národní strana, což je vlivná parlamentní síla, jejímž členem je i Sean Connery. EFA samozřejmě respektuje historické a národnostní principy, ale nepovyšuje je nad vazby územní a státní. Podporuje například autonomní řešení, ale není tam místo pro separatismus. My také nechceme trhat republiku, jak nám neustále někdo podsouvá.

· Kdy byste se tedy měli stát čtený EFA?

Bylo nám řečeno, že bychom se měli stát plnoprávnými členy EFA koncem letošního října.

Předseda Moravské demokratické strany Ivan Dřímal bojuje za silnější postavení Moravy už řadu let.

FOTO JAN TOMANDL

2003-09-26

Rovnost 2003-09-26

Moravšti demokrati Löwa nepodpořijó

Brno · Svou podporo senátnímu kandidátovi Jiřímu Löwovi vzala včera zpět Moravská demokratická strana. Ve volbách zůstanou stranou a svým příznivcům nedoporučí žádného kandidáta. Původně se zdálo, že program pana Löwa má mnoho styčných bodů s naším,“ uvedl šéf strany Ivan Dřímal. Podle něj se rozmysleli poté, co zjistili, že Löwa, který kandiduje za Liberální reformní stranu, podpoří například senátoři Josef Zieleniec a Martin Mejstřík. Ti prý mají blízko k „hradní politice“, která koketuje se sudetskými Němci. Zieleniec navíc prý prosazuje centralistické pojetí EU, s nímž se MDS neztotožňuje.

(jt)

2003-09-26-(09-12)-30

ČEXE Praha

Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, hlavni budova

Milan Togner

Národnost nebo konfesa: Morava v baroko

2003-09-(19-21)

RUMUNSKO SEDMIHRADSKO Kluž

EFA-DPPE

konferenca s óčasťó Moravanu

2003-09-20

Společnosť pro Moravo a Slezsko

K prameňu Morave

2003-09-14

MGHS Černá Hora

památke – zájezd

2003-09-06

MGHS Žďár nad Sázavó, Novy Veseli

zámke - zájezd

2003-09

Bariére, ročnik 2003, číslo 4

U nás v Čechách...

Válečná zpravodajka Petra Procházková, bývalá reportérka Lidových novin, spolupracovnice BBC, přímá účastnice bojů o parlament v Moskvě, v Grozném a jinde v Čečensku, která má zakázáno Rusko, si už dvakrát tisku posteskla, aspoň já jsem to četl ve dvou tiskovinách, že ji na Moravě peskují, protože tam, v Brně, když doprovázela vystoupení čečenských dětí souboru Berkat, použila obratu "...my tady, v Čechách..." Několik lidí ji upozornilo, a někteří jí to i napsali, že v Brně není v Čechách. "Máme vás rádi, ale dejte si na to bacha", psali, říká Procházková. "Vím, že ti na Moravě mají pravdu, a přece mi to přišlo absurdní. Právě za to, že si na to nedávám bacha, byste mě měli mít rádi, odpovídám jim. Jsem pro udržování kulturních tradic a národ

ní identity, ale vadí mi, když lidem chybí nadhled a berou se smrtelně vážně..." Nu, na to se zase dá říct, že stejně tak může vadit, když tak vynikající novinářka a reportérka nezná zeměpis nebo historii svého národa. Ale ono to má i hlubší podtón. Vždyť to byla do značné míry právě necitlivost k národnímu povědomí, která byla po celé devatenácté i dvacáté století zdrojem napětí i válek, ať už jako skutečný pocit křivdy, nebo jako záminka. Vždyť i konflikt mezi Rusy a Čečenci má tento podkres. Ne, že bych si myslel, že když politik prohlásí, že největší nezaměstnanost u nás v Čechách je v Ostravě, tak že Ostraváci vezmou kalašnikovy a vydají se na Prahu. Chci jen říct, že u nás v Čechách jsme na to citliví. LADISLAV VENCÁLEK, Brno

(před) 2003-08-31

Tak jož je to tade: prvni tištěná česká mapa s označenim „ČECHY“ pro celó Českó republiko. Jak se Vám líbi?

http://home.tiscali.cz:8080/armag/obrazky/grafy/evropa_jaz.jpg

2003-08-26-18-00

přednáška – beseda

Brno Kohótke Libušina třída 27 (konečná trolejbuso, objekt knihovne a posilovne, sál v 1. patře)

B. Tichý

Za Moravo! V české vládě …

(Moravskym ministrem české vláde)

2003-08-16

Rovnost

(jt) HSMS pomuže hrado Veveři

Brno

Sbírko na pomoc hrado Veveři zahájilo meze svéma členama Hnoti samosprávné Morave a Slezska. Reagovalo tak na aktivite Rovnostě, kerá se památce snaži veřénó sbirkó pomoct jož několik tédňu. „Rádi besme na záxrano Veveři také přispěle, a to částkó nemaló,“ ovedl Vítězslav Dočkal. „Od státo peníze nende čekat. Ze státnix prostředku vzkvétajó bohužel předevšim památke v Čexáx,“ podotkl Dočkal.

2003-08-16

Zlínské noviny

16. srpna 2003

Zlínský kraj · strana 9

anketa

Co si myslíte o snahách uznat moravskou národnost, kterou prosazuje Moravský národní kongres?

PETRA BEDNAŘÍKOVÁ,

23 let, manažerka, Zlín

· Nevím. Je ale pravda, že když někde v zahraničí řekneme, že jsme Moraváci, nikdo asi nebude vědět, odkud vlastně pocházíme. Pokud by to ale pro nás mělo nějaké výhody, jako například vyšší platy, pak bych to akceptovala.

IVONA CERNÁ,

42 let, podnikatelka, Zlin

· To pro mě není podstatné. Jestli jsem Češka nebo Moravanka, na tom skutečně nebazíruji. I když uzákonění by mi nevadilo. Ale výhody bych v tom neviděla. O politiku se zajímám čím dál méně. O existenci Moravského kongresu tak slyším poprvé.

VLADIMÍR BRZOBOHATÝ,

23 let, svářeč, Slavičín

· Klidně bych si nechal do občanky napsat, že jsem Moravák. Tomu bych se nebránil. O zmíněném kongresu jsem ale neslyšel. Nevěděl jsem, že něco takového existuje. Možná by uznáni mělo i nějaké výhody.

PAVLA ŘEZNÍČKOVÁ,

59 let, důchodkyně, Zlín

· Je to nesmysl. Myslím, že to začal Drtil* v Brně, ten prosazoval Moravu. Sice jinak mluvíme, ale i tak jsme součástí České republiky. Dělení už tu navíc bylo. Akorát by přibylo úředníků. Je to zbytečné.

Ve Zlíně se ptala Veronika Langrová,

FOTO BARA HORÁKOVÁ

Moravané bojují o uznání svého národa i území

Zuzana Tarabusová

Zlínský kraj · Zákonné uznáni moravského národa a obnovení územní identity Moravy je prvořadým cílem více než stovky členů Moravského národního kongresu, kteří žijí ve Zlínském kraji. Protože v rámci svého brněnského centra i některých politických aktivit se svou myšlenkou neuspěli, rozhodli se petici oslovit občany.

"Podle výsledků národnostního složení z posledního sčítání lidu v roce 2001 se k moravské národnosti v české republice hlásí na tři sta osmdesát tisíc lidí, což není nijak malé číslo. Doufáme, že se nyní přidají k našemu jasnému odmítnutí bezohledné přezíravosti pražských politiků a Prahou řízených byrokratů vůči naší zemi Moravě," uvedl člen výkonného výboru Moravského národního kongresu Pavel Dohnal z Hluku.

Cílem petice podle něj však není získat co největší počet podpisů, ale vytvořit podklady k soudní stížnosti na protiústavnost zákona o národnostních menšinách. "Každý občan má právo svobodno rozhodovat o své národnostní příslušnosti. Alespoň tak to uvádí Listina základních práv a svobod i další mezinárodní dokumenty, jenž jsou takto porušovány. V České republice je totiž vedena pouze národnost česká a pak takzvané ostatní," upozornil Dohnal.

Ve svých požadavcích o obnovení územní identity Moravy se iniciátoři petice odkazují zejména na doložené historické okolnosti. "Od vzniku markrabství moravského v roce 1183 mohli Moravané v rámci svého svébytného území rozhodovat o svých záležitostech sami až do roku 1948, kdy bylo zrušeno zemské zřízeni. Mělo to svoje opodstatněni, ke kterému se přikláníme i dnes. Veškeré rozhodování o financích se děje v Praze, což vede k neblahým hospodářským důsledkům. Zatímco v Praze je tříapůlprocentní nezaměstnanost, na Zlínsku je desetiprocentní, o rozdílnosti platů nemluvě," poukázal na jeden z problémů Dohnal.

Podle dalšího z členů Moravského národního kongresu Jiřího Zvonička z Bylnice tato akce podporuje snahu Moravanů, která zde byla odedávna. "Víme o tom, že někteří lidé se budou snažit zpochybnit i samotnou petiční aktivitu. Přesto si od ní slibujeme znovuoživení moravské otázky, která Moravany přvede k vlastnímu srdci a národu,“ podotkl Zvoníček.

O uznání moravského národa bojují členové Moravského národního kongresu již léta. FOTO ZUZANA TARABUSOVÁ

Národnostní složení podle výsledků sčítání lidu v roce 2001 ve Zlínském kraji
Zlínský kraj	597 758	508 213	63 836	91	7 453	228	315	17 192
Kroměříž	108 469	90 033	13 834	28	1 451	38	59	2 941
Uh. Hradiště	145 140	116 513	22 488	11	1 851	35	88	4 090
Vsetín	147 664	131 838	9 207	30	1 914	79	154	4 282
Zlín	196 485	169 829	18 307	22	2 237	76	14	5 879

*správně Dřímal (poznámka morava.nu)

2003-08-15

Slovácké noviny

polemika

Spisovatel Ludvík Vaculík ve svém pravidelném Posledním slově v Lidových novinách zveřejnil kurzivu Hlupkaví mezi námi. Na ni zareagoval 23. 7. ing. Pavel Dohnal z Hluku, jeden z představitelů Svazu Moravanů. Protože jde o problematiku, která zajímá hodně našich čtenářů, přinášíme oba texty v plném znění.

Hlupkaví mezi námi

Mezi námi Moravany: vymýšlejí si moravskou národnost. Při posledním sčítání obyvatel se prý několik set tisíc lidí přihlásilo k národnosti moravské. Nevím, jestli ta národnost byla předtištěna na formuláři, což by byla neuvěřitelná neopatrnost, až lstivá. Nebo zda si ji lidé zapisovali do volné rubriky. Není to nové, objevil se tento nápad hned po převratu. Moravisté, jejichž mluvčí neznám, vytáhli do boje za svobodu, když už byla: Proč svůj požadavek nepodali Ústřednímu výboru Komunistické strany Československa? Uvažoval jsem, jací lidé to asi jsou a proč to dělají. Já normálně nevystavuju ani svou národnost českou, když nemám vůči komu čemu. Vůči komu oni cítí národnost moravskou: vůči nám ostatním? Žádný útlak od Čechů přece neexistuje, Čechové nás nijak nesledují, nevnímají. Ba naopak, pozoruju spíš podivný; až zahanbující úkaz, že nás někdy považují za lidi lepší: upřímnější, pořádnější… Jaký člověk si může myslet, že je národnosti moravské: jednak ten, kdo neví, že Moravané jsou odedávna národnosti české, tedy nic nečetl, nezná. Dále někdo, kdo tomu pojmu vlastně nerozumí: co je to národ? Nejspíš si dovedu představit člověka, jehož napadlo, že když tu není žádného nebezpečí, mohl by na moravském koni vrajtovat do politiky. Několik set tisíc lidí, to už je národnostní menšina, s tím se dá jet aj do Bruselu! Ale já si nemyslím, že by nápad založit národnost moravskou byl nebezpečný, a píšu tu jenom proto, že žasnu, jak někdo mezi námi Moravany může být tak nevkusný až přiblblý, ten výraž si dovoluju proto, že je to mezi námi. Nové národnosti už nevznikají. Ba budeme my Češi muset mít dost vědomí a vůle, abychom se udrželi, a vy někteří si budete vymýšlet autonomní oblast Valašskou? Morava však je, Moravané také jsou. Je to nikoli národnost, ale vědomí původu a odpovědnosti, které může být kritickou protiváhou českého centralismu. Jsou nutné moravské instituce a organizace. Moravané více než ostatní Češi musí být proti tornu, aby se v Beskydech otevřely uhelné doly, řeka Morava aby se proměnila o betonové koryto... Vadí mi, ano, že při správní reformě se nerespektovala zemská hranice Moravy: ale to záleželo na obyvatelích hraničních okresů a obcí, a já nevím, jestli jim někdo něco diktoval. To by byl důvod odporu. Může se mi namítnout, že tyto moje názory plynou z mé celoživotní existence v Praze. Movitá že trochu ano. Však také vím, že pro Moravu můžeme udělat nejvíc, když opanujeme Prahu. Je mi ta jejich hra na moravskou národnost jaksi i milá. Připomíná mi, jak jsem kdysi já zakládal v Brumově indiánský kmen, abych byl náčelníkem jménem Kusketa Queitesquney.

Ludvík Vaculík

Lidové noviny, 22.07.2003

Moravané jsou Češi, nebo Moravané?

Vážený pane Vaculíku, dne 22.7.2003 jste seznámil čtenáře Lidových novin se svým názorem na neexistenci moravské národnosti. V článku si kladete otázku a současně si odpoví dáte: "Jaký člověk si může myslet, že je národnosti moravské: jednak ten, kdo neví, že Moravané jsou odedávna národnosti;české, tedy nic nečetl, nezná. Takový názor mezi Čechy je všeobecné známý. My, kteří se k moravské národnosti hlásíme,.své moravanství, o kterém píšete, jinak vnímáme a na rozdíl od Vás čteme a známe jiná fakta. Například v písemných pramenech k velkomoravským dějinám Magnae Moravie fontes historici se uvádí, že v; ,roce 822 franský císař Ludvík ve Frankfurtu vyslechl vyslance všech západních Slovanů, mezi kterými kromě Óbodritů, Srbů, Veletů, Čechů, Praedenecentů a Avarů jsou uváděni také Moravané. Existenci moravského národa vedle národa českého uznává také historik PhDr.Dušan Třeštík, CSc., kterého za moravistu asi můžete jen těžko označit: "Velká Morava byla státem Moravanů, Slováci ještě neexistovali a češi s tímto státním-celkem neměli nic společného."( LN.21.7:2003). Můžeme však také ocitovat například něco ze začátků českého národního obrození. Ve veřejném prohlášení národního výboru v Čechách ze dne 6. máje 1848 se: v souvislosti s otázkou sjednoceni dech s Moravou a Slezskem uvádí: ,.Přejeme si, aby swobodný národ morawský práwě nezmatený wplywy cizími toto uwážení vzal před sebe, aby swobodně a samostatné se rozhodnul."

Možná Vás také překvapí přístup politické reprezentace Slovenska, která od roku 1994 oficiálně uznává na svém území, kromě české národnostní menšiny, také moravskou národnostní menšinu. Jestliže obecné platí, je každá národnostní menšina v cizím kraji má ve své zemi svůj mateřský národ, potom také moravská národnostní menšina na Slovensku přísluší k moravskému národu na Moravě.

Pokud budete chtít znát i jiné důvody, proč jsme přesvědčeni o správnosti našeho konání, zastavte se při své cestě na Horňácko za mnou, na Dolňácku nebo se třeba zeptejte každého čtvrtého obyvatele Vašeho Brumova, proč je podle Vás takový "hlupkavý" a přihlásil se při posledním sčítání lidu k národnosti moravské a ne k české jako Vy.

Pavel Dohnal

2003-08-15

Rovnost

Brno , hrad Veveři

Vladimír Cimbalník Hrad jako moravské symbol

Osod hrado je podobné osodo celé Morave. Gdese patřil meze névětši a névéznamňéši moravsky hrade. V polovině minolyho stoleti však bel verabované nacistama a pak komunistama proměněné téměř v ruino. Ani po lestopado 1989 se jho kráso obnovit nepodařilo – meslim si, že sbirka na obnovo věžnix hodin be mohla bét celomoravskó záležitosťó, kerá be veóstila v obnovo celyho hrado a tim e symbolicke ke kultorni, politicky e hospodářsky obnově Morave.

2003-08-12

LIKVIDACE Union pojišťovne (se sídlem v Praze). Na Moravě só dvě pojišťovne:

Ostrava Cestovní pojišťovna ADRIA Way družstvo

Brno Triglav pojišťovna, a.s.

2003-08-09-(07-30)-(19-00)

Klub přátel znojemské rotunde

Brno – Medřič Antonín Dvořák přednáška – Mostiště - Střítež – Šebkovice – Moravsky Budějovice – Šebkovice – Ščepkov – Častohostice – Znojmo Hradiště sv. Hypolita Bohuslav Klíma přednáška

zájezd ±250 Kč, potvrzeni óčasti jaroslav.pazour@worldonline.cz

2003-07-29

Rovnost

Jan Tomandl

O senát se přihlásil další kandidát

Brno Architekt a krajský radní Jiří Löw … bude mít podporu … Moravské demokratické strany.

Jan Tomandl

Löw: Nabízím nezávislý svět bez stranických sekretariátů

… Jan Tomandl Jste krajským zastupitelem, zároveň Vás podporují mimo jiné i moravistické strany. To evokuje otázku regionů. Jak se díváte na stávající krajské uspořádání?

Myslím, že je špatné

Jiří Löw Myslím, že je špatné,, celé regiony jsou špatně zařazeny. Příkladem těch nutných, ale nešťastných spojení je spolupráce Vysočiny a Jihomoravského kraje. Vždyť tyto regiony mají úplně jiné strategické zájmy. Vysočina by měla spolupracovat spíše se Středočeským nebo Jihočeským krajem.* Jihomoravský má zase blíže ke Zlínskému nebo Olomouckému.

Nejsem žádný revolucionář, ale myslím si, že pokud bude v Evropské unii pokračovat tendence slábnutí národních států, dojde k vytváření nových, volnějších celků. Moravské kraje pak budou kooperovat, Morava má totiž každopádně své některé výsostné, společné zájmy. Co se týče těch národnostních tendencí, že se lidé cítí jako Moravané, svébytný národ, to je každého osobní věc. Když to odlehčím, moje děti se při sčítání lidu kdysi přihlašovaly jako Apači. Každý má právo na vyjádření, názor.

…

Jan Tomandl

Kandidáta podpoří další strany i osobnosti regionu

Předseda Moravské demokratické strany Ivan Dřímal i Jan Kryčer z Nestraníků pro Moravu potvrdili, že za kandidátem … budou stát i jejich subjekty. …

Kdo již podpořil kandidaturu Jiřího Löwa:

… Jan Havlík – starosta Tuřan (Nestraníci pro Moravu) …

*morava.nu: Máme temo rozomět tak, že be sme napříště celó Vesočino měle považovat ne za moravské nebo moravsko-české kré, ale za čásť Čex? Děkojeme, nexceme!

Na drohy straně vitáme oxoto Jiřího Löwa komunikovat do budócna s moravskéma stranama a snad e podporovat národnostni Moravane.

2003-07-25-19-30

Brno, Zelné rynk 9, Hosa na provázko

Simona Monyová

2003

Hlupkaví mezi námi

Pod tímto názvem vyšel dne 22.7.2003 v Lidových novinách, ve sloupku Poslední slovo, článek renomovaného českého spisovatele, který mne, hlásícího se k moravské národnosti, silně urazil a překvapil svou demagogií.

Ano, k moravské národnosti se při posledním sčítání lidu přihlásilo 380 474 občanů České republiky. Na sčítacích arších, kde národnosti nebyly předtištěny. Jakékoliv zpochybňování této skutečnosti je porušením Základní listiny lidských práv a svobod, která je i součástí Ústavy České republiky.

Obyvatelé Moravy, a ne jen moravské národnosti, se nikdy nesmířili se skutečností, že jim jejich historická práva dnem 1.1.1949 vzali komunisté, když začali budovat totalitní systém v Československé republice. Vždy však, kdy byla oslabena moc KSČ, hlásili se o svá práva. Úsilí obyvatel Moravy o rehabilitaci své země v roce 1968 ukončila okupace ČSSR a následná normalizace těžce postihla přední představitele Moravanů a tak otázka autora zmíněného článku, proč Moravané své požadavky nepodali ÚV KSČ je více než úsměvná.

Je logické, že obyvatelé Moravy po roce 1989 opět požadují rehabilitaci Moravy, obnovu zemského uspořádání v České republice a tudíž důslednou decentralizaci státní moci. To, že mají pravdu, nejlépe vyplývá z problémů nové vytvořených krajů, jejichž představitelé teď na vlastní kůži poznávají, jak přebujelý a byrokrAtický státní aparát v Praze se zuby nehty brání předání svých dosavadních práv a výsad do jejich kompetence.

Mrzí mne, že pan Ludvík Vaculík, se propůjčil k napsání článku Hlupkaví mezi námi. Snad se i trochu zastyděl a proto jej napsal pod pseudonymem z dob svého mládí Kusketa Quenesquney. Nedá se nic dělat. Hlupkaví jsou opravdu mezi námi.

Vítězslav Dočkal

2003-07-22

Lidové noviny

Ludvík Vaculík (KUSKETA QUENESQUNEY)

Hlupkaví mezi námi

Mezi námi Moravany: vymýšlejí si moravskou národnost. Při posledním sčítání obyvatel se prý několik set tisíc lidí přihlásilo k národnosti moravské. Nevím, jestli ta národnost byla předtištěna na formuláři, což by byla neuvěřitelná neopatrnost, až lstivá. Nebo zda si ji lidé zapisovali do volné rubriky. Není to nové, objevil se tento nápad hned po převratu. Moravisté, jejichž mluvčí neznám, vytáhli do boje za svobodu, když už byla: Proč svůj požadavek nepodali Ústřednímu výboru Komunistické strany Československa?

Uvažoval jsem, jací lidé to asi jsou a proč to dělají. Já normálně nevystavuju ani svou národnost českou, když nemám vůči komu čemu. Vůči komu oni cítí národnost moravskou: vůči nám ostatním? Žádný útlak od Čechů přece neexistuje, Čechové nás nijak nesledují, nevnímají. Ba naopak, pozoruju spíš podivný; až zahanbující úkaz, že nás někdy považují za lidi lepší: upřímnější, pořádnější…

Jaký člověk si může myslet, že je národnosti moravské: jednak ten, kdo neví, že Moravané jsou odedávna národnosti české, tedy nic nečetl, nezná. Dále někdo, kdo tomu pojmu vlastně nerozumí: co je to národ? Nejspíš si dovedu představit člověka, jehož napadlo, že když tu není žádného nebezpečí, mohl by na moravském koni vrajtovat do politiky. Několik set tisíc lidí, to už je národnostní menšina, s tím se dá jet aj do Bruselu!

Ale já si nemyslím, že by nápad založit národnost moravskou byl nebezpečný, a píšu tu jenom proto, že žasnu, jak někdo mezi námi Moravany může být tak nevkusný až přiblblý, ten výraž si dovoluju proto, že je to mezi námi. Nové národnosti už nevznikají. Ba budeme my Češi muset mít dost vědomí a vůle, abychom se udrželi, a vy někteří si budete vymýšlet autonomní oblast Valašskou?

Morava však je, Moravané také jsou. Je to nikoli národnost, ale vědomí původu a odpovědnosti, které může být kritickou protiváhou českého centralismu. Jsou nutné moravské instituce a organizace. Moravané více než ostatní Češi musí být proti tornu, aby se v Beskydech otevřely uhelné doly, řeka Morava aby se proměnila o betonové koryto... Vadí mi, ano, že při správní reformě se nerespektovala zemská hranice Moravy: ale to záleželo na obyvatelích hraničních okresů a obcí, a já nevím, jestli jim někdo něco diktoval. To by byl důvod odporu. Může se mi namítnout, že tyto moje názory plynou z mé celoživotní existence v Praze. Movitá že trochu ano. Však také vím, že pro Moravu můžeme udělat nejvíc, když opanujeme Prahu.

Je mi ta jejich hra na moravskou národnost jaksi i milá. Připomíná mi, jak jsem kdysi já zakládal v Brumově indiánský kmen, abych byl náčelníkem jménem Kusketa Queitesquney.

2003-07-22-19-30

Brno, Zelné rynk 9, Hosa na provázko

Antonín Bajaja

2003-07-21-19-30

Brno, Zelné rynk 9, Hosa na provázko

Jiří Paukert

2003-07-17

Rovnost

Moravanství přežitkem?

Soudě podle posledního sčítání lidu ČR z března 2001, kdy za deset let od předchozího aktu klesl počet občanů hlásících se k moravské národnosti téměř o jeden milion, lze dojít k jednoduchému závěru, že moravanství se stalo anachronismem a že je správnější a užitečnější hlásit se k české majoritě považované obecně za opěrný pilíř jednoty a celistvosti daného státu.

Najít fundovanou odpověď; proč k takové kvantitativní změně došlo, není snadné, protože dodnes neexistuje náležitý vědecky podložený průzkum.

Nelze opomenout nemalý vliv postupně se prosazující polistopadové ekonomické transformace. K ekonomickým faktorům se bezpochyby přidružily také politicko-společenské poměry. Listopad '89 se stal impulsem k oživení snah o emancipaci Moravy. Mezi předními úvahami figurovaly možnosti zavedení trojfederace nebo minimálně obnovení zemského zřízení v rámci ČR.

Jak ukázal další vývoj, šlo o prohlášení a stanoviska dočasná a účelová, která byla rychle zapomenuta po rozpadu Československa v roce 1993.

Dá se soudit, že k útlumu moravského cítění a vědomí nemalou měrou dodneška přispívají určité tlaky. Těžko z nich vyřadit v ČR přežívající unitarismus jako snahu rozhodovat o všem podstatném z jednoho mocenského centra.

1 ve stávajících poměrech se ukazuje, že moravanství jako rozumově chápaný, citově prožívaný a aktivně vyjadřovaný vztah k dané zemi s vlastní historií, svébytnou kulturou a tradicemi, je pozitivně opodstatněné.

Jiří Novotný Brno

2003-07-17-19-30

Brno, Zelné rynk 9, Hosa na provázko

Vít Slíva

2003-07-12-19-30

Brno, Zelné rynk 9, Hosa na provázko

Milan Ohnisko

2003-07-10-19-30

Brno, Zelné rynk 9, Hosa na provázko

Alois Mikulka

2003-07-10

Rovnost

Petice žádá obnovu hranic původní Moravy

Brno · Zákonné uznání existence moravského národa a obnovení Moravy v jejích historických hranicích žádají organizátoři petiční akce, kterou pořádá sdružení Moravský národní kongres. Ten hodlá petiční archy předat v polovině října zákonodárcům.

"Nežádáme odtrženi Moravy. Jde nám jen o právo na sebeurčení," řekl šéf sdružení Miloš Skočovský. Členové kongresu tvrdí, že občané s moravskou národností by neměli být automaticky zahrnováni do většinové společnosti České republiky. "Nelze je také označit za menšinu," zdůraznil Skočovský. Doplnil, že za uznáním existence národa moravského nejsou nacionální vášně, ale jen snahy o rozvoj celého území.

Zástupci Moravy by podle autorů petice v případě uznání získati svá národnostní zastoupení v nejrůznějších institucích a výborech, tedy podobně jako Skotové či Velšané ve Velké Británii. "Zejména bychom mohli lépe obhájit své ekonomické zájmy, tedy zájmy Moravy a jejích obyvatel, v Evropské unii. Ta je především společenstvím regionů," zdůraznil iniciátor. Kongres se domnívá, že by to napomohlo i k zachování moravské kultury a tradic.

Signatáři petice také žádají úpravu hranic nedávno vzniklých krajů. Ty by měly respektovat staré rozdělení státu na českou a moravskou část. Například Svitavsko by se tak podle Skočovského vrátilo na Moravu a neslučovaly by se české a moravské okresy, jako je tomu v kraji Vysočina. Sdružení zdůrazňuje, že existence moravského národa je zpochybňována kvůli chybějící jazykové odlišnosti od českého národa. "Rakušané jsou také přijímáni jako samostatný národ, i když jejich jazyk je s německým téměř identický," tvrdí. (čtk)

2003-07-

LITVA Vilnius

EFA-DPPE

konferenca s óčasťó Moravanu

2003-06-30-18-00

přednáška – beseda – koncert

Brno Kohótke Libušina třída 27 (konečná trolejbuso, objekt knihovne a posilovne, sál v 1. patře)

Ukrajinci a Moravani

2003-06-(26-27)

SARDÍNIA

EFA-DPPE

konferenca s óčasťó Moravanu

2003-06-(25-26)

Znojmo hrad (Císařské sál - 25.6.) a divadlo (26.6.)

konferenca Znojemská rotunda (Malbe v NKP rotunda sv. Kateřine a vésledke sóčasnyho vézkomo)

2003-05-25

2003-05-25-13-00

starosta Znojma - zahájeni

2003-05-25-(13-30 – 14-00)

prohlídka rotunde

2003-05-25-(14-00 – 14-30)

PhDr. Zuzana Všetečková Só starši hypotéze skotečně překonany?

2003-05-25-(14-30 – 15-00)

Doc. Dr. Manfred Koller Konstrukce a signatura v románské nástěnné malbě (nástěnnym malířstvi) středni Evrope

2003-05-25-(15-00 – 15-30)

PhDr. Kateřina Dvořáková Metode nedestruktivniho prúzkumo maleb

2003-05-25-(15-30 – 16-00)

ak. mal. rest. Fr. Sysel Věrohodnosť dnešni podobe maleb

2003-05-25-(16-00 – 16-30)

Doc. PhDr. Jan Bažant Novy poznatke o znojemsky malbě

2003-05-25-(16-30 – 17-00)

Doc. Ing. Milan Vlček, Ing. Jitka Dobrovolná Podrobné termovizni prúzkum rotunde

2003-05-25-(17-00 – 19-00)

volno

2003-05-25-(19-00 – 22/24-00)

hradni restauraca společenské večír

2003-05-26

2003-05-26-(08-00 – 08-30)

Dr. Aleš Novotný Znojemská malba jako rébus

2003-05-26-(08-30 – 09-00)

JUDr. Jiří Bílý Znojemská rotunda a Znojmo ve správni struktuře mojmírovskyho a přemyslovskyho státo

2003-05-26-(09-00 – 09-30)

Prof. PhDr. Alexandr Ruttkay, DrSc. Néstarši rotunde na Slovensko a jejix význam

2003-05-26-(09-30 – 10-00)

PhDr. Jaromír Kovárník, CSc. Arxeologické vézkom v bévalym Minoritskym klášteře

2003-05-26-(10-00 – 10-10)

Doc. RNDr. Josef Unger Hrobe ve zdi, k problematice pohřbo arcibiskupa Metoděja

2003-05-26-(10-10 – 10-30)

přestávka

2003-05-26-(10-30 – 11-00)

Prof. PhDr. Vladimír Podborský, DrSc. Význam znojemskyho hradniho návrši v době předslovansky

2003-05-26-(11-00 – 11-30)

Ing. Jan Klobušidcký, Martin Jakl Kult sv. Kateřine Aleksandrijsky

2003-05-26-(11-30 – 12-00)

PhDr. Ingrid Gajdošová Nález a restaurováni středověkéx nástennéx maleb v Trenčianskéx Biskupicáx

2003-05-26-(12-00 – 13-00)

oběd

2003-05-26-(13-00 – 13-30)

Libor Novák Pokus o interpretaco někeréx symbolu maleb

2003-05-26-(13-30 – 14-00)

Doc. PhDr. Bohuslav Klíma Novy poznatke o opevněni a osídleni znojemské ostrožne v dosaho rotunde sv. Kateřine

2003-05-26-(14-00 – 14-30)

Ing. Jaroslav Pazour Postava donátorke z hlediska symbolike byzantskyho oměni a další návaznostě

2003-05-26-(14-30 – 15-00)

Petr Šimík Nové pohled na ikonografio 2. páso maleb v rotundě sv. Kateřine ve Znojmě

2003-05-26-(15-00 – 15-30)

Ing. Mirko Kadeřávek Znojemská rotunda z pohledo situačniho začleněni do městské lokalite

2003-05-26-(15-30 – 16-00)

Ing. Jiří Kachlík, CSc. Múže xristologické pás maleb napomoct datováni dynastickyho cyklo maleb v rotundě?

2003-06-21

Mladí Moravani

3. zemská konferenca

2003-06-17-18-00

Brno Dominikánská 2, radnica MČ Brno-střed

MGHS

Karel Dvořák

Potomci krála Jiřího z Poděbrad a Kunštáto

2003-05-29-17-00

Řečkovice, zámek=radnica

VPNM

Moravšči Řeci

přednáška – beseda, vestópeni tanečniho sóboro Prométheus

2003-05-26-18-00

Brno Kohótke Libušina třída 27 (konečná trolejbuso, objekt knihovne a posilovne, sál v 1. patře)

VPNM

přednáška – beseda

Doc. PhDr. Bohuslav Klíma, CSc.

Z dějin Moravskyho královstvi III

2003-05-24-(08-30 – 14-00)

Głuchołazy Szkolne schronisko młodziežove Caritas

Slezsky vlastivědny symposium

Osode „česko“-„polskyho“ pohraniči

Paweł Szymkowicz Hranica moravsko-slezská na ózemi zlatohorskyho těžiště zlata

Květoslav Grówka Z historie regiono Zlatohorska

Sotiris Joanidis Československy koncepce prúběho hranice na Jesenicko 1918-1945

Jaroslav Burda Evropan J. A. Komenský a jeho vztah ke Slezsko

2003-05-24-(10 - 14)

Olomóc, náměsti Republike, Václavkuv sál

Česká arxeologická společnosť, pobočka pro severni Moravo a Slezsko

konferenca

prohlidka véstave Germáni a Římané ve středni Evropě

2003-05-23-00-55

ČT1 Češi a EU Dušan Třeštík o moravské národnosti

2003-05-22-16-00

Brno Kohótke Libušina třída 27 (konečná trolejbuso, objekt knihovne a posilovne, sál v 1. patře)

František Zřídkaveselý Dějine Staryho Brna

2003-05-20-18-00

Brno Dominikánská 2, radnica MČ Brno-střed

MGHS

Jan Pernička

Brněnsky adresáře a vývoj číslováni domu v městě Brně

2003-05-18-21-15

(repríza 2003-05-23-00-55)

ČT Češi a EU

Dušan Třeštík Je možné být současně Moravanem i Čechem, to předvádíme, po, myslím, že to je dost dobrý příklad, že jo, po devadesátém roce vzniklo divoké moravanství, které málem se snažilo o odtržení a - moravské národní strany měly své zastoupení v parlamentu, to se uklidnilo, - ale ta moravská identita neustoupila, jenom přestala - dokázala se smířit s tou identitou českou. Čili je možné být Moravanem i Čechem, je možné být Velšanem i Britem, je – a z toho poučení, že je možné být Čechem i Evropanem.

2003-05-17?/31?

Klub přátel znojemské rotunde

zájezd po významnéx místex Moravskyho královstvi

Brno – Buxlovice - Xřibe - Osvětimane – Buxlovice – Pustiměř - Zelená hora – Brno

2003-05-12

Brno Líšeň

Moravské národni kongres

založeni pobočke

2003-04-26-10-00

Brno Mečová 5, Stará radnica

Moravské národni kongres vestópil ze Svazo Moravanu; ovažoval o tem jož před 3. sněmem

Prezident JUDr. Jiří Bílý složil funkco. V čele 1. viceprezident Ing. Miloš Skočovský

2003-04-26-10-00

Brno Mečová 5, Stará radnica

Moravské národni kongres

10.00 zahájeni

10.30 přednáška

Doc. PhDr. Zdeněk Klanica, DrSc.

822 – 2002 = 1180 let od vestópeni Moravanu z temnot historie až po vznik markrabstvi

Dr. Kavánová

2003-04-10-17-00

Brno Staňkova 18a

Unitaria

J. Galatík Otazníke kolem hrobo jednoho z patronu Evrope sv. Metoděja O Moravskym královstvi

2003-04-09-10-00

Brno (Mečová 5, Stará radnica)

Svaz Moravanu - bode třeti „moravská strana“? Po vestópeni MNK asi ne

2003-03-31-18-00

přednáška - beseda se slavnym arxeologem

Brno Kohótke Libušina třída 27 (konečná trolejbuso, objekt knihovne a posilovne, sál v 1. patře)

Doc. PhDr. Zdeněk Klanica, DrSc.

Petr Šimík

Z dějin Moravskyho královstvi II

2003-04-(03-04)

Brno

jednáni Svaz Moravanu – Moravská koalica (HSMS, MoDS) – Evropská svobodná alianca-Demokratická strana národu Evrope (ESA-DSNE)

Brno 2003-04-04

José Luis Linazasoro, tajemnik ESA-DSNE na FSS MU Brno

beseda

2003-03-29

SLEZSKO

jednáni MM – Moravská koalica (HSMS, MoDS) – HAS=RAS (Hnoti za autonomio Slezska=Ruch autonomii Ślaska)

2003-03-29

Pasohlávke ?

Mladi Moravani

zemská konferenca

2003-03-25-15-00

Brno Dominikánská 2, radnica MČ Brno-střed

Klub přátel znojemské rotunde

valná hromada

Mgr. Dana Zapletalová

Vésledke sóčasnyho arxeologickyho prúzkumo na Starym Brně - velkomoravsky hrobe v areálo zahrade o kostela Milosrdnéx bratři

(arxeologicky objeve z dobe velkomoravské a starši v areálo nemocnice O milosrdnéx bratru na Starym Brně)

2003-03-21

2003-03-31

Křtine, penzion Santini

Svaz „Moravanu“ 4. sněm

Změna stanov - prodlóženi volebniho obdobi prezidenta z jednoho roko na pět let, prezidentovi Dr. Zieglerovi přiznáno právo měnit složeni vékonnyho véboro, Svazo přiznáno právo rušit členstvi nepohodlném členském organizacim.

Proti sobě stále na sněmo dva tábore – v pozici bel prezident s Moravskym spolkem podporovanym Společnosťó pro Moravo a Slezsko, Klubem přátel znojemské rotunde a Moravskym a Slezskym informačnim centrem, na opozični straně Moravské národni kongres a Moravské slovanské vébor. Zastrašováni a křivy osočováni nepohodlnéx delegátu, anonymni telefonáte, vekazováni ze sálo, přirovnáváni k Svazo československo-sovětskyho přátelstvi, návrh na přemenováni Svazo Moravanu na Svaz (koho?). Takové bel 4. sněm.

do 28. února

2003

moravsky obce v českéx krajix mohle požádat parlament o vráceni k někerymo z moravské kraju:

nepožádala ani jedna

2003-02-28

prezidentsky volbe: 9 kol, 7 kandidátu (o keréx se hlasovalo) - ani jeden z Morave.

Moravan Mirek Topolánek: „Bodo volit jako Čex!“

Prezidentem Václav Klaus, proslavené svéma vérokama zpoxybňujicima ekzistenco Moravanu jako národa

2003-02-24-18-00

přednáška - beseda s historikama/spisovatelama

Brno Kohótke Libušina třída 27 (konečná trolejbuso, objekt knihovne a posilovne, sál v 1. patře)

PhDr. Jiří Adámek, Mgr. Milan Řepa (autor knižke Moravani nebo Češi? J. Galatík

Morava minulosti, přítomnosti a bodócnosti

2002

2002-12-15	předsedó ODS Moravák Mirek Topolánek
2002-09-24?	DEMOLICA EVANGELICKYHO KOSTELA V KŘIŠŤANOVICÁX
2002-11-30 08-30/09-45	3. sněm Svazo Moravanu: od samosprávné demokracie ke koncentraci moce II. Od 1. sněmo probíhal ve SM zápas meze samosprávnó demokració (hlásanó Boleslavem Bártó) a elitářskó kabinetni politikó. Na 1. sněmo zvítězila mešlenka samospráve – v čele SM vébor, z něhož prezident a viceprezident só voleni sněmem, členy véboro (po jednom zástupci z každé členské organizace) delegoje a odvolává sama členská organizaca dle potřebe. Na 2. sněmo změna stanov, místo jednoho véboro dva – vékonné vébor (prezident volené sněmem; viceprezident a jeden další člen na návrh prezidenta voleni sněmem) a členské vébor (po jednom zástupci z každé členské organizace, delegoje a odvolává je sama členská organizaca dle potřebe). Na 3. sněmo členské vébor prakticke bez pravomoci, s jedinym prostředkem, kerym teoreticke muže ovlivňovat děni ve SM - právem veta. Co nás čeká příště? Prezidentem Pavel Ziegler, viceprezidentem p. Kavan, členem vékonnyho véboro p. Řezník.
	Brno Kohótovice Potocká 7, Pivní dvur Na myslivně, restauraca Myslivna
2002-11-28 17-00	Velkomoravská minulosť Oherskyho Hradišča
	Drahomíra Frolíková-Kaliszchová arxeologicky centrum Praha
	Olomóc nám. Repoblike 5, Vlastivědny muzeum, Václavkuv sál
2002-11-28 16-30	Vésledke arxeologickéx vézkomo ve Starym Městě za oplynoléx 10 let
	Luděk Galuška
	Brno Zelné trh 8, Biskopské dvur, historické sál
2002-11-26 16-30	Otázka národnostnix menšin v ČR a EU vstopny zdarma
	Knihovna Jiřího Mahena
	Brno Kobližná 4, 5. patro, Společenské sál
2002-11-18 18-00	Přednáška o známym a blízkym středověkym hradě Pernštejně a hlavně o jeho záhadáx z pohledo historie, ezoterie a léčitelstvi
	Jitka Janečková
	Brno Žabovřeske Kameníčkova 2
2002-11-15	Rožnov pod Radhoščem Moravské národni kongres založeni pobočke
2002-11-14 15-00	Ikonografia maleb ve znojemsky rotundě; valná hromada
	Kateřina Dvořáková Klub přátel znojemské rotunde
	Brno Dominikánská 2, radnica MČ Brno-střed, Společensky centrum
2002-10-(25-26)	VOLBE DO SENÁTO:
		Pavel Dohnal HSMS – 5 % hlasu, posledni místo, nepostópil do 2. kola
		Dagmar Lahnerovó MoDS – 2% hlasu, nepostópila do 2. kola www.lahnerova.cz
2002-10-17	Po vzniko Československa se velká čásť obyvatel Hučínska (Hlučínska) hlásila k moravské národnosti.
	Boleslav Navrátil
	Na severni Moravě přibévá Němcu, in: Rovnosť 2002-10-17, s. 6
2002-10-17	VÝZVA: Prosime, esi máte plakáte, letáke, propagačni materiále a iny reklamni předměte k letošnim komunálnim a senátnim volbám HSMS a MoDS, déte nám vědět e-mailem, rádi je naskenojeme a zveřejnime e pro to némenši moravskó dědinko. Totež nabizime e iném stranám a nezávislém kandidátum, pokaváď prokážó ómysl pomoct Moravě a Moravanum ve svym programo.
2002-10-(15-)	Blansko HSMS-MoDS plakát: líc: www.morava.nu/obrazke/BlanskoL.tif rub: www.morava.nu/obrazke/BlanskoR.tif
2002-10-21-(19-20)-(10-16)	Mikulčice Dni otevřenéx dveři v pracovnáx, laboratořix a depozitářix Arxeologickyho óstavo Akademie věd ČR – vésledke a novy směre vézkomo, postop zpracováni
2002-10-21-(19-20)-14-00	Mikulčice Mikulčicky hradisko a velkomoravsky centra středniho Pomoravi ve světle arxeologickéx vézkumu
2002-10-21-19	Frýdek-Místek, Frýdek, sídlišče Slezská, divadlo Štyrlistek vedle sokolovne Dagmar Lahnerová MoDS – kandidátka do senáto Setkáni s voličama
2002-10-22-09	Ostrava, hotel Polské dum Dagmar Lahnerová MoDS Tisková konferenca
2002-10-25-19	Brno Slatina, Přemyslovo náměsti 18, radnica, sál předvolebni zábava Sdroženi HSMS a nezávisléx kandidátu tanec + zpěv zdarma vstop a láhev piva nebo sodovke do večerpáni zásob www.morava.nu/Brno-SlatinaHSMS+NK.doc www.morava.nu/Brno-SlatinaHSMS+NKkandidatka.doc www.morava.nu/Brno-SlatinaHSMS+NKvolebniprogram.doc
2002-10-28-18-00	Brno Kohótovice Libušina třída, CVČ (nad knihovnó) Morava v českym školstvi
2002-10-31-19-30	Brno Kohótovice Libušina třída, CVČ (nad knihovnó) Morava předvolebni míting
2002-09-11	Brno Diskriminaca Moravanu neekzistoje?! Předpokládané vésledek komunálnix voleb nese prvni ovoce PhDr. Milena Flodrová, nositelka Cene města Brna, známá kromě svéx mimořádnéx znalosti brněnskéx dějin take svéma mimořádně protimoravskéma postojama (narodila se na Moravě !), jož nepočítá se zastópenim moravskéx názoru v Pracovni skopině pro názvoslovi města Brna, kerá navrhoje mina pro novy holece a náměsti v našem hlavnim městě. Prosime, esi mužete, pomozte!
2002-09-11	CENZURA ve Svazo Moravanu? PROSBA Máte negdo nahrávko přednáške Josepha N. Rostinskyho z konference EFA Moravia 2002? Prosime, ozvite se nám emailem na adreso morava@morava.nu. Díky. Jedno kopio má Pavel Ziegler, keré ale jož od konference odmítá zpřístopnit nahrávke e členum členskyho véboro Svazo Moravanu, jehož je viceprezidentem.
2002-09-11	CENZURA v HSMS? PROSBA Vedeni HSMS (dle vejádřeni V. Dočkala z brněnské kanceláře HSMS) tč. odmítá dat k dispozici dalši informace o obcix, v keréx podalo kandidátke. Prosime, jestli vite o dalšix obcix, gde kandidoje HSMS, déte nám vědět. Prosime, ozvite se nám emailem na adreso morava@morava.nu. Díky. (MoDS data oxotně poskytla, data bodó ešče opřesněny.)
2002-10-12-(17-??)	Pasohlávke č. p. 188 Mladi Moravani 2. zemská konferenca
2002-09-09	Vojtěch Štolfa zemřel Rovnosť 2002-09-10
2002-09-(17-)	Alexej Pludek zemřel
2002-09-09	Povodí Odre xce stavět novó přehrado a zatopit obec Novy Heřminovy Rovnosť
2002-09-30-18-00	Brno Kohótovice Libušina třída, CVČ (nad knihovnó) Spolo: Romáci a Moraváci Rom a amor = Morava? Karel Holomek předseda Společenstvi Romáku na Moravě
2002-09-10-17-00	Brno, Kobližná 4, Knihovna Jiřího Mahena, Společenské sál, 5. patro vstop zadarmo Vstop do EU a ztráta národní identite?
2002-09-11-20-00	Brno, Kounicova 23, Skleněná lóka O. Neff (Jako jeden z mála českéx publicistu se zastal Moravanu!)
2002-09-15-(20-00 – 23-10)	ČT2 Večír na téma Boj o českó kotlino 20-00 Co spojuje a rozděluje národnostni a etnicky menšine v ČR 20-05 Jož jedó, pane Vokurka 20-25 Omenšeni 20-45 Ming, Maggie, Wang… 21-00 Mohle sme žit spolo Kluci v Čečensko 21-20 Nezdařená asimilaca Čerwuiše 21-35 Gdo je tade Čex 22-00 Národ proti lidem O relativitě pojmo menšina 22-30 Notes
2002-09-18-17-30	Brno, Kudelova 8, Středni prumyslová škola stavebni Prof. PhDr. M. Jelínek, CSc. Masarykovo pojeti národu (Profesor Jelínek je známé svéma postojama proti Moravanum z dobe po roko 1989.)
2002-09-21	odjezd 7-00 od kavárne Bohéma (Janáčkovo divadlo) Klob přátel znojemské rotunde Mašovice rondel – PhDr. Čižmář: přednáška Znojmo Hradišče sv. Hypolita proboštstvi – nález středověké stodne Znojmo Vlkova věž; pravoslavné kostel sv. Rostislava – A. Novák farář: véklad Pasohlávke muzeum římskyho tábora Straxotin památnik Velké Morave a okoli příjezd 19-00 cena 250,- Kč objednávka: jaroslav.pazour@worldonline.cz, Ing. J. Pazour, Preslova 79, 602 00 Brno, +420 728 041501, +420 5 43244512 (zázn.), event. +420 625515105 (Klentnice)
2002-09-21	(od 10-00 h) Aš Mikulášská 3, muzeum Mgr. Eva Nečasová Novy poznatke k problematice kamennéx křížu podle poslednix nálezu v okrese Blansko aj.
2002-09-30-17	Brno, Veveři 70, Masarykova univerzita, Právnická fakulta, posluxárna 038 Idea česky státnostě – Česky země v podunajsky monarxii
2002-10-12/19	Mladi Moravani Zemská konferenca – čas bode opřesněné
	VOLBE DO SENÁTO 2002 Zdá se Vám senát ve své dnešni podobě zbytečné? O.K., ale negdo v něm sedět bode… Takže podporujeme naše kandidáte: Pavel Dohnal - předseda HSMS, prezident Svazo Moravanu KOMUNÁLNI VOLBE 2002 Předvolebni besede HSMS e pro nečlene v Brně na Solnični 8, každy ótery od 18 h., tel. 00 421 5 42213302, -7776 Sekretariát MDS (předvolebni besede se nekonajó) v Brně se přestěhoval z Joštove tř. 4 na Starobrněnskó 20, tel. 00 421 5 42215276, -90
	Moravisté ve volbách hodlají vsadit na známé tváře a nestraníky Jan Tomandl »Rozhodli jsme se pro název Sdružení pro Brno. Vyjadřuje nadstranickost některých našich kandidátů.« předseda Moravské demokratické strany Ivan Dřímal Brno Známé tváře ze světa sportu a kultury přizvala na kandídátku do městského zastupitelstva Moravská demokratická strana. K volebnímu úspěchu jí mají pomoci například hokejový mistr světa Jaroslav Jiřík nebo trumpetista Orchestru Gustava Broma Jaromír Hnilička. Kandidátka moravistů také neponese název této strany. "Rozhodli jsme se pro název Sdružení pro Brno. Vyjadřuje nadstranickost některÝch našich kandidátů," vysvětlil předseda Moravské demokratické strany Ivan Dřímal, který je zároveň lídrem kandidátky do městského zastupitelstva. Jaroslav Jiřík, který se bude o hlasy voličů ucházet ze třetího místa kandidátky, v současnosti pracuje jako vyhledavač talentů pro mužstva zámořských hokejových soutěží. Na pátém místě má sportovní fanoušky nalákat bývalý trenér plavecké reprezentace Bernard Kočař, který nyní pracuje pro brněnský oddíl Kometa. Moravská demokratická strana a další malá uskupení čelí v komunálních volbách letos poprvé pětiprocentní klauzuli, která jim při nižším volebním zisku může uzavřít cestu do zastupitelstva. V tom dosavadním měli právo alespoň na svého "jednomandátového" zástupce. Některé strany s nízkou podporou proto nekandidují vůbec, jiné vytvářejí koalice. Všechny se snaží na svou kandidátku získat známé a pro voliče atraktivní tváře z nejrůznějších oblastí společenského života. Moravská demokratická strana kandiduje ve většině městských částí, v Řečkovících a v Kohoutovicích s Hnutím za samosprávnou Moravu a Slezsko, v městské části Brno-jih spolu s ČSSD.
	VELKÁ VODA VE ZNOJMĚ A V ČEXÁX pomoc přímo nebo prostřednictvimČervenyho kříža, v Brně roh Štefánikova/Kotlářská ČEXE PROSIJÓ O POMOC – z Prahe zájem o deke, toaletni potřebe a toaletni papír – tel. 0723 228083 (event. zkóšet vickrát) Dík všeckém!
	Česká republika je stát, v jehož čele stojijó štyry ledi – prezident, premiér, předseda Poslanecké sněmovne a předseda Senáto. Od vzniko České republike na těxto postex bele jenom rodili Pražáci a Středočeši (Petr Pithart se narodil v Kladně, p. Benešová v Benešově; o p. Tošovskyho se rozxázijó informace –narodil se boď v Praze, nebo v Náchodě). Skoro po deseti letex se Morava dočkala: poprve je jednim ze štyr čelnéx politiku ČR Moravan: Lubomír Zaorálek předsedó Poslanecké sněmovne
2002-04-25	Prostor pro orážke? Rovnosť Jiří Pospíšil Antimoravan Václav Klaus Hnoti samosprávné Morave a Slezska (HSMS) zažalovalo Václava Klausa za to, že se při návščevě Brna „otřel“ o Moravane. Trestnyho skotko se podle předsede hnoti Pavla Hále dopostil vérokem o svym přesvědčeni, že Moravani nésó národem. Klausovy veřejně vesloveny názore zváží teda sód. Bóřliváctvi něgdéšix moravistu vevolává jož jenom sócit. Dež se oddělovalo v roce 1993 Slovensko, iracionálni osamostatňovaci pokose brněnskéx nacionálnix politiku jož nebele brany vážně. A včél, gde só novine plny Benešovéx dekretu, je moravisticky horleni ešče směšňéši a trapňéši.
2002-04-10	Brno Rovnosť (jt) Klaus: Moravani nésó národ Ketička fialek, láhev kónickyho vína, ale e několek sprostéx vékřiku přivitalo včera v Brně předsedo Poslanecky sněmovne Václava Klausa. Na improvizovanym shromážděni v Česky oleci mosel kromě postoje ODS k Benešovém dekretum na popud Brňanu vesvětlovat e svůj názor na národnostni svébytnosť Morave. „Dež přejíždim pomyslnó hranico meze Čexama a Moravó, orčitě cítim rozdil v kultoře e v povaze ledi. Mám vřelé vztah k Moravě e Brno, v žádnym případě se však nemeslim, že be jeji obyvateli měle bét považovaní za moravské národ,“ ovedl předseda sněmovne. Opačnyho názoro je ale několek moravistickéx stran, kery e Klausovi přepisojó podíl vine za neóspěx svyho programo. „Dva mešlenkovy próde bele v poslednix letex záměrně politické omlčeny. De o dusledny vepořádáni se s komunismem a mešlenko svébytné moravské národnostě,“ ovedl včera předseda Moravské demokratické strane Ivan Dřímal. Moravské národ jož přitom oznala Evropská unia. Nepolitické Svaz Moravanu se totiž stal členem-pozorovatelem evropské parlamentní strane EFA.
2002-03-02	Oherské Ostroh 2. sněm Svazo Moravanu (SM) Prezident Pavel Dohnal a viceprezident Pavel Ziegler bele potvrzeni ve svéx funkcix. Vékonné vébor jako névyšši orgán SM bel přemenované na členské vébor (ČV), meze zasedánima řídi SM nové vékonné vébor, keré má třé člene s právem kooptace dalšix. Třetim členem VV bel zvolené Josef Pecl.
2002-01-19	Rovnost 2002-01-19, s. 8: Co dělá ministerstvo zahraniči pro občane s moravskó národnosťó v zahraniči ? Só organizovaní a majó nějaké svuj časopis ? Vladimír Žitník, Valašsky Meziříči Krajanské spolek, keré se hlási čistě k moravské národnosti, funguje jenom na Slovensko. Menoje se Spolek Moravanu na Slovensko a má tade poměrně vérazny postaveni. V Česky republice neni možny přihlásit se k národnosti moravsky, poněvadž základni identifikační xarakteristikó národnostě je ekzistenca kultore ve vlastnim jazeko. Jan Kavan, ministr české vláde
	Kohoutovický kurýr 2002 Vébor pro národnostni menšine ostavené Obdobně jako v Jihomoravskym krajo a v městě Brně, bel he v Kohótkáx ostavené Vébor pro národnostni menšine (VPNM). Předsedó je RNDr. Ing. Jan Martinek, členama Mgr. Robert Keprt a Mgr. Antonín Žiška, keré vestřidal Doc. Ing. arch. Aleša Navrátila. Obce, v keréx se přihlásilo víc než 10 % obyvatel k jiny než česky národnosti, só ze zákona povinny VPNM ostavit. Závazny só ešče vésledke sčitáni z roko 1991, kde se k Moravanum přihlásila na Moravě třetina obyvatel a v Kohótovicáx nadpolovični věčšina. Ostatni národnostě só dneska v Kohótovicáx zastópeny minimálně, vice než 1 % dosáhle jož jenom Slováci. VPNM má ale zájem se podle svéx možnosti zabévat všeckéma tade žijicima menšinama, hlásíte-le se k někery he miň početny, déte o sobě vědět. Prvořadá pozornosť bode ovšem věnovaná národnosti népočetňéši - Moravanum. K čemo Kohótovicám VPNM bode ? Nepode o zcela formálni, byrokratické orgán ? Problému s národnostma je o nás celá řada. A jestle se někery probléme projevujó s ruznó intenzitó po celym ózemi státo, nemúžó se vehnót ani Kohótovicám. Jaká práca před VPNM stoji ? Národnostni problematika zahrnoje decke právo (hájeni slabšix proti silňéšim, potíráni diskriminace), kultoro (menšinovó), osvěto (přednáške a besede slóžici menšině e majoritnimo národo k vzájemnymo poznáni a uctě), společenskó (vélete apod.), něgde he jazekovó. Novy spisovny jazeke vznikajó he dneska - např. bosenština bela ostavená v 90. a lucemburština v 90. litex 20. stoleti. Spisovné jazek vzniká skoro decke buď převzetim jazeka ledovyho (nářeči), nebo kompromisem meze vicema dialektama. Só ovšem národe, kery svuj spisovné jazek nemajó, zatimco jiny jix majó hned několik. O Norex je známy, že majó dokonce štyry spisovny jazeke. Duležiťéši než jazek je vúla bét národem. Plati to pro Ire, keři dneska vracijó do škol irštino, sténě jako pro Moravane, keři se ešče o spisovné jazek dělijó s národem českym. Rozdile meze ledima be měle vist k lásce, tak jako k lásce vede rozdil meze možem a ženó. Rozdile meze ledima e celéma národama podněcojó rozvoj kultore, věde, prumyslo, obxodo he turistike ... Snad se to ovědomi he ti, keři se furt ešče neverovnale se skotečnosťó, že v tomhle státě žejó nejenom Češi, ale he Moraváci, Romáci, Vietnamci a jiny národe. Evropská unia, do kery směřojeme, je Evropó národu. Jestle xceme s Velšanama, Kataláncama, Frísama a dalšíma sdílet společnó domácnosť, neměle besme do ní přijit s prázdnó. To, s čim a co mužeme Evropě nabídnót, neni kultora zahranični, ale véhradně naša domáci. Takže - jaká je nélepši vizitka moderniho evropskyho džentlmena ? Bét přátelské a bét sám sebó ! Mužete pomoct he Ve ? Samozřémě. Ovitáme Vaše podněte, článke aj. Nezapominéme ani na grante ! Deť he s Vašim přispěnim muže ekzistenca VPNM zkvalitnit ževot Kohótovic a v lecčems inspirovat jiny obce ... Osilojme o to společně ! Letos plánojeme besede o národnostni problematice na kohótovicky radnici, a to decke posledni ponděli v měsico od 18 do 20 hodin v zasedacim sále. Téma přednáške nandete na stránkáx Kohótovickyho kurýra. Robert Keprt Na lednovó besedo sme zvolile téma Moravské národ v Evropské unii. Termín konáni: 28. ledna 2002 od 18 hodin, ÚMČ Kohótovice, Bašnyho 36. Dalši beseda bode 25. ónora od 18 hodin. Přendite !

-- .... .-. . -. --..-- -- . .-. .... . .-. -. --..-- -- --- .-. .- ...- .- --..-- -- --- .-. .- ..- .. .- --..-- -- --- .-. .- ...- .. .- --..-- -- --- .-. .- ...- .. --..-- -- --- .-. .- ...- ... -.- .- --..-- -- --- .-. .- .-- -.-- --..-- -- --- .-. ...- .-

-- --- .-. .- ...- .. ---

Dobré deň, vitéte na prvnix stránkáx v moravskym jazeko – stránkáx moravskyho národa, moravskéx rodáku všeckéx národnosti a přátel. Ovitáme Vaše článke (česke, hebrejske, německe, polske, rómske ...). Děkojeme Vám za Vašo návštěvo a dófáme, že nám zaxováte svojo přizeň. O dalši véstavbě stránek Vás po staženi a instalaci bode automaticke informovat program woko. Srdce Evrope 2001-07-05

Guten Tag! Sind Sie Mährer? Sprechen Sie deutsch? Diese Seiten sind auch für Ihnen geplant. Jetzt bieten wir Ihnen fast alles nur mährisch geschrieben - aber deutschgeschriebene Seiten sind hier auch geplant!